Znáte pravidlo 37 %? Pokud ne, tak se ochuzujete o možnost prožít ono pověstné pohádkové „a žili spolu šťastně až do smrti“. Právě svatba je totiž v pohádkách synonymem dobrého konce, ačkoliv ze zkušenosti víme, že svatbou to všechno v reálném životě často začíná. Pro svatbu je totiž právě podle pravidla „37 %“ ideální věk 26 let. Ale dá se podle něj najít i nejvhodnější partner. Jak toto pravidlo funguje?
Podle novináře Briana Christiana a kognitivního vědce Toma Griffithse, spoluautorů studie Algorithms to Live By: The Computer Science of Human Decisions (Algoritmy života: Počítačová věda v lidských rozhodnutích) může pravidlo 37 % už výrazně usnadnit hledání partnera vhodného pro uzavření manželství.
Zaměřte se na 37 % všech možností
Pravidlo 37 % v podstatě říká, že když potřebujete provést celou řadu významných rozhodnutí v relativně krátkém a omezeném čase, ať už se jedná o novou práci, koupi bytu, nebo výběr manžela či manželky, nejlepší čas na rozhodnutí nastává, když se zaměříte na 37 % ze všech možností.
V okamžiku procesu výběru, kdy znáte už 37 % možností, totiž získáte dostatek informací nutných k tomu nejlepšímu možnému rozhodnutí. Pokud se nacházíte v této části výběru, tak jste schopni uvážit pouze možnosti vhodné a přijatelné a vypustíte ty, které pro vás nemají větší význam.
Přemýšlet o dlouhodobém vztahu bychom měli od šestadvaceti. Pak může partnerství vydržet "až do smrti".
Problém sekretářky
Teorii 37 % potvrzuje myšlenkový experiment, který vyvinuli matematici bez znalosti práce na počítači v 60. letech minulého století. V tomto hypotetickém scénáři se problém výběru správného partnera vtipně přirovnává k výběru vhodného zaměstnance, osobního asistenta.
Pokud zamítnete jednoho kandidáta, nemůžete se k němu posléze vrátit a najmout jej později, protože musíte počítat s tím, že v mezidobí přijme jinou nabídku zaměstnání. Otázka tedy zní: Jak hluboko do fondu uchazečů jít, abyste maximalizovali šanci na nalezení toho nejlepšího?
Pokud máte k dispozici pouze tři žadatele, radí autoři experimentu, abyste vsadili na druhého kandidáta. Pokud je lepší než první, najměte ho. Pokud není, počkejte. Máte-li pět žadatelů, počkejte si, jak se projeví třetí z nich. Vztaženo na lásku – pokud ji hledáte mezi 18 a 40 lety, pak vězte, že optimální věk pro zahájení úvah o partnerovi vhodném na celý život a potencionálním budoucím manželovi či manželce je 26 let. Tedy 37 % z věku 70 let. Předtím budete mít pravděpodobně v nabídce kvalitní adepty, se kterými by to mohlo vyjít, potom se ale kvalifikace bude už jen zhoršovat.
V matematickém žargonu je hledání potencionálního vhodného partnera známo jako „problém zastavených možností“. Podle Christiana a Griffithse byste z více než 1 000 možností měli mít políčeno na někoho, kdo se při výběru nachází kolem 36,81 %. Čím více možností je, tím blíže se potom můžete dostat k 37 %.
Sladkých šestadvacet
V červenci 2015 přišel Nicholas H. Wolfinger, sociolog působící na univerzitě v Utahu, s tvrzením, že nejlepší věk, kdy se oženit, abyste se vyhnuli riziku budoucího rozvodu, je mezi 28 a 32 lety. Rozsah ale neodpovídá přesně, číslo 28 se mnohem více blíží pravidlu 45 % než 37 %. Důležité je však připomenout, že partneři se poznávají a zhodnocují zpravidla několik let před svatbou, tedy kolem 26. roku věku. Wolfingerova analýza rovněž prokázala, že každý rok po dosažení věku 32 let se šance na rozvod zvyšuje o 5 %.
Ani pravidlo 37 % ale není perfektní a jeho dodržení není zárukou trvalého vztahu. Vychází totiž z chladné matematické logiky a předpokládá, že lidé mají ohledně svého budoucího života a partnera jasno již před 26. rokem věku. Což ale nezahrnuje skutečnost, že to, co hledáme u našich partnerů, se mezi 18. a 40. rokem může dramaticky změnit.
Co se týče pravidla 37 %, je pro reálný život využitelná skutečnost, že kolem 26. roku věku začínáme dospívat a zvažovat partnera na celý život. Je proto pravděpodobné, že se jedná také o pravý čas na významná rozhodnutí.
zdroj: The Independent