Obyčejný člověk se jí bojí, investor zoufale hledá, jak do ní co nejinteligentněji investovat. Umělá inteligence (AI) převrátila na ruby naše naděje, naše obavy, očekávání, přístup k budoucnosti. Zia Chishti, zakladatel firmy Afiniti a jeden z nejaktivnějších mohykánů na poli praktického využití umělé inteligence, ve Financial Times tvrdí, že jsme se bez ohledu na velkolepý cirkus a nedozírná očekávání ve skutečnosti v chápání umělé inteligence neposunuli ani o píď.
Reklama
Máme sice hodně rychlé počítače, ale algoritmy, ze kterých vycházejí, jsou v podstatě čtyřicet let staré. „Jenom jsme je kreativně přejmenovali,“ říká Chishti. Stará dobrá „data“ se dnes podle něj najednou jmenují „big data“. A stejný humbuk je prý i takzvaný „deep learning“. Na takzvanou singularitu, kdy by inteligentní stroje měly nahradit lidi, si tedy ještě počkáme. AI totiž momentálně dosáhla svých možností.
Bez člověka to nejde
Britští a američtí doktoři ještě v roce 2017 v médiích tvrdili, že žádný lékař na světě nemá šanci překonat schopnost diagnózy, kterou má počítač vybavený umělou inteligencí. Už proto, že inteligentní stroj může okamžitě srovnat tisíce, či spíš desetitisíce nejrůznějších pacientů, a odhalí tak nejrůznější zárodky onemocnění. Bohužel se ale ukázalo, že bez lidského faktoru může umělá inteligence při diagnostikování pacienta dospět k nesprávným, dokonce i nebezpečným závěrům.
Je vynikající tam, kde je potřeba vyhodnotit moře dat. Ale udělat diagnózu na základě řady různorodých příznaků, to pořád ještě nedokáže.
Britský Ústav národního zdraví v roce 2015 za zvuků fanfár oznámil, že do zdravotnictví masivně zapojí umělou inteligenci, aby se zachránilo ještě víc lidí a ušetřily se přitom prostředky. Nedávný audit prokázal, že se nic převratného nepodařilo. Bez lidské inteligence to pořád ještě drhne.
Prostě třídí data
Zia Chishti, který díky aplikaci umělé inteligence do výroby a každodenního života vystavěl miliardový byznys, vysvětluje problém následovně: „Bez ohledu na její aktuální inkarnaci není umělá inteligence schopna řešit naše potíže o nic víc než před třiceti lety. Je vynikající tam, kde je potřeba vyhodnotit moře dat. Ale udělat diagnózu na základě řady různorodých příznaků, to pořád ještě nedokáže.“
Zia Chishti, který sám s umělou inteligencí podniká, tvrdí, že za posledních 30 let nedosáhla AI žádných zásadních pokroků
Umělá inteligence tedy pomůže v každém oboru a činnosti, která spoléhá na obrovské množství jasně strukturovaných dat a informací, jejichž sběr je možný na základně velmi jasného, jednoduchého zadání.
Pokud se šéf firmy nebo i ministr v daném projektu s umělou inteligencí osobně neangažuje, tak projekt selže.
Soukromí investoři i vlády dnes podle Chishtiho přesto nesmyslně investují do obecných projektů s umělou inteligencí. Vodítko je přitom jednoduché. Pokud vám během pětiminutového výkladu není jasné, k čemu projekt s umělou inteligencí má vest, nestojí za pozornost. Chishti také tvrdí, že pokud se šéf firmy nebo i ministr v daném projektu s umělou inteligencí osobně neangažuje, tak projekt selže. Totéž radí investorům. Aby jejich vklad do AI byl úspěšný, musí si jasně odpovědět na základní otázky: Jaký problém AI vyřeší? Jak se dá měřit výsledek a hodnota?
Tyto zdánlivě jednoduché kroky povedou k zmrazení investic a k ochlazení zájmu o umělou inteligenci, ze které jsme ještě loni byli celí hyn. Převrat, který jsme si od AI slibovali, se tedy zase odkládá.
foto: Shutterstock, zdroj: Financial Times