Přibližně v polovině prosince minulého roku uveřejnil na serveru Reddit neznámý dárce slib, že v následujících týdnech a měsících věnuje na charitu 86 milionů dolarů. V bitcoinech, takže teď už to bude méně. Na podstatě věci to ale nic nemění. Štědrý dárce se ukrývá za hlavičkou Pineapple Fund.
Těsně před koncem roku reportoval server Mashable, že dalším v řadě těch, kterým neznámý dobroděj ovocného jména poslal bitcoiny, je Internet Archive, servis, který zpřístupňuje online tisíce knih a dokumentů. Dostal rovný milion dolarů.
V lednu se zase změnil svět malé nadaci Open Medicine. Jeho ředitelka dostala e-mail od uživatele pod přezdívkou Pine, který jí sděloval, že její nadace získá milion dolarů. Po emailové komunikaci přidal štědrý dárce další 4 miliony.
Open Medicine či Internet Archive jsou jedněmi z téměř 60 příjemců finanční pomoci od záhadného bitcoinového miliadáře. Pine se stal synonymem pro nový fenomén, kryptofilantropii. Podle mnohých můžeme být dost pravděpodobně svědky převratu ve způsobu, jakým mohou charitativní organizace získávat prostředky.
Reklama
Je potřeba říct, že nejde o novinku tohoto roku. Velké charitativní organizace, jako například Červený kříž, si s kryptodárcovstvím pohrávají již nějakou dobu. Založí si online peněženku, díky níž mohou bitcoiny nebo jinou virtuální měnu přijmout, a následně ji smění na dolary. Existují také crowdfundingové platformy, například Bithope, kde mohu neziskovky vytvářet fundraisingové kampaně a prostředky sbírat výhradně v bitcoinech.
A některé organizace dokonce spustily své vlastní charitativní virtuální mince, jejichž zakoupením dárce přímo podpoří daný projekt. Například Clean Water Coin byla uvedena s jediným cílem a tím je podpora neziskovky, která se soustředí na čistotu vod. Root Project, který bojuje s chudobou, zase spustil Root Token a financuje jím nejen své aktivity, ale také spoří svým zaměstnancům na důchod.
Lze jen obtížně spočítat, kolik prostředků bylo v kryptoměnách již skutečně darováno, americká Fidelity Charitable, organizace, která zprostředkovává finanční dary charitám, spočítala, že v roce 2017 obdržela ve virtuálních měnách celkem 69 milionů dolarů, pro srovnání v letech 2015 a 2016 to bylo dohromady 7 miliónů. Nárůst je tedy nezanedbatelný a pravděpodobně i nezastavitelný.
Kryptoměny bez poplatků
Existuje řada důvodů, proč je pro neziskové organizace atraktivní přijímat bitcoiny či jiné virtuální měny. Jedním z nich jsou transakční poplatky. Jedna z nejpopulárnějších online peněženek Coinbase si za zpracování daru v digitální měně neúčtuje vůbec nic. Oproti tomu při zaslání daru v tradičních měnách si třeba PayPal, který má poplatky jedny z nejnižších, i tak vezme 2,2 procenta z částky, kterou chcete poukázat na charitu. Stejně jako jiné formy finančního daru je možné si dar v bitcoinech odečíst z daní.
V neposlední řadě si od nového přístupu mnoho expertů slibuje vyšší transparentnost v tom, jak neziskové organizace nakládají se svěřenými prostředky. A to díky technologii, která kryptoměny pohání, blockchainu. Blockchain je totiž veřejný seznam či databáze, do níž jsou anonymně zaznamenávány všechny transakce, ke kterým s bitcoinem dojde. Ten seznam je sdílen všemi uživateli a jednou vložené záznamy již nemohou být změněny.
Nadace BitGive dokonce spustila projekt GiveTrack, který by měl v reálném čase ukazovat, co se děje se svěřenými prostředky. Zajímavý experiment uskutečnil i World Food Program pod hlavičkou OSN. Syrským utečencům v Jordánsku poskytl kupóny s digitální měnou, které mohli směnit na vybraných trzích. WFP tak předal více než 1,4 milionu dolarů desetitisícům lidí a eliminoval potenciální nebezpečí plynoucí z transportu hotovosti.
Čínský konglomerát Alibaba vyvinul unikátní donátorský program, založený na blockchainu, jménem AntLove, jehož prostřednictvím každý z více než 450 milionů uživatelů Alibaby může jednoduše přispět na charitu a zároveň sledovat, co se s jeho příspěvkem děje.
Organizace sama získala přehlednější a levnější způsob distribuce a sledování plateb. Čínský konglomerát Alibaba zase vyvinul unikátní donátorský program, založený na blockchainu, jménem AntLove, jehož prostřednictvím každý z více než 450 milionů uživatelů Alibaby může jednoduše přispět na charitu a zároveň sledovat, co se s jeho příspěvkem děje.
Stinné stránky kryptodobra
I přesto, že popsaná technologie vypadá velmi slibně, jde přece jen o technologii v začátcích, která se musí vyrovnávat s řadou problémů. Zaprvé není prozatím příliš rozšířená a ani uživatelsky příjemná. Samé algoritmy, kterými se nezainteresovaný člověk prokousává jen obtížně. Ale to se zřejmě změní.
Někteří situaci přirovnávají k internetu na začátku 90. let, kdy bylo pro běžné uživatele těžké odhadnout a uvědomit si přínos této technologie. Uvědomění přišlo až s jednoduchým uživatelským rozhraním a názornými ukázkami toho, k čemu může být skutečně dobrý. Třeba k vytváření sociálních sítí.
Rizikem je též volatilita digitálních měn, které mohou ztratit či získat i 10 procent své hodnoty denně.
Diskutabilní je i nezvratnost transakcí, které jsou s pomocí blockchainu prováděny. Pokud se totiž uživatelé nedomluví a vytvořením dalšího bloku nezvrátí ten předchozí, původní transakce platí. Neexistuje žádná autorita, ke které by bylo možné se dovolat. Rizikem je samozřejmě i volatilita digitálních měn, které mohou ztratit či získat i 10 procent své hodnoty denně.
Počítat s ní v dlouhodobém výhledu je tedy riskantní a neziskovky, které se rozhodou si ji nechat či s určitou její hodnotou počítat, se mohou jednoho dne probudit s nepříjemným překvapením. Díky technologii blockchainu by se také dárci mohli rozhodnout, že uvolní své prostředky pouze na určitou část rozpočtu dané neziskovky, a třeba úplně ignorovat administrativní náklady. To by zase mohlo mít za následek krach některých organizací, protože by nebyly schopny kontrolovat své finance.
foto: Shutterstock
