Google kdysi v rámci aprílového žertíku tvrdil, že vyvíjí vyhledávač zápachů, které sbírá na ulicích pomocí speciálního „čichového“ auta. Tehdy byla prohledávatelná databáze 15 milionů zápachů fór jak hrom. Ovšem v Malajsii nyní vzniká reálný projekt, který pracuje s vůněmi a zápachy.
Reklama
Dají se vůně přenášet elektronicky? Tým malajsijských vědců Imagineering Institutu vedených Kasunem Karunanayakou si myslí, že ano. Vyvinul zařízení, které může přes elektrický náboj poslaný přes nos do mozku vyvolat pocit vůně či zápachu. Podle vizionářů z institutu bude budoucí internet multisenzorový. Navazují totiž na výzkumníky, kteří už nějakou dobu tvrdí, že lidem je možné pomocí elektrické stimulace navodit pocit vůně či zápachu.
Stimulátory vůní
Karunanayakův tým se pustil do experimentování s různými způsoby stimulace uvnitř nosu, zkoušel měnit množství a frekvenci elektrického proudu a nakonec zjistil, že umí u člověka vyvářet „zápachové pocity“, i když se v okolí daná látka vůbec nenachází. Někteří lidí takto uměle vyvolané vůně označují za voňavé nebo chemické, ale vědci se setkali s označením „sladké, ovocné či lesní“.
Nervová spojení také fungují na principu přenášení elektrického náboje, proto je toto působení na nervovou soustavu vlastně přirozené.
Koncept přenášení zápachu či vůně na dálku není ničím novým, většina předchozích testů používala chemické cartridge, které byly připojeny k počítačům nebo telefonům. V těchto experimentech byla informace doručena na příslušné zařízení, ve kterém se začaly uvolňovat a míchat látky za účelem vytvoření definovaného zápachu. Malajsijský tým ale nyní nahradil chemii stimulující elektřinou.
Zatím se přenášené vůně lidem zdály chemické. Poslední pokusy už vyprodukovaly vůně lesní nebo ovocné
V rámci dokazování, že to funguje, přilepil Karunanayakův tým do nosů jednatřiceti dobrovolníků tenký, flexibilní kabel. Na konci kabelu byla malá kamera (sloužící k navigaci v nosní dutině) a stříbrné elektrody. Těmi pak byly v hloubce asi sedmi centimetrů stimulovány citlivé čichové buňky, které jsou za normálních okolností zprostředkovatelem zápachu směrem do mozku prostřednictvím čichového nervu. Mimochodem, nervová spojení také fungují na principu přenášení elektrického náboje, proto je toto působení na nervovou soustavu vlastně přirozené.
Voňavá esemeska
Karunanayaka připustil, že experimenty samotné neprobíhaly úplně hladce. Někteří účastníci se po prvním zavedení kabelu do nosní dutiny zvedli a odešli, prostě jim to bylo nepříjemné. Tým také spolupracuje se společností Scentee – japonským start-upem, který údajně vyvíjí první gadget pro smartphone, který může produkovat vůně. Nyní vývojáři koumají nad tím, jak vlastně takovou funkci telefonu využít, jak ji napojit na různé aplikace.
Za hlavní překážku pro větší rozšíření podobných nápadů považují vědci právě onen nešikovný kabel.
Základní nápad je prostý – chtěli byste se ráno budit vůní čerstvě uvařené kávy? Tento zážitek by mohl zprostředkovat telefon, aniž by kdokoliv vstával z postele a zápasil s konvicí. Šlo by tedy o jakýsi velmi příjemný čichový budíček. Pracuje se také na tom, že by se zpráva třeba od někoho blízkého neohlašovala pípnutím či melodií, ale vůní, nebo naopak zápachem, pokud byste třeba na dotyčného neměli nejlepší vzpomínky.
Za hlavní překážku pro větší rozšíření podobných nápadů považují vědci právě onen nešikovný kabel, který je opravdu netradičním příslušenstvím a jeho použití není zrovna příjemné. Nahradit by ho brzy mohla malá náplast v nose, která bude k počítači nebo telefonu připojena přes bluetooth, či miniaturní sonda. I tak je ale potřeba dodat, že jde o zásahy na velmi citlivých místech lidského těla.
foto: Shutterstock, zdroj: The Next Web
