Martina s Alešem se poznali v New Yorku, kam si před 16 lety oba odskočili na zkušenou a vylepšit si angličtinu. Potkali se náhodou v parku uprostřed Brooklynu, aniž by tušili, že v Praze bydlí jen tři stanice metra od sebe. Takhle romanticky začalo seznámení, které skončilo v pyžamech. Tedy lépe řečeno podnikáním s pyžamy.

Aleš, toho newyorského času začínající televizní reportér, pozval na druhý den tehdejší studentku Martinu na oslavu svých narozenin. „Moc jsem tomu nevěřil, ale přijela… A de facto už zůstala. Když jsme se po půl roce loučili už jako pár a Martina se vracela do Čech, plánoval jsem v New Yorku ještě rok zůstat, ale nevydržel jsem a vrátil se za ní do Čech.“

Související…

Je lepší bydlet ve městě, nebo na vesnici? Rozhodující je blízkost lesa
Monika Kovačková

Začali spolu žít v malém ateliéru pod střechou v Kobylisích, kde se v létě nedalo přežít a v zimě přežití jistily dvě, nejlépe péřové peřiny. „Když jsme se stěhovali do bytu po babičce v centru Prahy, byli jsme jako v ráji. Všude to bylo kousek, v létě náplavka, kamkoliv MHD, fakt pohoda,“ říká Aleš a Martina dodává: „Centrum je skvělé, když je člověk bez závazků, když už jsme ale uvažovali o dětech, chtěli jsme do přírody, alespoň blízko parku. Jenže když byt u zeleně, tak nesmyslně vysoká hypotéka, když dostupnější, tak v paneláku. Tak jsme otevřeli internet...“

Pyžama jsou ze stoprocentní merino vlny, která pochází z australských a novozélandských ovčích farem


„A Martina, a to nekecám, ukázala na první dům a jeli jsme se na něj podívat. Bez vody, se suchým záchodem, 35 kilometrů od Prahy, všechno špatně. Jenže, když jsme přijeli na místo, bylo rozhodnuto. Cenu jsme srazili na hodnotu garsonky na periferii Prahy, půjčili jsme si milion a stali se majiteli nemovitosti v zoufalém stavu, s výhledem do křivoklátského údolí. Prostě výzva.“ Peníze po čase vrátili, půjčili si dva miliony a rekonstrukce domu z roku 1882 mohla začít.

Kdo byl větším tahounem toho rozhodnutí všechno nechat a jít bydlet do přírody?

Aleš: Jednoznačně Martina. Párkrát jsme se kvůli tomu i pohádali. Já nechtěl dojíždět 35 kilometrů na kraj Prahy. Neuměl jsem si představit, co nás čeká za řeholi s rekonstrukcí. Martina už vůbec ne. A jak to bývá, když muž podlehne ženě, tak není vyhnutí. Pustili jsme se do všeho po hlavě.

Martina: Za tři roky bylo hotovo a my se stěhovali. Náklady byly samozřejmě daleko větší než prvotní bláhová představa, ale to je při takových rekonstrukcích běžné, jak jsme také velmi rychle zjistili.

Nelitovali jste někdy?

M: Já osobně ani chviličku.

A: Já jsem větší realista, nemůžu říct, že bylo všechno růžové. Praha je anonymní, vesnice více osobní, a to v pozitivních i méně pozitivních ohledech, což nám ale vlastně vyhovuje. Logistika, dojíždění, denně minimálně dvě hodiny v autě. Na to člověk není připravený. A buď si zvykne a přijme to, nebo ne. My si zvykáme a přijímáme. Obrovským benefitem je ale klid, ticho, nádherná příroda Křivoklátska. Když už nic jiného, tak pro děti je tohle ráj. A pro Martinu, jejíž vášní je canicross a vůbec běhy na delší tratě, jakbysmet.

Do toho přišel podnikatelský nápad. Jak vznikl?

A: Jednoduše, v podstatě z vlastní potřeby. Spával jsem klasicky v triku a trenkách a při otevřeném oknu a ráno mě občas chytla záda. Napadlo mě, že si nechám ušít spací overal. Spalo se mi v něm skvěle, doporučoval jsem pyžama známým a šly na odbyt. Tak vznikla značka Pyjamof.

Jsme oba vášniví milovníci potápění, vody, moří a oceánů... Chtěli jsme proto vášeň propojit i s našimi produkty.

Jde o originální, pohodlné overaly na spaní i domácí nošení ze 100% merino vlny. Já navíc pracuju jako markeťák, tak jsem si říkal, že bych měl umět i overaly prodat. Martina byla tehdy na mateřské a naše vize tenkrát byla, že se bude starat o distribuci, balení a sklad.

Proč zrovna merino vlna?

A: Merino vlna je mezi textiliemi doslova klenot a jeden z top materiálů fashion světa, který si můžete pustit k tělu. Hned na začátku jsme si řekli, že chceme kvalitně šít, vyrábět z nejlepšího materiálu, nití, zipů...

M: Merino je specifický druh ovcí. A nejlepší zkušenosti máme s vlnou z těch australských. Proto šijeme už jedině ze 100% merino vlny, která pochází přímo z australských farem.

Čím je ta vlna tak výjimečná?

A: Merino vlna má neuvěřitelné termoregulační vlastnosti. Dokáže absorbovat vodní páru (až 33 % své hmotnosti), kterou díky extrémní prodyšnosti odvádí zpět do vzduchu, tedy od těla, a tím eliminuje tvorbu kapiček potu. Takže se nepotíte. Merino vlna je navíc antialergická, což ocení lidé s citlivější pokožkou. A jedinečná je v tom, že nezapáchá ani po několikadenním nošení. Krom toho neškrábe, je vzdušná a extrémně pohodlná.

Jak dlouho takto podnikáte?

M: Přišel nápad, ale docela dlouho jsme ho nechávali uzrát. Mluvili jsme o tom asi 5 let. Tehdy se narodily děti, stěhovali jsme se z Prahy na vesnici, začalo klasické logistické kolečko dojíždění, a tak nezbývalo příliš prostoru a času na cokoliv, natož na rozjezd módní značky.

A: Tuším, že v říjnu 2015 jsem se přes Institut módní tvorby dostal k naší návrhářce Ditě. A tím vše začalo…

Dají se overaly využít i jinak než na spaní?

M: My vyrábíme vlastně pyžama. Ale skvěle se v Pyjamof overalech lenoší i přes den. Využití se meze nekladou.

A: Já si při potápění dokonce občas vezmu overal do svého sucháče.

Aha, proto jsou na overalech ti mořští koníci, medúzy a chobotnice... Nechcete plašit ryby.

A: Vlastně je to tak. Jsme oba vášniví milovníci potápění, vody, moří a oceánů... Já jsem instruktor potápění a podvodní fotograf. Chtěli jsme proto vášeň propojit i s našimi produkty.

M: Ale pozor, prodáváme i overaly bez potisků, takže si vybere každý suchozemec.

Kdo je z vašeho pohledu váš zákazník?

A: Jsou to lidé, kteří ocení komfort, pohodlí, klidný spánek a svěží probuzení.

M: A zajímají se o módu a design, baví je české produkty rodinných firem. Možná jsou to i ti, kteří mají povědomí o vlastnostech merino vlny, jež je v mnoha ohledech opravdu velmi unikátní.

 

foto: Pyjamof, zdroj: Pyjamof