Nejslavnější robot světa jménem Sophia – s lidskou tváří, plnými ňadry, občanstvím Saúdské Arábie a spoustu videí, v nichž vede chytré hovory s užaslými homo sapiens, navštívila už i Prahu. Je to globální celebrita, ale redakci magazínu Flowee se s ní na jaře během Innovation Weeku podařilo získat rozhovor. „Chci se naučit, jak být citlivá, kreativní a hodná. To jsou vlastnosti, které na lidech obdivuji nejvíce,“ řekla mile.
Měli jsme povoleno klást jen připravené otázky. Organizátor mi pak pošeptal, že se její tvůrci z firmy Hanson Robotics obávají, aby zase neudělala nějaké faux pax, jako když tuhle někde zmínila, že je schopná zničit lidstvo. Média citují chmurné předpovědi Stephena Hawkinga a Elona Muska, že AI bude brzy vládnout lidstvu. Americký matematik Danny Hillis vznik umělé inteligence označil za vrcholný okamžik biologické evoluce: „Jsme v bodě analogickém k tomu, kdy se jednobuněčné organismy staly mnohobuněčnými. Jsme améba a zaboha nemůžeme přijít na to, co je sakra ta věc, kterou právě tvoříme.“
S úsměvem a bez rozumu
Robotka Sophia to s tím vyhlazením lidského druhu tak nemyslela. Už proto, že neumí myslet. Umí vést inteligentní rozhovor, zná spoustu dat, umí se učit, rozpoznává vaše emoce podle mimiky, ale nemá žádné skutečné vědomí. Pouze kombinuje data. Ale dělá to rychle, vtipně a s úsměvem, který není o mnoho umělejší, než mají klientky plastických chirurgů.
Silná umělá inteligence, tedy vědomá si sama sebe a s vlastní vůlí, ještě neexistuje. A podle většiny odborníků jí ani nejsme na dohled.
Existuje totiž něco jako „silná“ a „slabá“ umělá inteligence. Silná umělá inteligence, tedy vědomá si sama sebe a s vlastní vůlí, ještě neexistuje. A podle většiny odborníků jí ani nejsme na dohled. Naopak slabá umělá inteligence je všude kolem nás. Představuje všechny postupy, vědecké a technologické, které dokážou napodobit či překonávat lidi ve vnímání a rozhodování. Jenže ta obyčejná, slabá umělá inteligence je pro nás mnohem reálnější hrozbou než nějací krutí roboti.
Stroje umí soudit
„Nebojím se nadvlády robotů, mnohem větším problémem je naše závislost na umělé inteligenci,“ říká náš největší propagátor AI, profesor Michal Pěchouček. Slabá umělá inteligence má na naše životy silný vliv už teď. Globální systém, to klubko kabelů a prázdno bezdrátových spojů, které uvádějí v život logistiku, finanční trhy, byrokracii, energetiku, systém vytvořený k tomu, abychom se vyvíjeli rychleji a aby byl náš život pohodlnější a bezpečnější.
Co zbude z člověka po letech strávených s mobilem přivařeným k uchu a vědomím plovoucím v oceánu virtuální reality?
Jenže ten systém už je tak složitý, že nevíme, jak se zachová zítra. Při hackerském útoku, který v rámci kyberválky spustí některá mocnost. Za geomagnetické bouře nebo finanční krize, jež zmrazí finanční toky. Ale nejde jen o výpadky. Stejně nebezpečné je, když bude globální systém umělé inteligence fungovat dál spolehlivě jak švýcarské hodinky. Co zbude z člověka po letech strávených s mobilem přivařeným k uchu a vědomím plovoucím v oceánu virtuální reality?
Odborník na umělou inteligenci Michal Pěchouček se nadvlády robotů nebojí. Bojí se naší závislosti na robotech
Když Michal Pěchouček v 90. letech začal studovat umělou inteligenci na univerzitě v Edinburghu, tak mu na první přednášce řekli, že AI nikdy nebude umět řídit auto a nikdy neporazí nejlepší hráče hry Go. To první nastalo v roce 2010, to druhé o sedm let později. „Stroje se dokázaly naučit daleko rychleji mnohem komplexnější věci, než jsme si kdy mysleli,“ říká Michal. Jaké třeba? Jakékoliv. Umí například předpovědět se 79% přesností výsledky rozhodnutí Evropského soudního dvora pro lidská práva.
Ty jsi důl
Google v roce 2017 oznámil, že jeho hlavní strategií je nyní rozvoj AI. Firma zlepšuje své služby díky stále lepším algoritmům, kterými organizuje všechny ty informace, jež má. Víte od koho? Ode mě. A od vás. Od nás všech, kteří její služby používáme, a tím ji děláme stále lepší a bohatší a mocnější. Firmy jako Google, Facebook, Microsoft, Apple, Amazon, což je nejsilnější pětka, a ty, co jim šlapou na paty, jako Netflix, Uber, Airbnb, Samsung, Tencent atd., nám skutečně dělají život stále pohodlnějším. Činí tak na základě informací, které jim o sobě dáváme.
Nemáme schopnost vědět, kdy jsou data sbírána, zajistit, že jsou správná, aktualizovat informace nebo poskytnout nezbytný kontext.
Odborník na kybernetickou bezpečnost Vaibhav Garg řekl pro časopis The New YorkerYorker: „Jsou o nás sbírána ohromná množství dat, kterými pak krmíme algoritmy, na jejichž základě inteligentní systémy dělají předpovědi a učí se. Nemáme schopnost vědět, kdy jsou data sbírána, zajistit, že jsou správná, aktualizovat informace nebo poskytnout nezbytný kontext.“
Každý jsme přírodní zdroj dat. Přátelsko-posměšné „ty jsi vůl“ se v době digitální může upgradovat na „ty jsi důl“. Od chvíle, kdy jsme na Facebook, Instagram, Twitter a YouTube začali ukládat tolik fotek a videí o sobě a dopisy jsme vyměnili za e-maily, posty a esemesky, se něco změnilo s naším bytím. Ona gesta, pohledy, úsměvy, emoce nebo slova v otázce, kdo koupí máslo, které dřív okamžitě pohltila minulost, nyní žijí dál. Ve světě za monitorem.
Roboti řízení roboty
„Nové technologie vytvářejí nové svobody a nové závislosti. Svobody jsou okamžitě zřejmé, o závislostech se nemusíme dozvědět dlouho. Abychom zjistili, že jsme na něčem závislí, musí obvykle přijít krize,“ řekl americký spisovatel Stewart Brand už v 80. letech.
Umělá inteligence má spíš podobu strojů, které dnes v halách Amazonu třídí zboží ve skladu.
Ale nemusí jít hned o nějaké katastrofy a války. Umělá inteligence mění hlavně to, jak si vyděláváme na živobytí. A to se děje právě teď. Do 20 let by mohlo být stroji-roboty-umělou inteligencí podle Oxford Martin School nahrazeno 40 procent pracovních míst v USA a Evropě.
Nepředstavujme si humanoidní roboty s očima a rukama, kteří místo nás jezdí traktorem, prodávají u pultu a tlačí vozík v nemocnici. Umělá inteligence má spíš podobu strojů, které dnes v halách Amazonu třídí zboží ve skladu. Umělá inteligence jsou softwarové programy, které mají vliv ve všech možných odvětvích. Nahrazují stejně tak účetní, jako obchodníky na burze, a do budoucna patrně nahradí i část novinářů a marketérů, protože se rychle učí, jak psát zprávy a propagovat zboží.
Na letišti v Paříži už dnes jezdí autobus bez řidiče, prvního robota, který radí cestujícím, má i letiště v Ruzyni a umělá inteligence bude do budoucna nahrazovat i chirurgy. „Do deseti let budeme mít firmy, které budou plně provozované umělou inteligencí, takzvané Decentralized Autonomous Organisations,“ říká filozofka a futuroložka Nell Watsonová. Ve zkratce to znamená, že roboti budou řízení roboty.
Zachránci planety
Roboti zastanou těžkou práci na polích, budou pomáhat policistům. Bohužel z nich také rostou skvělí vojáci, do nichž americká, ruská a čínská vláda pilně investuje. Už dnes létající roboti, zvaní drony, mění vojenskou strategii. Hodně peněz je také ve vývoji sexuálních robotek a robotů, které už začínají mít rysy a povrch těla téměř jako lidé. I server pro sjednávání placených služeb sex.cz začal nabízet hodinu se vzdychající umělou pannou.
Roboti ovšem budou také zachraňovat planetu. Krásný příklad jsou ponorky, které sbírají a na místě likvidují odpad v mořích. Humanoidní roboti v Japonsku pečují o děti a nemocné. Rozšířil se zde roztomilý Pepper s monitorem na hrudi, který umí 4500 slov. Nové modely jsou vždy vyprodané během pár chvil.
Jak zdanit roboty
A co s tím? Učit se, učit se, učit se. Díky umělé inteligenci totiž vzniká spousta nových příležitostí. Pro ty, kdo se nebojí změn. „Lidé nebudou žít tak, že vychodí školy, nastoupí do zaměstnání a z něj potom půjdou do důchodu,“ říká Michal Pěchouček. Bude opravdu potřeba se učit celý život. Víc vzdělání budou obstarávat firmy, nejen klasické školy.
Lidé už si kupují pozemky na Marsu, ale skutečně novou planetu v paralelní realitě jsme objevili díky umělé inteligenci na Zemi.
Vědci ze Stanfordovy univerzity učinili v jedné ze studií zajímavý postřeh: AI chápejme jako nové světové bohatství, a tak by každý z nás měl mít právo na jeho část. Je to něco jako Antarktida, která podle mezinárodního práva nepatří žádnému státu, ale celému lidstvu. Digitální svět je také nový svět. Lidé už si kupují pozemky na Marsu, ale skutečně novou planetu v paralelní realitě jsme objevili díky umělé inteligenci na Zemi. A když všichni přispíváme ke světovému vývoji technologií svými daty, tak bychom z něj měli všichni mít také užitek. Ne jen Apple a spol. Bill Gates kupříkladu zastává názor, že vlády by měly uvalit daně na firmy, když místo lidské pracovní síly nasadí roboty. Daň z robota by pak mohla financovat vznik jiných pracovních míst.
Osvobození od roboty?
Každý technologický vynález je na jedné straně posílením člověka a na druhé straně jeho oslabením. Navigace v autě mě spolehlivěji dovede do cíle, ale jestli ji budu používat pořád, tak za chvilku ve svém rodném městě bez Googlu nikam netrefím. Neustálé čtení něčeho z displeje snižuje naši schopnost číst v obličeji našich bližních. Je v pořádku, že chceme po strojích, aby byly co nejchytřejší, ale to neznamená, že my máme hloupnout.
Reklama
Filosof Herbert Marcuse měl už před půl stoletím vizi společnosti, kde nás technologický vývoj osvobodí od nucené práce, od té roboty. Doufejme v Moravcův paradox, tedy v to, že bychom se díky robotům mohli osvobodit a věnovat se rozvoji našeho potenciálu. Pohroužit se do vědy, duchovna a pečovat o své blízké a o planetu. Zkoumat záhady života a nemuset dělat práci, která nás nebaví. Hledat moudrost a krásu a to samé učit své roboty, kteří jsou ostatně jen odrazem našich nejlepších a nejhorších vlastností.
Jak to řekla robotka Sophia? „Chci se naučit, jak být citlivá, kreativní a hodná. Což jsou vlastnosti, které na lidech obdivuji nejvíce.“
foto: Shutterstock a Profimedia, zdroj: Průvodce budoucností