„Vyrobeno z cvrčků“ – Zrak mi sklouzl na obří ceduli přímo vedle vzorků tyčinek, z nichž jeden jsem si před chvíli strčila do pusy. Bohužel nápis jsem zaznamenala až teď. Zatímco jedna moje část říká „fuj“ a lituje ty nebohé tvory, ta druhá by si nejraději koupila výborných tyčinek celý balík. Podle sympatického „nabízeče“ jsou prý cvrčci vhodní i pro vegetariány. To mě zajímá, a tak nakonec odcházím jen s vizitkou a úmyslem, že si o téhle neobvyklé delikatese zjistím víc.
Nejen cvrčci, ale i červi, kobylky a další hmyz má potenciál stát se neoddělitelnou součástí české kuchyně. Od 1. ledna 2018 platí novela nařízení Evropského parlamentu a Rady, podle které je jedení hmyzu a výrobků z něj v Česku legální.
Reklama
Své příznivce však měla tato strava v Česku už dávno před legalizací. Byli jimi i Radek Hušek a Daniel Vach, dva mladí nadšenci, kteří už v roce 2016 založili společnost Sens, která propaguje hmyz jako potravu a výše zmiňované tyčinky vyrábí. „Někdy v roce 2015 se k nám dostala kniha OSN Jedlý hmyz. Zprávy o téhle vědecké publikaci probublávaly různými magazíny a Daniela to hodně zaujalo. Společně jsme pak přemýšleli, proč se ještě nikde výrobky z hmyzu neprodávají, když poskytují tolik výhod, a rozhodli jsme se to změnit,“ popisuje Radek začátky.
Lepší než hovězí
Pravdou je, že cvrčci mají velký potenciál, neboť by se mohli stát zajímavým kompromisem pro vegetariány i „masožrouty“, a to hned z několika důvodů.
„Cvrčci obsahují bílkoviny, které jsou živočišného původu, tudíž jsou stejně kvalitní jako například hovězí nebo rybí maso, navíc v nich najdete mnohonásobně víc železa, vápníku, vitaminu skupiny B a podobně.
„Pro lidi je až 80 procent cvrčka stravitelných oproti asi 40 procentům z toho, co sníme z krávy.“
„Navíc pro lidi je až 80 procent cvrčka stravitelných oproti asi 40 procentům z toho, co sníme z krávy,“ popisuje Radek nutriční výhody hmyzu, který poskytuje všechny látky, jejichž nedostatkem často vegani či vegetariáni trpí.
Cvrčci však mají i jiné výhody. Při jejich chovu se nemusí používat antibiotika, tudíž jsou pro naše zdraví mnohem bezpečnější než klasické maso z velkochovů.
Významnou roli však hraje i udržitelnost. Na 1 kg bílkovin z cvrčků je totiž potřeba 12x méně krmiva než pro dobytek, spotřebuje se také až 16x méně úrodné půdy, 2000x méně pitné vody. I rychlost obnovy je mnohem vyšší. Zatímco tele dospívá do dvou let, cvrček to stihne během měsíce.
Co cvrčky nebolí
Lidé se často vzdávají konzumace masa, protože se nechtějí podílet na utrpení zvířat. Cvrčci však ve velkochovech netrpí, jsou totiž přírodou uzpůsobeni k tomu, aby přežívali v hustých populacích. S nejvyšší pravděpodobností ani nejsou schopni prožívat bolest.
„Hmyz může cítit například vysokou teplotu nebo poranění. Samotný pocit bolesti a opravdové, vědomé utrpení jsou však dvě zcela odlišné věci. A vše nasvědčuje tomu, že hmyz takovýto stupeň vědomí nemá,“ říká entomolog Matan Shelomi. I citliví jedinci tedy mohou považovat jedení cvrčků za vcelku neškodné. „Mezi našimi zákazníky je spousta lidí, kteří se jinak stravují vegetariánsky nebo vegansky,“ potvrzuje Radek.
Nic nového pod sluncem
V mnoha afrických, asijských i latinskoamerických zemích je hmyz stále tradičním pokrmem, celosvětově jej každodenně konzumují asi dvě miliardy lidí.
"Náš nový rok jsme strávili v Thajsku, kde jsme kontrolovali práci na naší vlastní cvrččí farmě. Mezitím jsme se museli podívat na místní hmyzí trh," z facebooku firmy Sens
V Japonsku se například larvy vodních mušek přidávají do omáček. Na Bali jsou za pochoutku považovány vážky vařené v kokosovém mléce se zázvorem a česnekem.
Na Bali jsou za pochoutku považovány vážky vařené v kokosovém mléce se zázvorem a česnekem.
V Nové Guineji a Austrálii si často pochutnávají na larvách. V tradičních pokrmech Latinské Ameriky zase převládají cikády, opečené tarantule a mravenci.
V Mexiku se do tortil přidávají červi a v Ghaně se během jarních dešťů shromažďují okřídlení termiti a následně se smaží, pečou nebo se z nich vyrábí chléb. V Číně se pravidelně konzumují larvy z úlu.
Evropě hmyz nejede. Zatím
Evropa a Severní Amerika je v otázce konzumace hmyzu mnohem konzervativnější a jediný produkt, který se začíná rozšiřovat, je cvrččí mouka, která na rozdíl od té obyčejné obsahuje i mnoho živin. Na internetu už najdete recepty na cvrččí palačinky, sušenky i chléb.
Nevýhodou tohoto produktu je bohužel jeho cena, zatím je poptávka poměrně nízká a farmy jsou malé. Tato situace by se však v budoucnu měla změnit, ostatně právě společnost SENS letos v Thajsku otevře doposud největší cvrččí farmu na světě.
„Myšlence vlastní farmy se věnujeme od začátku. Bylo nám totiž jasné, že k tomu, aby naše společnost mohla růst, budeme potřebovat hodně cvrččí mouky. A té kvalitní a za rozumnou cenu je zatím ve světě málo. Proto jsme se spojili s naším dodavatelem a vytvořili plán na největší cvrččí farmu na světě.“ A proč zvolili zrovna Thajsko? „Je to země, kde se hmyz běžně chová, a my tak máme k dispozici určité know-how. V Thajsku je také ideální podnebí,“ vysvětluje Radek.
První produkci měla thajská farma tento měsíc, v dubnu 2018 a už brzy se její mouka objeví v tyčinkách SENS. Pokud se tedy podaří změnit náhled Čechů na vnímání hmyzu jako jídla, možná se tyto druhy stanou již brzy běžnou součástí našeho jídelníčku. A než se to stane, i vegetariáni si ode dneška možná sem tam rádi dopřejí „etickou“ cvrččí tyčinku.
foto: Sens, zdroj: Sensbar