Sociální sítě mnohým z nás výrazně pomáhají utvářet každodenní běh našich životů. Twitter nám dává možnost sledovat přátele, ale i osobnosti od herců až k politikům a prezidentům, média nebo sportovní kluby. Zrovna tak dává Twitter možnost, aby nás někdo ze svého účtu vědomě či nevědomě ovlivňoval. Kde míra tohoto vlivu začíná a končí? Je Twitter návykový? A jak změnil svět?
Od svého spuštění v roce 2006 zapustil kořeny v naší společnosti. A to jak v místním či domácím měřítku, tak na úrovni globálního, celosvětového rozměru. I když jsou uživatelé sociálních sítí více upjatí na Facebook, žádné podobné médium nemá takovou sféru vlivu jako právě Twitter.
Ten totiž zacílil na stručnou, asociační sílu jednoho slova – hashtagu. Jediné heslo dokáže sloučit úzkou, ale i širokou tématiku a především uživatele, kteří se o ni zajímají: #Business #BreakingNews #Sport #Politika #Celebrity... Sféra vlivu Twitteru, ale také závislost na něm je něčím, co může změnit svět. A také že mění.
Sociální sítě způsobují závislost
Oceňovaný psycholog Wilhelm Hofmann z Univerzity v Kolíně nad Rýnem vedl se svým týmem v roce 2012 výzkum založený na sociálním experimentu, který dokazuje, že jsou tyto sítě „návykovější než cigarety nebo alkohol“.
Prostřednictvím otázek kladených přes textové zprávy kontrolovali vědci skupinu 205 lidí ve věku od 18 do 85 let. V intervalu čtrnácti hodin každý den po dobu jednoho týdne tito lidé odepisovali, zdali v dané chvíli nebo poslední půl hodině pociťovali nějaká nutkání nebo potřeby, a pokud ano, čeho se týkaly, zda byly v rozporu s jinými a zdali tomuto pokušení odolali, nebo se mu poddali.
Ze všech 10 558 odpovědí tito lidé v 7 827 zprávách odpověděli, že skutečně cítili nutkání odpovědět na nějakou ze svých potřeb nebo nutkání. Největší počet případů, ve kterých zkoumaní lidé podlehli své závislosti, byl právě z oblasti médií, tedy i sociálních sítí zahrnujících Facebook a Twitter.
„Cigarety a alkohol s sebou nesou svoji daň – jak dlouhodobou zdravotní, tak finanční. Podlehnutí těmto závislostem pro nás proto ani není podvědomě správné. Média takový dopad na náš život nemají, přesto jejich časté užívání ‚krade‘ lidem spoustu času,“ říká Hoffman.
Součást marketingu
Kvůli rozšíření a nenáročnosti mobilních zařízení, bezdrátového internetu, ale nakonec také našich počítačů a laptopů můžeme na Twitteru strávit v podstatě celý den a z více jak 330 milionů aktivních uživatelů (údaje z roku 2017) takto miliony z nich skutečně i každodenně fungují.
Není proto divu, že na tuto sociální síť v posledních letech přesidluje každá alespoň trochu výraznější firma a společnost. Jde prostě o další součást marketingu, jehož cílem je zisk konzumentů, tedy v terminologii Twitter „sledujících“. O ty se ale předhání i jednotlivci, tedy běžní uživatelé Twitteru, nejvíce však ti, kteří touží po popularitě a vlivu.
Tweet jako emoce
S kým či s „čím“ chceme na Twitteru komunikovat? Najdeme zde účty malých i velkých novin a časopisů, ale i fotbalových klubů, filmových studií, a dokonce i jednotlivých mediálně známých osobností – novinářů, herců, zpěváků i nejvyšších politiků.
Potenciál ztotožnění uživatele s jedním nebo i více z těchto účtů je vysoký, stejně jako možnost uplatnění sféry vlivu daného účtu. Příklad? V našem českém měřítku stačí uvést Twitter mluvčího prezidenta republiky Jiřího Ovčáčka. Část lidí se chytí za hlavu, část za srdce. Která z nich je větší? To je nepodstatné, důležitý je odpor, ale zrovna tak důvěra. V obou případech se totiž jedná o emoce, jež ovlivňují uvažování a v důsledku pak i samotné rozhodování lidí.
Ze sítě se tak mimo jiné stalo důležité místo pro politické dění. Politici zde mohou přímo oslovovat své voliče, sdílet vývoje různých událostí a kauz zrovna tak jako své vlastní názory a postoje. Z nejvyšších sfér toho jako první využil Barack Obama, který si svého času najal specialistu přes analýzy tweetů. Jeho příspěvek s fotkou, na které objímá svou ženu se slovy „čtyři roky před námi“ zlomil rekord v retweetování. V případě Donalda Trumpa jako vítěze předloňských prezidentských voleb situace jenom eskalovala a přinesla do této „politické hry“ i další negativní vliv navíc.
Trump jako bavič a celebrita
Současný americký prezident nechal podle expertů svůj tým poradců pro účely kampaně pozměnit jeho styl a způsob vyjadřování. „Donald Trump je extrémní případ outsidera a baviče. Rychlé tweetování bez skrupulí k jeho osobě jako součást komunikační strategie dokonale padlo,“ vyjádřil se pro BBC specialista přes analýzy Twitteru David Robinson.
Obyčejným lidem je takový styl bližší než kdejaké příliš odborné politické vyjadřování. Navíc mu na této síti a na Facebooku prokazatelně pomohly falešné americké účty, které čtvrt milionem dolarů v reklamách financovali Rusové. Téměř dva tisíce jejich tweetů tak zasáhlo podstatnou část reálných amerických uživatelů.
Je třeba umět rozeznávat fakta
Z toho všeho, co jsme zde napsali, zatím nevychází síť Twitter nijak zvlášť dobře. Důležité je si ale uvědomit, že stejně jako oheň i Twitter může být ve špatných rukou zkázou, ve správných nápomocným nástrojem.
Rychlé zprostředkování a získání informací jako takových, vyšší míra určení vlastního výběru, koho a co sledujeme, spolu s menším počtem reklam dělá z Twitteru výhodný nástroj například v rukou médií. I zde je ale podstatné umět rozeznávat fakta od názorů a dezinformací. Aby to nedopadlo tak jako s americkými volbami v roce 2016.
foto: Profimedia