Před několika měsíci vzbudila v Anglii senzaci osmiletá školačka. Řekla ve třídě, že její největší sen je, aby nikdy nebyly vynalezeny mobilní telefony. Vysvětlila: „Máma se na mě už ani nedívá, pokud mě tedy nefotí. Jinak jenom textuje, očima je přilepená k svému mobilu. Pořád. Jako kdybych mámu ani neměla…“
Tyto tipy dnes mohou být pro někoho zajímavé, proto zde přidáváme odkaz na knihu, kterou mimořádně nabízíme v elektronické podobě za 100 Kč. Stačí si o ni napsat na janmuller2175@gmail.com.
Jen Beasonová učí v americké Louisianě druháky. Zeptala se jich, co by chtěli, aby nikdy nebylo vynalezeno. Čtyři její žáci napsali: „mobilní telefon“. Jednu z odpovědí, kterou zveřejnila na sociálních sítích, sdílely statisíce lidí: "Mí rodiče jsou na mobilu každý den, je to špatný zvyk. Nemám to ráda.“
Dětský stesk dospělé poněkud zaskočil. Všichni žijí s pocitem, že každé dítě ze všeho nejvíc touží... po mobilu. Na malou plastikovou krabičku jsme napojeni tak intenzívně, že jsme si ani nevšimli, jak rychle jsme zdegenerovali. A stejně jako v Andersenově pohádce muselo teprve dítě říct naplno, že král je nahý.
Převrácený svět
V parku prosperujícího městečka nedaleko Londýna jsem pozorovala středostavovskou matku, jak se snaží zabít své vlastní dítě. V parku tlačila kočárek do kopce a tak urputně se věnovala psaní zpráv, že si ani nevšimla, že se kočárek převrací a miminko z něj vypadává na zem.
Máma se na mě už ani nedívá, pokud mě tedy nefotí. Jinak jenom textuje, očima je přilepená k svému mobilu.
Jednou z nejznámějších ilustrací viktoriánské Anglie namaloval William Hogarth, obrázek se jmenuje Gin Lane. Jednou ze zobrazených postav je matka opilá do té míry, že si ani nevšimla, že jí z náruče vyklouzlo dítě. Mateřský pud je jeden z nejsilnějších a přebít ho můžou jenom drogy, alkohol a zjevně i mobil. Svět tiše přemáhá závislost nebezpečnější než gin. Nikdy jsem nic děsivějšího neviděla.
Ve městě Tunbridge Wells je charita, která se desetiletí zabývá pomocí rodinám s nízkým příjmem. V posledním roce se ale potýká s úplně novými problémy. Malé děti mají nápadně často potíže mluvit, nevyslovují, nepoužívají nočník… S ničím podobným se pracovníci charity dosud nesetkali. Zjistili, že matky jsou tak závislé na sledování mobilních telefonů, že už ani nekrmí děti z lahvičky.
Držák na lahev
Jednoduše malé miminko vrazí mezi několik polštářů a dalším polštářem podepřou lahev. Vysvětlování používání nočníku taky zabírá drahocenný čas, matky jednoduše dítě nechají až do školy chodit v plínách. Nejhorší ale je, že zmizela komunikace mezi matkou a dítětem. Máma se na miminko dostatečně nesměje, nežvatlá s ním, nehraje si, neukazuje mu svět. Veškerou pozornost upíná k mobilu, podobně jako alkoholička k láhvi nebo holka na drogách k fetu.
Reklama
Školy, které zakazují žákům, aby si nosili s sebou mobily, mají průměrně lepší studijní výsledky než školy, které chytré telefony tolerují, nebo je dokonce používají ke studiu. Rodiče se často nechávají zatlačit do rohu s tím, že dítě má právo na přístup k technologii. To je nesmysl. Technologie a přístup k ní je privilegium, ani Bill Gates svým dětem nedovolil mobil, dokud nebyly na střední škole. Mozek dítěte není dostatečně vyvinutý, aby si věděl rady se závislostí. A sociální sítě byly od začátku vytvořeny s tím, že vzbuzují závislost uživatele, motivují ho, svádí k neustálé elektronické přítomnosti.
Mobil je jako vzduchovka – tu taky nedáte šestiletému ani osmiletému dítěti.
Pokud chcete mít mentálně stabilní a zdravé dítě, musíte ho nemilosrdně omezovat od okamžiku, kdy mu dáte mobil do ruky. A taky musíte mít setsakra dobrý přehled o tom, co s ním dělá. Mobil je jako vzduchovka – tu taky nedáte šestiletému ani osmiletému dítěti. Vzduchovku můžete dát do ruky dvanáctiletému, ale jenom s tím, že u něj budete stát a trpělivě mu vysvětlíte, jak s ní má zacházet.
foto: Shutterstock, Wikimedia Commons, zdroj: WKBW