Je to už víc než 20 let, kdy světlo světa spatřila malá domácí zvířátka, která jste s sebou mohli nosit v kapse a hrát si s nimi, kdy a kde se vám jen zachtělo. Pokud jste kolem roku 1996 měli děti nebo jste sami byli v dětském věku, patrně tušíte, o čem je řeč. Drobné elektronické hračky tamagoči vydělaly japonské mateřské společnosti Bandai téměř miliardu dolarů.

Související…

Čeští mileniálové hledají způsoby, jak se zabezpečit na stáří
Lucie Telievová, Zonky.cz

Drobných elektronických přístrojů ve tvaru vajíčka (tamagoči znamená v japonštině vejce) se prodalo téměř 80 milionů. Není tedy divu, že při průměrné ceně mezi 15 a 20 dolary vynesly firmě Bandai jejich prodeje pohádkových 900 milionů dolarů.

Sledujte TV reklamy

Příběh tamagoči odstartoval v roce 1994, kdy tehdy třicetiletá Aki Maita (která pracovala v kancelářích firmy Bandai) dostala svůj přelomový nápad. Při sledování televize zahlédla televizní reklamu, kde malý chlapec vysvětluje, že by si rád s sebou do školy vzal svého domácího mazlíčka, malou želvu. A to vše jen proto, aby mu bylo po chvilce vysvětleno, že něco takového není možné a že domácí mazlíčci musí zůstávat doma.

Aki bylo hned jasné, že zde narazila na velkou obchodní příležitost. Proč nedat dětem do ruky mazlíčky, které by si s sebou mohly všude nosit? Zvířátka, o která se musíte starat, věnovat jim čas, ale která po sobě nezanechají nepořádek.

Změnila trh s hračkami

Aki Maita vymyslela výrobek, který změnil celosvětový trh hraček a zásadně ovlivnil dětská léta milionům lidí. Dnes můžeme jen těžko popsat vliv, který tamagoči při svém představení přineslo. Z obchodního hlediska zapříčinilo také konec příprav na sloučení firmy Bandai s jejím konkurentem Sega Entertainment. Poté, co si hru okamžitě zamilovaly japonské školačky, zasáhlo tamagoči bouří popularity také Spojené státy. Jen v prvním roce se hračka distribuovala do 30 zemí světa.

Dneska byste to s podobným nápadem měli o něco jednodušší než Maita. Existují různé startovače, kde se ověří, zda nápad na lidi funguje.

Sama společnost Bandai byla ovšem k novému „vynálezu“ na začátku velmi skeptická. Když se však Maita spojila s úspěšným designérem hraček Akihiro Yokoiem, svolila k výrobě prvních dvou set prototypů dnes legendární hračky. Yokoi dodal tamagočimu příběh. Nebyl nijak extra složitý. Profesor Banzo objeví při procházce kolem tokijské řeky havarované UFO a v něm množství zvláštních tvorů... Jen tohle stačilo, aby příběh zapůsobil. Maitu poté napadlo otestovat tamagoči na místních školačkách a prvních 200 vyrobených kusů jim osobně rozdala. Následně precizně monitorovala jejich reakce a vše si zapisovala. A to další je už historie.

Dneska byste to s podobným nápadem měli o něco jednodušší než Maita. Existují různé startovače, kde se ověří, zda nápad na lidi funguje. Sami lidé vám pak na jeho uskutečnění přispějí. Podobně funguje i tržiště na Zonky a i samotná „sdílená banka“ půjčuje na rozjezd podnikání až půl milionu korun. Možností, jak podobně progresivní nápad, jako byli tamagoči, dostat na svět, je dnes mnoho. Stačí si vybrat tu správnou a hlavně nebýt „až ten druhý“, kdo s nápadem přišel.

foto: Shutterstock, zdroj: Zonky.cz