Technologický pokrok je něco, co lidstvo doprovází od chvíle, kdy slezlo ze stromů. Znalost, jak rozdělat oheň, vynález kola, později parního stroje či tkalcovského stavu, to vše vždy vedlo ke zvýšení blahobytu jedinců i celé společnosti. Přesto se dodnes setkáváme se strašením, že stroje berou lidem práci. Empirie ale jasně dokazuje, že to není pravda, a veškeré obavy tohoto typu jsou zcela liché.
A platí to i v současné době, kdy procházíme takzvanou čtvrtou průmyslovou revolucí, tedy poměrně masivní robotizací a digitalizací. Ačkoli je to proti naší intuici – když lidskou práci nahradím stroji, nebudu už takový objem lidské práce potřebovat. Ravin Jesuthasan z poradenské společnosti Willis Towers Watson shrnul pro portál Weforum.org pět nejčastějších mýtů, které se k digitální budoucnosti práce vážou.
1. Snížit náklady i chybovost
Prvním nejčastějším mylným přesvědčením je, že firmy zavádějí automatizaci proto, aby snížily své výrobní náklady a také procento vyrobených zmetků. Podíváme-li se na věc čistě řečí čísel, pak ano, stroje skutečně dokážou snížit jednotkové náklady produkce. Není to však prvotní motiv, kvůli kterému je firmy pořizují. Podle průzkumu, na který se Jesuthasan odvolává, sedmapadesát procent zaměstnavatelů jako hlavní důvod uvedlo zvýšení produktivity svých zaměstnanců. Jen necelá čtvrtina je motivována ušetřením peněz zejména v podobě mzdových nákladů. Jen patnáct procent pak dává přednost strojům z důvodu snížení chybovosti při výrobě. „Automatizace hraje stále důležitější roli při transformaci pracovních míst skrze zvyšování produktivity práce. Jejím účelem není nahrazování lidského talentu,“ píše Jesuthasan.
2. Automatizace je doménou informačních technologií
Jestliže automatizaci automaticky spojujeme s informačními technologiemi, žijeme v omylu. Kromě toho stále existuje mnoho lidí, pro které je jakékoli spojení s informatikou noční můrou. Přitom zcela zbytečně.
Automatizace je o efektivitě, kvalitním řízení a digitalizaci
Ve skutečnosti až šedesát procent zaměstnavatelů tvrdí, že automatizace je především o efektivnějším uspořádání pracovních míst, kvalitnějším řízení nebo zavádění digitalizace, která ovšem nutně neznamená, že se každý zaměstnanec bude muset učit pracovat s počítačem, nebo dokonce porozumět tomu, jak počítač funguje. Gró digitalizace tedy netkví v rozšiřování počítačů. Jenže firemní realita ukazuje, že proces digitalizace a automatizace je nepřesně vykládán a jen necelých pět procent společností je prý na něj zcela připraveno.
3. Automatizace dopadne silně negativně na zaměstnance a pracovní místa
Jde o vůbec nejvíce rozšířený a nejobávanější mýtus. Jakmile zaměstnanci zavětří, že jejich zaměstnavatel hodlá zavádět automatizaci, zpravidla začnou být nesví. Jenže často zcela neopodstatněně. Jak již bylo uvedeno, automatizace ve většině případů znamená efektivnější uspořádání pracovních úkonů a výrobních postupů. Téměř polovina firem očekává, že v rámci automatizace své výrobní postupy přeskupí během následujících tří let. Cílem je získat ze svých zaměstnanců víc a také očekávají, že jim poté budou moci zvýšit jejich mzdy. Ostatně jiná cesta k vyšším výdělkům než skrze zvyšování produktivity práce ani nevede.
4. Automatizace povede k redukci pracovních míst u všech druhů profesí
Mýtus, který jde ruku v ruce s předchozím. Statistická data ukazují, že určité pracovní pozice zanikají, jiné zase vznikají. V minulosti vedl technologický pokrok ke změně struktury celých hospodářství. Zatímco ještě na počátku 19. století bylo dominantním sektorem zemědělství, postupně se pracovní síla přesouvala do průmyslu a později do služeb. V současnosti se automatizace projeví spíše tak, že se nepatrně sníží podíl zaměstnanců na plný úvazek ve prospěch úvazků částečných nebo krátkodobých pracovněprávních vztahů. Zatímco dnes ve vyspělých tržních ekonomikách dosahuje podíl zaměstnanců na full-time 83 procent, během tří let firmy očekávají pokles na 77 procent. Pro zaměstnance to znamená o něco častější změnu zaměstnavatele, nebo dokonce nárůst četnosti souběhu dvou a více zaměstnání.
5. Krátkodobí pracovníci budou levnou alternativou vůči zaměstnancům na plný úvazek
V poměrně dávných dobách skutečně platilo, že najímání zaměstnanců na krátkodobé kontrakty bylo využíváno především z důvodu ušetření mzdových nákladů. Jednalo se zpravidla o taková místa, kde se očekávala nízká přidaná hodnota. Dnes si jsou však firmy ve stále větší míře vědomy toho, že i krátkodobí zaměstnanci mají nezanedbatelný přínos. Jsou totiž zpravidla flexibilnější, protože jsou obvykle najímáni na konkrétní projekt. Vědí tedy, že je v jejich zájmu svou práci odvést v patřičné kvalitě za co nejkratší dobu, aby mohli být k dispozici někomu jinému nebo na jinou práci. To ovšem neznamená, že by se firmy šmahem zbavovaly svých kmenových zaměstnanců. Jejich devízou je naopak loajalita, rutinní (a tedy efektivní) zvládání zaběhnutých pracovních postupů a v neposlední řadě určitý objem dovedností, které během své praxe v dané firmě načerpali. Proto není pro zaměstnavatele výhodné se takových lidí zbavovat. Krátkodobí a stálí zaměstnanci se tak budou spíše doplňovat častěji, než jsme dnes zvyklí.
Reklama
Říká se, že každý nemůže mít vysokoškolský diplom nebo že ne každý bude schopen být programátorem, vynálezcem či vývojářem, aby v konkurenci s roboty obstál. Jenže automatizace, digitalizace a robotizace nebude znamenat nahrazení lidské práce na všech pozicích, které zrovna nevyžadují absolventa matematicko-fyzikální fakulty. Bude to spíše o tom, že roboti lidem usnadní práci na fyzicky náročných či stereotypních pozicích. Přesto se bez lidské obsluhy neobejdou. Je to podobný princip jako například v těžbě dřeva. Když se stromy kácely za pomoci ručních pil, těžko si dřevorubci dovedli představit, že by byli schopni zacházet s tak sofistikovaným nástrojem, jakým je motorová pila. Přesto dnes lesníci zvládají i daleko složitější stroje, třeba harvestory.
foto: Shutterstock a Profimedia