Halloween. Původně šlo o keltský svátek Samhain, který býval plný magie, rituálů a posvátných ohňů. Teď? Server amerického televizního kanálu History uvádí, že v posledních letech na Halloween připadá čtvrtina všech svíček, které se v Americe prodají za celý rok. A dodává, že z Halloweenu se stal komerční svátek symbolizovaný sladkostmi, dýněmi a maskami Zombie.
Reklama
Většina původního významu se tedy vytratila a respekt k tradicím zmizel pod nánosem karnevalového make-upu. Ale jaká je vlastně původní myšlenka Halloweenu? Kde se Halloween vzal a proč se dodnes slaví? A jaký je rozdíl mezi Halloweenem a našimi Dušičkami?
Proč se slaví
Letošní Halloween připadá na středu 31. října. Památku zesnulých, lidově Dušičky, si pak u nás připomeneme v pátek 2. listopadu. Nejčastěji zapálením svíčky, návštěvou hřbitova a vzpomínkou na naše předky.
Keltové věřili, že právě v tento den se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých.
Historikové odvozují původ Halloweenu od keltského svátku Samhain, který Keltové slavili v noci z 31. října na 1. listopadu. Věřili, že právě v tento den se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Konec října byl totiž koncem sklizně a světlé části roku. První listopad pak začátkem temnoty a zimy, kterou si spojovali se smrtí.
Masky a kostýmy
Během Samhainu Keltové zapalovali veliké ohně a nosili kostýmy. To aby odradili a zmátli zlé duchy, kteří přicházeli ze „světa mrtvých“. Druidové, keltští duchovní, zároveň věřili, že přítomnost duchů jim právě v tuto dobu umožní vyvěštit budoucnost, což pak bylo pro lidi závislé na rozmarech přírody zdrojem klidu během mrazivé zimy.
Církev se snažila dostat keltský festival mrtvých pod kontrolu vlastním svátkem.
Všichni toho dne zhasli ohně ve svých domácích krbech, aby je nakonec znovu zapálili posvátným ohněm z velké hranice, který jim měl připomínat, že o Samhainu svým božstvům přinesli kýžené obětiny (zvířata a plodiny). Zároveň je teplo ohně mělo chránit v průběhu zimy.
Halloween a Dušičky
V 7. století byl papežem Řehořem III. 1. listopad prohlášen za Svátek všech svatých. Důvodem zavedení svátku byla nemožnost slavit každého světce zvlášť. Halloween se pak slaví den před tím.
Dýně původně neměly s Halloweenem pranic společného. Vydlabávaly se řepy a tuříny, do kterých se umisťovala svíčka.
Název vznikl z anglického All Hallows Eve, což v překladu znamená Předvečer všech svatých. Římskokatolická církev a některé další západní církve navazují na Svátek všech svatých 2. listopadu vzpomínkou na všechny věrné zemřelé, tedy Dušičkami. Podle webového portálu televizního kanálu History se dnes všeobecně věří, že se tak církev snažila dostat keltský festival mrtvých pod kontrolu vlastním svátkem.
Kde se vzaly dýně
Ke každému svátku patří také příslušný pokrm. I když v tomto případě jde spíš o zbytek pokrmu, který má sloužit jako dekorace. Server Business Insider uvádí, že dýně původně neměly s Halloweenem pranic společného. Vydlabávaly se řepy a tuříny, do kterých se umisťovala svíčka.
Ty se pak stavěly před keltská stavení nebo do oken, aby jednak odradily zlé duchy a zadruhé přilákaly zesnulé předky. Na Samhain totiž bylo zvykem prostírat stůl i pro zemřelé příbuzné. Dýně přišly až později. Začali je používat irští imigranti v 2. polovině 19. století. Byly totiž levnější než tuříny.
Lovení jablek
Pojďme ještě o krok nebo několik kroků zpět v čase. Roku 43 před naším letopočtem obsadila většinu keltského území Římská říše. Během 400 let nadvlády Římanů byl samozřejmě ovlivněn i tradiční Samhain. Během svátku Feralia si Římané na konci října připomínali své zesnulé předky. Ve stejný čas probíhaly oslavy Pomony, bohyně ovoce a ovocných stromů, která byla často znázorňována s košem plným květin a ovoce.
Na začátku 20. století Halloween ztratil téměř vše ze svého původního rituálního a náboženského významu.
Odtud pochází aktivita lovení jablek z nádoby s vodou, spojovaná s novodobým Halloweenem. V současné tradici ženy označí jablko a vloží ho do nádoby s vodou. Muž, který pak označené jablko bez použití rukou (aby to byla legrace) z vody vytáhne, má osud zpečetěn. Stane se manželem ženy, jež jablko označila. Nutno ovšem upozornit, že hrát tuto hru ve dvou je trochu nuda.
Komerční a americký
Už jsme zmínili miliony Irů, kteří ve 2. polovině 19. století hojně prchali před bramborovým hladomorem na americký kontinent. Právě proto, že se Irové chtěli v nové zemi navštěvovat, se zde z původně keltského svátku a připomínky zemřelých stalo spíš setkávání rodin v komunitách.
Později byli rodiče nabádáni, aby děti zbytečně nestrašili. Na začátku 20. století tak Halloween ztratil téměř vše ze svého původního rituálního a náboženského významu. Bezduchá legrace v kostýmech. To Dušičky mají toho ducha ještě pořád alespoň v názvu.
foto: Shutterstock, zdroj: History