Izrael, v poslední době přezdívaný Start-up Nation, válcuje svět nejpokrokovějšími technologiemi. Jak je to možné, že je relativně malý národ po tisíciletí specializovaný v těch ekonomicky nejprofitabilnějších byznysech? Proč jsou Židé spíše zaměstnáni v obchodě, podnikání, finančnictví, právu, medicíně a v poslední době nejvíce rostoucím softwarovém inženýrství? S populací pouhých 8,5 milionu lidí dokázal Izrael vyvinout v posledních letech víc high-tech startu-pů než celá Evropa dohromady.
Reklama
Izraelský kamarád Ari mi při mé návštěvě svaté země sdělil svou vlastní teorii židovského úspěchu. Žijete-li prý jako národ po celé generace na cizím území, je-li vám upíráno právo obdělávat půdu a vlastnit kapitál, musíte prostě přijít s jiným způsobem, jak přežít. A tak vzniklo první půjčování peněz, dále propracovaný bankovní systém a dnes je to vývoj softwaru, technologií, aplikací. Prostě online svět.
Nikdo netrpěl nemožností obývat svou půdu právě tolik jako Izrael.
Když cestujete Izraelem, čtete si jeho historii a pomalu odkrýváte tajemství jeho neuvěřitelného příběhu. A také tak trochu začnete chápat jeho nynější úspěch. Není totiž krvavějšího osudu, než je ten Izraele, a houževnatějšího národa, než jsou Židé. Nikdo totiž netrpěl nemožností obývat svou půdu právě tolik jako Izrael.
Zmizelá půda
Když v roce 587 před Kristem vtrhl do Jeruzaléma Nabuchadnezzar II. a odvlekl židovský národ do babylonského otroctví, začala vleklá přetahovaná o židovskou půdu. Území si podmanily světové velmoci v následujícím pořadí: Babyloňané, Peršané, Řekové, Římská a Byzantská říše, islámští a křesťanští křižáci, Otomanská říše a Britské impérium.
Olivová hora v Jeruzalémě, na kterou se má dle proroků vrátit Ježíš
V první polovině 20. století sice proběhly první masivní migrační vlny Židů zpět do Izraele z arabských zemí a Evropy, během britské nadvlády však byli jeho obyvatelé podrobení násilí a krutostem ze strany Arabů. Z druhé světové války pak vyšel židovský národ se ztrátou 6 milionů osob, ani po ní ale nenastal klid. Bylo mu sice umožněno konečně utvořit vlastní stát, pouhý jeden den po oficiálním založení nezávislého Izraele v roce 1948 ale armády pěti arabských zemí – Egyptu, Sýrie, Transjordánska, Libanonu a Iráku – zemi napadly.
I přes své nekonečné snahy o mír nepřestane být Izrael za své aktivity nikdy kritizován.
Tím začala válka o nezávislost. I přes mnohonásobnou převahu arabských armád se Izrael ubránil a zvítězil. Po každé válce se navíc izraelská vláda z obsazeného teritoria stáhla. Takové jednání nemá ve světové historii obdoby a ukazuje neuvěřitelnou ochotu izraelského lidu dosáhnout míru, i za předpokladu, že bude muset pokaždé bojovat o svou holou existenci. Izrael se ve jménu míru vzdal obrovských území, jakým je Sinajský poloostrov. Nabídl také, že se vzdá pásma Gazy ve prospěch Egypta. Ten ale odmítl. I přes své nekonečné snahy o mír nepřestane být Izrael za své aktivity nikdy kritizován.
Návrat se vyplatí
Prorokové předpovídali, že se židovský národ začne ze všech koutů světa vracet zpět do země, odkud přišel. A to se také děje. Od založení Izraele v roce 1948 se do země navrátily víc než 3 miliony lidí. Těžko říct, zda se vrací kvůli plnícímu se proroctví, nebo proto, že je Izrael jedna z nejrychleji se rozvíjejících zemí na světě s rychle rostoucí životní úrovní. Ekonomicky se prostě návrat vyplatí.
Nyní jsou Židé jediný národ na světě, který obývá stejnou půdu, mluví stejným jazykem a má stejný název jako před 3000 lety.
Pláž v Tel Avivu je velice oblíbeným místem pro aktivní odpočinek
Nejpočetnější imigrantskou skupinou jsou bývalí obyvatelé Sovětského svazu a jejich potomci, těch mezi lety 1989 až 2006 přišlo přibližně 1,6 milionu. Umožnil jim to takzvaný Zákon o návratu, který zaručuje každému s židovskými kořeny a jeho rodině přijít do Izraele a získat státní občanství. Nyní jsou Židé jediný národ na světě, který obývá stejnou půdu, mluví stejným jazykem a má stejný název jako před 3000 lety. I přes války, pronásledování a vyhánění si Židé vždy zachovali svou identitu.
Znovu na kříž
Ze zdi, která obléhá Jeruzalém, hledím na Olivovou horu, ze které se má dle proroků Ježíš vrátit na Zem. Můj známý Izraelec vtipkoval, že „pokud by se Ježíš vrátil, pravděpodobně bychom ho znova ukřižovali“. Takzvanou Zlatou bránu, skrze kterou má pak Ježíš do Jeruzaléma vejít, Izraelci pro jistotu úplně zazdili, takže se skrze ni nikam dostat nedá. O vykoupení tedy Židé očividně nestojí. Poradí si sami.
A možná i proto teď Izraelci tak makají na technologiích. Třeba už je nebaví neustále bojovat o své území a vývojem softwaru budou moci konečně uploadovat vědomí celého obyvatelstva do nějakého gigantického online cloudu a nebudou se muset spoléhat na život tady na Zemi. Nevytváří si tak vlastní verzi nebeského království, o kterém se píše v bibli? Možná je to přece jen jediné řešení, jak konečně dojdou klidu.
foto: Tereza Hermochová, zdroj: A Brief History of Israel and the Jewish People
