Poté, co bylo Elonu Muskovi, geniálnímu zakladateli Tesly, doporučeno změnit životní styl, začal se ohánět tvrzením, že kdyby nepracoval 120 hodin týdně, jeho slavná energetická společnost by zkrachovala. „Jestli je tu někdo, kdo by tu práci dělal lépe, dejte mi prosím vědět. Dostane okamžitě práci,“ řekl v rozhovoru pro The New York Times v srpnu. „Vy si myslíte, že mám jinou možnost. Nemám!“  

Související…

V Africe se probouzí k životu Wakanda s technologiemi budoucnosti
Zdeňka Musilová

Jeho nezdravé pracovní návyky mu už způsobují značné problémy v osobním i rodinném životě. V uplynulém roce strávil většinu svého času, včetně svátků a narozenin, v práci. Nespí, bere sedativa a není výjimkou, že několik dní po sobě neopustí kancelář. Týden volna měl naposledy v roce 2001 – když se zotavoval z malárie. 

Napište Elonovi!

Tesla zavedla na Muskův popud tzv. open inbox politiku, kdy má každý zaměstnanec či stážista bez hrozby důsledků možnost komukoliv ve firmě, i nejvyšším manažerům jako je Musk, napsat otevřený dopis s připomínkami k jeho práci či způsobu vedení. Tato inovace se ale nezdá být plně funkční: několik zaměstnanců se nechalo slyšet, že ač se několikrát snažili Muskovi psát, nikdy jim neodepsal. Ten sice spoustu mailů sám čte, příliš se jimi ale očividně netrápí. Některé zprávy přeposílá na vice prezidenta s pouhými třemi písmeny: WTF. Což v důsledku způsobuje zmatek, zaměstnanci tak tráví celé dny zkoumáním problémů, které reálně neexistují.   

Sice neodepisuje svým zaměstnancům, čas vyjadřovat se na svém twitterovém účtu si udělá vždy. V úterý napsal, že je divné, že ho britský potápěč, se kterým měl spory, nežaloval. Musk totiž potápěče nazval pedofilem poté, co si dovolil Muskovu snahu dodat na místo naprosto nevhodnou jeskynní ponorku označit za „pouhou PR akcí“. To, že se možná záchranář zapojit do legálního sporu s protivným a mocným milionářem (oprávněně) bojí, se mu už tak divné nezdálo. Podtrženo sečteno: jeho přepracovanost a zaneprázdněnost z něj ale špatného člověka nedělají. Arogance ano.

Steve Jobs – táta v depresi

Dcera Steva Jobse Lisa Brennan-Jobs zase nedávno vydala biografii, ve které vykreslila celkem depresivní obrázek svého otce. V ní mimo jiné popisuje, jak jí odmítal poskytnout finanční podporu a emočně ji zanedbával. Z počátku dokonce popíral, že je Lisa jeho dítě. I přesto, že jeden ze svých prvních počítačů pojmenoval „The Lisa“, ani po několika letech nechtěl přiznat, že název skutečně nese dceřino jméno.

Dcera Steva Jobse Lisa Brennan-Jobs


Jednou zaslechla, jak její otec prohlašuje, že si koupí nové Porsche pokaždé, když se mu na autě udělá škrábanec. Zeptala se ho tedy, zda může dostat některé z jeho vyřazených aut. „Rozhodně ne,“ byla odpověď, které se jí dostalo. Na smrtelné posteli dceři řekl, že smrdí jako záchod

Tátové na baterky

I přes perfektní podmínky k tomu, aby se o své děti a nejbližší mohli dobře postarat (finanční zabezpečení, úspěch, pohodlí), se tito muži jeví jako lakomí a nevlídní. Což není protimluv – klidně může být někdo chytrý a zároveň krutý, inovativní a neuvědomělý, úspěšný a nešťastný. Lidé mohou tvořit nádherné, úžasné věci a přitom být pořád zlí. Ale to vám jejich fans neřeknou. Není to tím, že příznivci nechtějí vidět, že jsou jejich hrdinové komplexní osobnosti, oni k nim chtějí vzhlížet tak jako tak.  Věří, že jsou perfektní a jsou ochotní jít do války s každým, kdo si myslí opak.  

Svatý Elon

Stránka Mashable varuje před nebezpečím, které může kult kolem Muska představovat: jakákoliv kritika Muska na internetových fórech se typicky setká s nesmyslnou defenzívou od jeho fanoušků, obhajujících jeho právo dělat si cokoliv se mu zlíbí, i když je to za hranicemi slušného chování. 

Jméno Steva Jobse si fanoušci nechávají tetovat na tělo, kritika Elona Muska zase sklízí na internetových fórech neuvěřitelnou agresivní reakci

Steve Jobs byl asi prvním podnikatelem, jehož jméno si fanoušci nechávali hromadně tetovat na tělo, a dokonce byl i vyhlášen Steve Jobs Day, kdy se nadšenci jako zakladatel Applu oblékali.


Před ani po Jobsovi ale nikdo nestrhl takovou fanatickou vlnu, jako právě Elon Musk. Co začalo prodejem triček s nápisy „Vezmi mě na měsíc, Elone“ se rozrostlo v 22,5 milionů twitterovských followerů. Musk mezitím dál vesele vede společnost, kde podle reportu The Guardian z 2017 pracovníci v továrnách omdlívají vyčerpáním, zatímco ostatní dělníci jsou nuceni pracovat kolem jejich bezvládných těl.

Nejsme jako oni

Jobs vynalezl přístroj, který mnoho z nás používá každý den. A slouží nám dobře. Dobře nám také slouží náš toustovač, který nám dělá společnost každé ráno. To ještě ale neznamená, že půjdeme na twitter debatovat o tom, jak je náš vynálezce toustovače úžasný člověk. Na druhou straně máme Billa Gatese, který věnoval velkou část svého jmění na léčbu malárie a Alzheimerovy choroby.

Bll Gates s manželkou Melindou se věnují charitě už mnoho let


Ten na twitteru nikdy neměl potřebu sdílet cokoliv skandálního. V jeho životopise stojí: Sdílím věci, které se učím díky své charitativní práci a dalším zájmům. Většina jeho příspěvků se soustředí na šíření dobrých nebo zajímavých zpráv, jeho pravděpodobně nejnaštvanější tweet zněl: „Nenávidím komáry!“ (Později vysvětlil, že je to jen proto, že šíří malárii, ne že by měl něco konkrétně proti těmto tvorům.)

Bill Gates na twitteru nikdy nic skandálního nesdílí, jeho nejnaštvanější tweet zněl: „Nesnáším komáry!“

Když fanoušci zbožňují lidi jako Musk a Jobs a chtějí být jako oni, neříkají tím, že chtějí stvořit podobné přístroje, které bude používat celý svět. Neříkají tím ani, že chtějí být tak bohatí. Říkají tím, že chtějí dosáhnout takového bohatství a moci, že je už nikdo nebude moci za své ohavné chování soudit (přesně jako se povedlo těm dvěma). Nechtějí dělat skvělé věci pro lidstvo jako Bill Gates, chtějí jen urážet ostatní na twitteru bez hrozby důsledků.

foto: Profimedia, zdroj: NY Post