Madridská konference International Conference on Intelligent Robots se stala začátkem října místem, kde byly prezentovány pokroky v integraci humanoidních robotů do běžného života. Humanoidní znamená, že roboti vypadají jako lidé, a také mají i podobně reagovat na okolí. A daří se to. Roboti jsou čím dál „humanoidnější“.
Reklama
Okouzlující Erica se na konferenci v roli potenciálního zaměstnavatele ptala muže na improvizovaném pracovním pohovoru: „Zmínil jste řízení projektů, můžete mi o tom prosím říct víc?“ Samotnému rozhovoru ještě nerozumí, ale naprogramovali ji tak, aby detekovala klíčová slova a reagovala na ně.
Někteří z nás se (nejen po zhlédnutí videa výše) robotů bojí, protože nám mohou sebrat práci. Jiní z nich mají, zatím mnohdy oprávněně, legraci. Odborníci mají každopádně jasno v tom, jak zařídit, abychom se robotů nebáli a vpustili je do svého okolí – snaží se, aby roboti vypadali co nejvíce jako lidé, pak je prý snáze přijmeme. No, budiž.
Přijatelnější ošetřovatel
Hiroko Kamideová, japonská psycholožka, říká, že je to důležité hlavně v případě péče o staré lidi, ti určitě lépe vnímají robota, který vypadá skoro jako ošetřovatelka, než plechová bedna, na které blikají světýlka.
Multifunkční roboti, schopní smysluplné interakce s lidmi, jsou vysněným cílem Philippa Souerese, vedoucího laboratoře robotiky na francouzském institutu CNRS. Roboti se podle něj musí pohybovat „pružně“, a to i přes v podstatě tuhé mechanismy uvnitř. Důležité je, aby v případě, že nevědí, co mají vlastně dělat, nezpůsobili nějakou škodu. Například Atlas, humanoidní robot vyrobený společností Boston Dynamics, může běhat na různých typech povrchů a podle videa, které v Madridu pustil zakladatel firmy Marc Raibert, umí také salto vzad, což ho řadí mezi mimořádně šikovné roboty. Organizace Amnesty International prý dokonce obvinila vývojáře robota Atlas z toho, že je připravován pro válečné účely, financuje ho koneckonců agentura DARPA, spadající pod americké ministerstvo obrany.
Nemůžete vyrobit dokonalou lidskou tvář a tato nedokonalost zapříčiňuje, že takové roboty pak člověk odmítá.
Dalším příkladem humanoidů prezentovaných v Madridu je Talos, robot španělské firmy Pal Robotics, který pro změnu předvedl, že je dobrý v udržení rovnováhy.
Stále platí teorie ze sedmdesátých let minulého století, kdy japonský badatel Masahiro Mori prohlásil, že na roboty reagujeme kladně, jestliže mají fyzické vlastnosti, které jsou nám známy, ale naopak nám vadí, pokud se opravdu začnou podobat lidem. „Nemůžete vyrobit dokonalou lidskou tvář a tato nedokonalost zapříčiňuje, že takové roboty pak člověk odmítá,“ potvrzuje Miguel Salichs, profesor z robotické laboratoře Univerzity Carlose III. v Madridu.
Zásadní jsou oči
V Japonsku jsou roboti jako zmíněná Erica využíváni například jako recepční. Vzorem pro podobné vizuálně dokonalé kopie člověka je sám člověk. Podle odborníků jsou důležité oči, které musejí maximálně připomínat ty lidské. Bez nich je robot pouhou mluvící figurínou nebo kopií nějaké lidské celebrity.
Podle odborníků jsou důležité oči, které musejí maximálně připomínat ty lidské.
Než se naučí plnohodnotně vnímat člověka a sám okoukávat chování a vylepšovat komunikaci, půjde pořád jen o stroj, byť připomínající člověka. Podle všeho se humanoidní roboti brzo stanou běžnou součástí našich životů a nyní se hraje o to, zda nám budou ku prospěchu, nebo nás budou spíš strašit ve snech.
foto: Profimedia, zdroj: Yahoo Finance