Snad žádná bylina na světě není středem takového obecného zájmu, pověstí a mýtů jako ženšen. Ženšen působí na lidský organismus kladně a komplexně, ovšem především ženšen pravý, rostoucí ještě divoce v Koreji.
Podle čínské knihy z 1. století před naším letopočtem, která pojednává o bylinách, podporuje ženšen pět vnitřních orgánů, tedy podle tamější tradice srdce, slezinu, ledviny, játra se žlučníkem a plíce. Srdci škodí nadměrný smutek, protože pak se přehřívá. Jsme nervózní, špatně spíme a ještě se v noci moc potíme. Deprese z nadměrného přemýšlení zase ubližují slezině. Bolí nás pak hlava, cpeme se sladkostmi a cítíme se unaveni.
Strach postihuje ledviny, což se může projevit i tím, že v kritické chvíli se nám chce močit, a je-li to situace ohrožující náš život, ani tu moč nedokážeme zadržet. Energie ledvin mizí a chlad proniká tělem tak, že můžeme dostat angínu. Potlačovaný hněv nebo zuřivost oslabuje játra a žlučník.
Z toho můžeme mít migrénu, křeče v končetinách nebo i závratě, protože vítr, který pak v játrech vzniká, stoupá do hlavy. Plícím škodí naše výčitky, lítost. Protože ovlivňují ochlupení těla, mohou nám začít padat vlasy, budeme malátní, máme vyschlou pokožku a jsme zahlenění. To vše pak napraví ženšen.
Síla země v podobě člověka
Ovšem pozor, ne všechny rostliny, kterým jejich prodejce říká ženšen, opravdu ženšenem jsou. Vezměme nejdříve na pomoc etymologii. Slovo ženšen pochází z čínštiny a psané se skládá ze dvou znaků. První znamená „člověk“, protože kořen ženšenu mívá tvar lidské postavy, druhý se dá vykládat různě podle výslovnosti. Duch, dech, vzdech, šlechtic, identita, život, tělo, přírodní duch – to vše a ještě více je na výběr, takže můžeme mít třeba kořen v podobě člověka nebo člověka šlechtice, či dokonce sílu země v podobě člověka.
V korejštině se mu však říká insam a také odtud je ten nejlepší na světě – prý musí růst mezi 36° a 38° severní šířky a projít se všemi čtyřmi ročními obdobími; pak obsahuje přes třicet různých sekundárních metabolitů, kterým říkáme saponiny a které také mají příznivý účinek na lidský organismus. I když je to pro nás stále jen ženšen, korejština má mnoho výrazů, které říkají, o co se vlastně jedná. Čerstvý ženšen z pole je soosam, lehce sušený světle žluté barvy je baeksam, usušený do tmavohnědé barvy je hongsam a střídavým sušením a namáčením vzniká téměř želatinový taeguksam.
Nejdřív uctít bohy a pak udělat selfie
Přestože se už dlouho v Koreji (i jinde ve světě) pěstuje ženšen na farmách, nejvíce léčivých látek obsahuje ten divoký, který ovšem není tak snadné najít. Hledáním a sběrem se zaobírají takzvaní simmani, kteří vystupují do hor, aby tam sbírali ženšen a další divoce rostoucí byliny. Neznamená to ale vzít si dobré boty a vyrazit. Než vystoupí simmani na horu, vykonají obřady, aby uctívali boha hory.
Simmani se také obracejí na starší, zkušené sběrače ženšenu, které nazývají eoinmani. Radí se s nimi, zda jít hledat do hor byliny, jestliže se jim o předešlé noci zdály nějaké divočejší sny. Eoinmani jim je vyloží a podle toho se pak simmani rozhodnou. To ale neznamená, že by do života sběračů bylin nepronikla moderní technika. Jestliže se jim podaří nějaký exemplář divokého ženšenu nalézt, udělají si s nálezem selfíčko, označí polohu přes GPS a mobilem informují své kolegy – nikoli proto, aby je naštvali, nejsme v Čechách, ale chtějí si tak společně vychutnat radost z nálezu. O životě hledačů informuje National Folk Museum of Korea v Soulu, které také o nich vydalo knihu, vycházející u příležitosti právě probíhajících zimních olympijských her.
V Jižní Koreji se pěstováním ženšenu zabývá mnoho farem. Hodnota takto sklizeného ženšenu je 200 dolarů za kilogram.
Nejlepší z napodobenin je ten nepravý
Řekli jsme si, co ženšen je, a měli bychom si také říci, co ženšen není. Ženšen pravý, latinsky Panax ginseng, je jen jeden, ale prodejci za něj označují i další, většinou ani vzdáleně nepříbuzné byliny. Sibiřský ženšen, který také patří mezi aralkovité (jako Panax ginseng), se správně jmenuje eleuterokok ostnitý a je to keř, stejně jako ženšen aljašský, jinak moračina hrozivá.
Další „ženšeny“ nejsou ani ze stejné čeledi rostlin. Pětilistý ženšen (gynostema pětilistá) se řadí k tykvovitým, peruánský ženšen patří mezi brukvovité a zavádějící označení se používá i pro mnoho dalších bylin – ženšen brazilský, peruánský, indický a tak dále. I když i tyto rostliny mají léčivé účinky, nemohou se ženšenu pravému rovnat. U nás může jako náhražka působit kotvičník zemní, kterému se také říká domácí ženšen.
Kupodivu ještě nejlépe s blahodárnými účinky je na tom ženšen nepravý (Panax pseudoginseng), jenž je známý jako ženšen himálajský. Jestliže tedy nejste přímo simmani, abyste ženšen poznali už na dálku, zajímejte se při koupi o to, co vlastně ony „zázračné“ tobolky, čaje či sirupy obsahují. Mimochodem, cena kilogramu čerstvě sklizeného ženšenu uměle vypěstovaného se loni na podzim pohybovala okolo 200 dolarů za kilogram.
Reklama
foto: Profimedia, zdroj: Autorský článek
