Žádné standardizované testy, žádný stres. Není se čemu divit, že finský vzdělávací systém nepotřebuje soukromé školy a je neustále považován za jeden z nejlepších na světě. V čem spočívá jeho tajemství?
Reklama
Přestože české školství už mnoho let volá po radikální reformě, zatím mnoho změn nepozorujeme. Typické státní školy stále používají zastaralé výukové metody a odměňují pouze žáky, kteří jsou schopni odříkat učivo v nezměněné podobě, aby ho mohli za dva tři dny zapomenout. Přitom existuje o tolik zdravější cesta, kterou nám už mnoho západoevropských zemí ukazuje. Tím nejlepším příkladem je podle odborníků Finsko, které už téměř dvě desetiletí obsazuje nejvyšší příčky v Programu pro mezinárodní hodnocení studentů (PISA).
Finové považují vzdělávání za jeden z nástrojů pro vyvážení sociálních nerovností, proto v každé škole děti dostávají jídlo zdarma.
Transformace finského vzdělávání začala už před více než 40 lety jako klíčový bod plánu na ekonomickou obnovu země. Od té doby stát nastartoval množství dalších změn, které celý systém výrazně zkvalitnily. Musí se žáci do puntíku řídit školními předpisy a přesnými rozvrhy?
Ani náhodou. Stresují je standardizované testy připravené vládou? Kdepak. Finsko se při vývoji reforem řídí selským rozumem, ke vzdělávání přistupuje celostně a spíš než o dokonalost usiluje o spolupráci a nastavení kvalitních podmínek pro každého žáka. Následujících sedm položek je toho jasným důkazem.
Podpora rodičům
Finská vláda disponuje množstvím nástrojů, kterými pomáhá mladým rodinám hned po narození dítěte. Prvním z nich je takzvaný „baby box“. Ten ovšem slouží trochu něčemu jinému než ten tuzemský. Ve Finsku jde o krabici s oblečením, knihami a dalšími dárky pro kojence, kterou dostane každá novopečená finská matka.
Žáci mají také bezplatný přístup ke zdravotní péči a psychologickému poradenství.
Základní mateřská dovolená trvá 4 měsíce, prodloužit ji lze o dalších 6, přičemž s dítětem může zůstat doma i otec. Pokud se jeden z rodičů rozhodne mateřskou dovolenou si ještě prodloužit, obecní úřad mu vyplácí menší příspěvek až do 3 let věku dítěte. Finové považují vzdělávání za jeden z nástrojů pro vyvážení sociálních nerovností, proto v každé škole děti dostávají jídlo zdarma, žáci mají také bezplatný přístup ke zdravotní péči a psychologickému poradenství.
Kdy do školy?
Ve Finsku děti začínají chodit do školy v sedmi letech, kdy jsou na výuku dostatečně zralé. Finsko je také známé pro své kvalitní předškolní vzdělávání, kde se děti zábavnou formou připravují na pozdější výuku. Ani ti nejambicióznější rodiče nevyžadují, aby se jejich dítko naučilo už ve školce číst či počítat. Berou ohledy na výzkumy, které ukazují, že z dlouhodobého hlediska to dítěti nepřináší žádné výhody navíc.
Kari Louhivouri, ředitel jedné helsinské školy, se ohledně uvolněného finského přístupu k učení vyjádřil v tom smyslu, že lépe odpovídá potřebám a schopnostem nejmladších žáků: „Není kam spěchat. Děti se učí nejlépe, až když jsou připravené. Tak proč je stresovat?“ A protože tuto filozofii sdílí všechny finské školy, rodiče nemusí mít strach, že jejich potomek něco zmešká.
Učí profesionálové
Všichni učitelé musí mít před nástupem do povolání ukončený magisterský titul. A zatímco u nás by nikdo pedagogické obory za zvlášť obtížné neoznačil, ve Finsku platí za vůbec nejlukrativnější. Profesor Pasi Sahlberg z univerzity v Helsinkách například ve svém článku pro New York Times vzpomíná, že v roce 2012 přijala jeho univerzita více než 2 300 žádostí na 120 míst pro vzdělávání učitelů základních škol.
Celá finská společnost na učitele pohlíží s obdivem a uznáním, což jim výuku i spolupráci s rodiči značně ulehčuje.
A protože mladí učitelé absolvují velmi rozsáhlou a náročnou výuku, svému povolání přisuzují vysokou váhu a berou ho spíš jako poslání. Celá finská společnost na ně navíc pohlíží s obdivem a uznáním, což jim výuku i spolupráci s rodiči značně ulehčuje. V případě, že má učitel profesní problémy, je zodpovědností ředitele dané školy, aby situaci řešil.
Pohodová atmosféra
Vstát kolem šesté, chytit autobus a ve škole udržet pozornost až do odpoledne – to je pro mnoho studentů nadlidský výkon. Ostatně i výzkumy ukázaly, že dětem brzké vstávání nesvědčí, protože škodí jejich psychické pohodě i zdraví. Finské děti mají štěstí, začínají mezi 9.00 a 9.45 a končí už po 14. hodině, podle OECD mají také nejméně domácích úkolů ze všech škol na světě, za den nad nimi i starší studenti v průměru stráví jen půl hodiny denně.
Prvních šest let školní docházky jsou žáci hodnoceni jen slovně a jediný standardizovaný test, kterým musí povinně projít, je na konci střední školy.
Pokud byste se narodili o tisíc kilometrů severněji, tak byste se do školy zřejmě i těšili. Dalším finským trendem je totiž co nejlaskavější přístup učitelů a mírnění stresu. Prvních šest let školní docházky jsou žáci hodnoceni jen slovně a jediný standardizovaný test, kterým musí povinně projít, je na konci střední školy. „Učíme děti, jak se učit, ne jak napsat dobře test,“ říká Sahlberg.
Třídy jsou malé, nemají víc než 20 žáků, což je podle výzkumů důležité pro dobré školní výsledky hlavně ve vědních oborech. Na základní škole jsou součástí rozvrhu každého ročníku hodiny vaření, umění, hudby, tesařství, kovodělných prací nebo šití. Atmosféra je neformální a uvolněná, školní budovy jsou dokonce tak čisté, že děti často chodí jen v ponožkách. Klade se velký důraz na venkovní aktivity, a to i během zimy.
Učitelé děti znají
Ve finských školách se klade velký důraz na vztah žáka a učitele. Děti mají stejného vyučujícího i více než šest let a oslovují ho křestním jménem. Díky tomu, že pedagog své žáky dobře zná, může vzít při výuce v potaz jejich individuální potřeby a pomoci každému z nich k dosažení úspěchu. Má také možnost libovolně volit učební materiály. Stát přitom učitele podporuje v rozvoji a testování nových výukových přístupů, jako je například matematika v přírodě.
Vyučující stráví ve třídě v průměru čtyři hodiny denně a jsou placeni za to, aby se dvě hodiny týdně profesně rozvíjeli.
V porovnání s ostatními zeměmi mají finští učitelé větší příležitost k seberozvoji. „Vyučující stráví ve třídě v průměru čtyři hodiny denně a jsou placeni za to, aby se dvě hodiny týdně profesně rozvíjeli,“ zdůrazňuje Sahlberg.
Výkon versus talent
Zatímco v Česku dává mnoho nespokojených rodičů děti do soukromých škol, kde za vzdělání musí platit vysoké částky, ve Finsku je soukromých škol jen minimum. A i ty jsou částečně financovány státem a mají zákaz si za výuku účtovat. Sahlberg považuje právě tento fakt za jeden z hlavních důvodů, proč je finské školství na tak vysoké úrovni. Školy mezi sebou o finance ani studenty nesoupeří, naopak spolupracují a sdílejí know-how. Co dobře zafunguje v jedné instituci, se rychle šíří dál, takže přístup ke kvalitnímu vzdělání má každý.
Odpověď na otázku finského úspěchu je tedy poměrně jednoduchá. Místo na výkon kladou školy důraz na individuální přístup ke každému dítěti, takže se každý pedagog může místo na známky zaměřit opravdu na důležité věci – osobní růst a rozvoj talentů, které každé dítě bezesporu má. Stačí je jen objevit.
foto: Shutterstock a Profimedia, zdroj: Smithsonianmag