Australský Institute Of Customer Excellence, v jehož čele pan Crossley stojí, právě dokončuje studii porovnávající pracovní a životní návyky manažerů z Austrálie a Česka. Hlavní rozdíly? „Australané jedí čerstvé ryby dvakrát až třikrát týdně, Češi skoro vůbec.
Reklama
Není to banalita! Existuje silná korelace mezi konzumací ryb a výkonností mozku. Rybí maso dokáže navýšit objem šedé kůry mozkové až o 14 procent, když se jí pravidelně,“ cituje Crossley jednu americkou studii.
Sázejte méně na kontakty a více na vyprávění
Další podstatný rozdíl přinesl dotazník jménem „Strategie na vylepšení života“. Australané i Češi sázejí hlavně na emocionální inteligenci. Jenže zatímco Australané si hned na druhém místě cení nejvíce „narativních dovedností“ (schopnosti přibližovat problémy pomocí příběhů a metafor), Češi pořád sázejí hlavně na dobré kontakty.
„Říkají, že je to součást jejich práce. Australané jsou více opatrní, mají raději dlouhodobé vztahy. Nebudou na sebe jen tak dávat číslo, někdo by po nich mohl něco chtít.“ Vyprávěcí talent je základní součástí výbavy západního manažera. Porada bez obratných příměrů a analogií by australské zaměstnance nepřesvědčila.
Bez osobní inovace nepřežijete
Mezi „future skills“, tedy dovednosti klíčové pro budoucnost, zahrnuje Crossley osobní inovaci. „Za čas převezmou technologie spoustu běžných denních činností. Pro někoho je ‚příchod robotů‘ lákavou vizí, pro někoho děsivou. Osobní inovaci manažeři v obou regionech podceňují, pro přežití bude přitom klíčová.“
Osobní inovace nesouvisí s technickými dovednostmi - spíše se schopnostmi adaptovat se na novou práci, jinou zemi, přijmout novou perspektivu, s níž hledím na dosavadní práci.
Co to osobní inovace je? „Nejsou to technické dovednosti, nýbrž nová práce, přestěhování se do jiné země, nová perspektiva, s níž hledím na dosavadní práci. Všechno, co vám a vašemu zaměstnavateli v tuto chvíli přijde jako irelevantní.“
Zapisujte si svá rozhodnutí do deníku
Tzv. decision making je v anglické terminologii základní dovedností úspěšného manažera. Crossley svým klientům doporučuje, aby si vedli deník. „Kdykoli potřebujete udělat středně důležité rozhodnutí, napište je na papír. Zapište svůj emocionální stav a očekávání. Vracejte se k nim a porovnávejte s výsledkem.“ Kdo tak učiní, naučí se analyzovat vlastní chování. Uvědomí si, že v jeho rozhodování existují vzorce, což mu umožní vyvarovat se příště stejných chyb. Ray Dalio z Bridgewater Associates, jeden z nejúspěšnějších investorů na světě, si zapisuje na papír každý obchod, který kdy udělal, upozorňuje Alex.
Čtěte kvalitní literaturu
Jedno z kritérií, která Crossleyho institut zkoumá, je průměrná doba strávená čtením kvalitních knih. „Většina manažerů mi říká – nemáme na čtení čas, máme moc práce. A já se jich ptám – zprávy sledujete? Ano, odpovídají. Tak byste ten čas věnovaný zpravodajství mohli využít i jinak. Jen jeden z respondentů mi odpověděl, že tráví každý den od 23.00 do 00.30 čtením.“
Neztrácejte čas hloupostmi, třeba e-maily
Většina manažerů spoléhá na sílu vlastní vůle. Ovšem té je k dispozici denně jen omezené množství. Až hodiny denně odčerpávají požírače času, jako jsou porady a e-mailová korespondence.
Největší požírače času jsou porady a emaily - seberou nám až hodiny denně
S tou Crossley zatočil pomocí strategie „čtyři D“: Do, Drop, Delegate, Defer. Do – jestli to lze zvládnout do dvou minut, udělám to. Drop – čtvrtina e-mailů jsou junk. Delegate – možná je v organizaci někdo další, kdo si s tím může poradit. Defer – potřeboval bych na to půl hodiny? Odložím a označím vlaječkou s připomínkou.“
Porady? Ať některé dny nejsou vůbec
Schůze by podle Alexe měly mít předem definovaný čas. A trvat maximálně půl hodiny. Některé dny ať nejsou vůbec. „Organizace, které na naši radu snížily čas schůzí o čtvrtinu, si to nemohou vynachválit. Dobrým zvykem je i zhodnocení porady na závěr. Podobně, jako se to má s rozhodnutími.“
Zaneprázdněnost je ve skutečnosti lenost
„Jestli má někdo tolik práce, že nemá čas dělat nic dalšího, neprozkoumal pořádně to, co dělá,“ říká Alex Crossley. A dodává: „Přezaměstnanost je ve skutečnosti lenost myslet.“ V budoucnu budou podle něj pořád důležitější dovednosti, pomocí nichž lze vytvářet trvalé hodnoty. Avšak když budete pořád v běhu, nebudete mít čas se přizpůsobit. „Je zvláštní, že inovace často přicházejí po období nečinnosti. Když jste v běhu, nemáte čas inovovovat. Vyžádalo by si to přerušit práci, odpočinout si a odejít,“ dodává australský konzultant.
foto: Shutterstock, zdroj: Institute of Customer Excellence