Sedíme na večeři v hotelu St. Joseph Royal Regent. Čtyři hvězdy, příjemný design, lokace hned u karlovarské kolonády, zdravá až dietní strava coby součást wellnes programu. Všude kolem ševelí ruština. Jsou tu sice nějací Češi, ale jen jako personál. S přítelkyní se oddáváme typickému českému koníčku – tiše komentujeme ostatní hosty. Ačkoliv by neforemné účesy a křiklavé vzory na svetrech mohly svádět k pohrdlivému odsudku, my hosty zkoumáme neutrálně, takříkajíc antropologicky. Pravda, ruská duše má k módě specifický přístup, který ocení… inu jen ruská duše. Ale to ještě neznamená, že by se dnes Rusové v Karlových Varech neuměli chovat na úrovni, nebo aspoň lépe než jiní zahraniční hosté.
Jsou všude
Za poslední rok jsem vídal Rusy na plážích v Thajsku, na Turecké riviéře, na Krétě, v centru Berlína či Vídně, v Mariánských Lázních a ve Varech. Pozoroval jsem jich stovky. Jsou totiž opravdu všude, jejich cestovatelský apetit je pozoruhodný (čemu se taky divit, když mají teploty v zimě mínus padesát a v létě plus padesát). Mohu se snad tedy odvážit učinit závěr, že za poslední dekádu učinili jistý pokrok. Někteří mluví anglicky, mnozí německy. Umění nenuceného small talku pravda ještě všichni neovládají a stále je z nich cítit jistá podezřívavost, takže například moc nezdraví, ale nezažil jsem s nimi žádný konflikt. Výjimečně jsem viděl někoho opilého a to byla ještě přátelská, nikoliv agresivní kocovina.
Reklama
Hotel Royal Regent se sice vyloženě nespecializuje na ruskou klientelu, ale tvoří tu podle mého odhadu 90 %. Atmosféra je zde klidná, dámy a pánové se plouží v rozměrných pyžamech tiše mezi pokojem a procedurami. V nádherném bazénu na střeše jich mnoho neplave, spíš si užívají sauny, vířivky, masáží a dalších procedur. Nejsou to zbohatlíci. Těch zas v Rusku tolik není, je to vyšší střední třída, která je z Moskvy na letišti ve Varech za tři hodiny.
Royal Regent má český management a ruského majitele a nábytek na pokojích odkazujících na éru funkcionalismu tak povedeně, až člověk dostane dojem, že za chvíli se ve dveřích objeví Hercule Poirot.
Royal Regent má na recepci ruské manažerky, jejichž přístup k hostům je vynikající, což je další věc, která mě zaujala, protože historicky Rusové mají velký problém se službami, hlavně v restauracích a hotelech. Rusové prostě zatím neuměli udělat pro klienta první poslední. Mám na to teorii, souvisí se sebevědomím. Rakušané či Němce mají skvělé hotelnictví, jejich přístup k hostům je naprosto profesionální, protože jejich sebedůvěra pramení z toho, že umí dělat dobře svoji práci. Jsou tedy třeba skvělí číšníci. Pro Čechy a ostatní Slovany je to problém, pro Rusy to platí dvojnásob. Slované si totiž bohužel pletou profesionalitu ve službách s poníženým postavením. Najít sebevědomého elegantního ruského číšníka je problém. Ostatně právě úroveň služeb, nikoliv samotné hotely, nebo příroda, je důvodem, proč Rusové tak rádi cestují do hotelů v cizině. Několik let jsem vydával časopis pro ruské turisty v Česku, tak vím, o čem mluvím.
Duch Anny Politkovské
Jasně, že spousta hotelů ve Varech je vlastněná ruskými investory, jejichž peníze přitekly bůhví odkud. Proč zavírat oči nad tím, že tohle není standardní realitní trh. Ale o tom, že by Vary byly nenávratně ruské, se dá s úspěchem pochybovat třeba na špacíru parkem Anny Politkovské v centru města. Ruský prezidentopremiér Dmitrij Medveděv, který podle dobře informovaných zdrojů před pár lety zavítal inkognito do Varů, asi dost zíral, že město, kde jsou na každém rohu nápisy v azbuce, má park pojmenovaný od roku 2012 po slavné kritičce tatíčka Putina.
Royal Regent má český management a ruského majitele a nábytek na pokojích odkazujících na éru funkcionalismu tak povedeně, až člověk dostane dojem, že za chvíli se ve dveřích objeví Hercule Poirot. V tak příjemném prostředí je lehké zapomenout na neshody a užívat si slovanské vzájemnosti.
O tom, že by Vary byly nenávratně ruské, se dá s úspěchem pochybovat třeba na špacíru parkem Anny Politkovské v centru města.
Ruské tajné služby pravděpodobně financují výrobu fake news v Česku před prezidentskými volbami, to už díky vynikající investigaci Patrika Zandla víme. Víme také o ruských mafiích, které u nás operují. Ale já si tím nehodlám kazit normální lidské kontakty s Rusy, kteří neudělali nic horšího, než že si zaplatili víkend v Karlových Varech. A dávají tak vydělat českým číšníkům, pokojským, kuchařům a dalšímu personálu v Karlovarském kraji, který jinak patří k chudším oblastem.
Co by řekl Avicena
A tento personál dobře ví, že zahraniční hosté umí být ještě mnohem komplikovanější než Rusové, které s námi pojí alespoň základní civilizační zvyklosti. Protože do Varů jezdím pravidelně a rád si povídám s maséry, lékaři, barmany a dalšími znalci lidských duší ze všech koutů světa, tak už mám slušný obrázek o chování některých hostů z arabských zemí. Neurvalost až brutalita vůči personálu, především ženskému, je bohužel na běžném pořádku. Slýcháte historky o hygienických podivnostech hostů, které ani nemohu reprodukovat. Snaha domluvit se, pochopit místní zvyklosti je u řady hostů z arabských zemí bohužel nevelká.
Co by tomu řekl Avicena, proslulý lékař z Persie, dnešního Iráku, který byl pro středověkou evropskou medicínu něco jako Buddha medicíny. V dobách před osvícenstvím byla Evropa špinavá, prolezlá svrabem a morem, kdežto arabský svět voněl hygienou, kvalitní stravou a vybranou literaturou. Takové ty dnešní řeči o pokleslé arabské kultuře mohou mít jen ti, kdo jsou líní studovat historii. Evropa je na civilizačním vrcholu nějakých 300 let. A bůhví, jak si vůči zbytku světa bude stát ve 22. století.
A taky samozřejmě platí, že muslimský svět je nesmírně rozmanitý, liší se podle jednotlivých států, etnik a jako všude jsou zde lidé více či méně vzdělaní a kultivovaní. My do Dubaje jezdíme obdivovat divy architektury a shoppingu na steroidech petrodolarů. A mezitím do Karlových varů či Jáchymova jezdí Arabové léčit své neduhy – obvykle pramenící z přejídání a cukrovky.
Jsou samozřejmě i tak vítáni, vozí penízky, ale zdroje z turistického ruchu vám potvrdí, že Rusové jsou oproti klientům z arabských zemí, abych tak řekl, jednodušší na obsluhu. Minimálně nejsou tak neurvalí. Ostatně do Varů jezdí i řada Rusů, kteří žijí v Německu či jinde Evropě, a ti jsou zas o další level víc pozápadnění.
Čím víc lidí ze Západu, Východu, Jihu a Severu bude pospolu v poklidu užívat lázní, chodit do restaurací, do parků a na koncerty, tím bude svět lepší.
Moje babička, která za minulého režimu jezdila do Sovětského svazu v jednom kuse, byla přesvědčená, že Rusové mají Čechy zdaleka nejraději ze všech Slovanských národů. Byla to kovaná komunistka, její vzpomínky beru s rezervou, nicméně mi utkvěla v paměti její vyprávění o mnoha setkáních s obyčejnými ruskými lidmi, kteří byli vždy přátelští a pohostinní. I já mám řízením osudu jednoho výborného ruského kamaráda. Je to starší gentlemen, disident, který utekl před chapadly oligarchů ještě za vlády Borise Jelcina. Když byla potřeba, svěřím mu klíče od bytu i hlídání dětí. Je to absolutně spolehlivý a čestný člověk.
Ve Varech jsem byl i na ruské mši v místním pavoslavném kostele se zlatou kopulí. Moje kostrbatá ruština stačí jen na zdvořilostní fráze, ale i tak jsem rád, když si můžu trošku popovídat. Čím víc lidí ze Západu, Východu, Jihu a Severu bude pospolu v poklidu užívat lázní, chodit do restaurací, do parků a na koncerty, tím bude svět lepší. Vždyť nedaleko Royal Regentu, v Mariánských Lázních, jezdíval za času belle epoque náš František Josef, ruský car Mikuláš II. i anglický král Edward VII.
Doufám tedy, že politické bouřky zůstanou na stránkách zpravodajství a ten náš obyčejný svět – nejen v Karlových Varech – poběží dál bez větších změn k horšímu.
foto: Shutterstock