Má Touretteův syndrom. I přesto je jedním z nejuznávanějších školitelů a odborníků na marketingovou psychologii. Ivo Toman je autorem několika bestsellerů, zakladatel společnosti TAXUS International a spoluautor nové metody učení cizích jazyků.
I přes nelehké začátky a občasnou vadu řeči, kterou Touretteův syndrom způsobuje, dokázal Ivo Toman motivovat a vyškolit desítky tisíc lidí v Evropě. Část svých příjmů věnuje podobně postiženým, kteří v životě neměli takové štěstí se prosadit. Za svou tvrdou práci a neskutečné odhodlání byl dokonce v roce 2008 zařazen do almanachu „1000 Leaders of Czech Republic“ a v roce 2015 získal ocenění „Osobnost vzdělávání dospělých 2015“ od Asociace institucí manažerského vzdělávání a České andragogické společnosti.
Mohl byste nám nejprve přiblížit a připomenout, v čem Touretteův syndrom spočívá a jak se projevuje konkrétně u vás?
Jedná se o vrozené onemocnění, které se projevuje tiky. Ty jsou pohybové nebo zvukové. S touto nemocí jsem se narodil, takže se různě křivím, trhám sebou a vydávám podivné zvuky.
Během té chvilky, co spolu mluvíme, jste nic zvláštního neudělal. Vypozoroval jste, v jakých situacích tyto tiky nemáte?
Ty tiky dělám vědomě. Vím o tom, když je dělám, ale nemohu si pomoci. Projevy Tourettea nemám, jakmile se na něco hodně soustředím, tedy když jsem ve stavu flow. Zapomenu totiž na vnější svět a tedy i nato, že mám něco nepatřičného dělat. Tiky často takřka zmizí. Nemám je taky, když spím.
Prý jste se svou diagnózu dozvěděl až v dospělosti?
Ano, až ve 38 letech. Navíc jsem se diagnostikoval já sám, ne lékaři, když jsem viděl v televizi pořad o této nemoci. Do té doby jsem si myslel, že jsem nějaká hříčka přírody, protože mám navíc i méně vyvinutou pravou stranu těla. V šesti letech jsem měl meningitidu, proto jsem dlouho věřil, že jsou ty tiky její pozůstatek.
Po maturitě na gymnáziu vystudoval pan Toman VŠ lesnickou a dřevařskou ve Zvolenu. Kariéra nábytkáře mu ale vůbec nešla.
Jak jste se vlastně dostal k vaší práci? Přece jen není tolik typická pro lidi s Touretteovým syndromem...
Původně jsem dřevařský inženýr. Ale jako nábytkář jsem byl tak špatný, že jsem na začátku kariéry „vyrobil“ několik milionů korun dluhu. Když pak přišel známý, abych dělal MLM (multi-level marketing, pozn. red.), moc se mi sice nechtělo, ale potřeboval jsem nějak ty dluhy splácet. A začalo se mi dařit. Objevil jsem v sobě talent na přímý prodej a obchod. Tak jak moc špatný jsem byl ve výrobě, o to více jsem byl dobrý v obchodě. Velmi rychle za mnou přišli z vedení firmy a požádali mne, abych školil ostatní prodejce.
Neměl jste strach mluvit před více lidmi?
No právě to byla veliká potíž. Díky mým tikům jsem měl obrovský strach. V tom jsem to měl daleko horší, než zdravý člověk.
Jak probíhalo vaše první školení?
Vedení firmy mi dalo několikahodinový rétorický trénink a já tedy zkusil vystoupit. A to změnilo můj život. Lidé mne kupodivu poslouchali. Tak jsem objevil svůj řečnický talent. Začal jsem více školit, pak si to nahrávat, z nahrávek jsem začal dělat knihy, které taky byly kupodivu velmi úspěšné. Stal jsem se školitelem i spisovatelem.
Ivo Toman začal konference pořádat před dvěma lety a podle ohlasů mají pro účastníky obrovský přínos.
Pro mnoho lidí je motivující, že i postižený člověk může uspět.
Ano, to je také jeden z důvodů, proč to dělám. Dávám příklad hodně lidem, kteří mají různé problémy. Nedávno se mi stalo, že mě v metru někdo zatahal za rukáv a zeptal se: „Vy jste pan Toman? To je můj desetiletý syn. Také má Touretteův syndrom a díky vám věří, že může také uspět...“
Určitě to není vůbec jednoduché. V čem vás onemocnění omezuje?
V práci mě to zdržuje. Přidávají se k tomu další zdravotní potíže, protože přetahováním pohybů do extrémních poloh si poškozuji klouby i šlachy. Už jsem byl na operaci karpálního tunelu. Poté se mi na tomtéž místě udělal tenisový loket. Stále s tím musím hýbat a mám dlouhé roky bolesti. Kvůli tikům jsem rozmlátil tolik myší a klávesnic, že je nedokážu ani spočítat. A to, že vám tik neustále narušuje pozornost a soustředění, je také velice nepříjemné. Proto toho stihnu mnohem méně, než kdybych byl úplně v pořádku. Přesto mě neustále překvapuje, že zdraví lidé toho udělají většinou o dost méně než já.
Reklama
foto: Se svolením Ivo Tomana, zdroj: Autorský článek