Jiří Hauptmann: Lidstvo kouřilo vždycky, snižovat by se měla rizika

Elektronické cigarety nejsou na trhu novinkou. Ne všichni ale znají základní rozdíly mezi jejich jednotlivými podobami. Základní dva druhy jsou elektronické cigarety a zahřívaný tabák. „V elektronické cigaretě je tekutina, kterou spalujete, v druhém případě se zahřívá lehce navlhčený tabák,“ popisuje Jiří Hauptmann. „To, co prodáváme my, je elektronická cigareta nové generace. Má tu výhodu, že ji nemusíte vykouřit najednou – dvakrát potáhnete, dáte do kapsy a jdete dál. Ale každá z těch cigaret má samozřejmě svoje.“

To je pravda. V Americe měli lidé zdravotní problémy právě z e-cigaret…

Ano, ty články o vaping lung disease byly hodně dramatické… U nás je tomu jinak, rozdíl je hlavně ve složení a v legislativě. V Česku jsou v elektronických cigaretách roztoky na bázi alkoholu, do kterých se přidá nikotin a neškodná potravinářská příchuť. Ve Spojených státech dávali do nádobek elektronických cigaret velmi silný konopný olej a ten dokáže při častém užívání poničit plicní sklípky. Takové věci jsou v Evropě zakázány a od roku 2016 se na trhu žádný takový nesmí objevit. Mluvíme samozřejmě o oficiálním trhu, na černém trhu koupíte přirozeně cokoliv. A tady je začátek toho problému, který se bohužel neřeší příliš racionálně.

Nikotin není škodlivější než kofein, přitom kofein tady vesele všichni konzumujeme a regulovat jej nikoho ani nenapadne.

Naše elektronické cigarety Logic Compact jsou díky uzavřeným tankům nejbezpečnější formou vapování. Koupíte si naplněnou kapsli s  obsahem, který naše firma garantuje, a žádnou cizí tekutinu do toho nikdo nenalije. Taková cigareta je podle metodiky Světové zdravotnické organizace o 95 procent méně škodlivá než standardní cigareta.

O jakých teplotách spalování mluvíme?

Ta teplota je u elektronických cigaret výrazně nižší, vdechujete směs při teplotách do 50 stupňů. U zahřívaného tabáku se bavíme o 250 až 300 stupních. U normální cigarety je to 450 až 600 stupňů.

Proč jste se rozhodli jít touto cestou a ne jako vaše konkurence cestou zahřívaného tabáku?

Protože takový výrobek, jako je ten náš, tady není. Navíc je taková cigareta jednoduchá k užívání – nemusíte nic čistit, nemusíte to moc často nabíjet a navíc to tolik není cítit. Řekli jsme si: Pojďme se odlišit, ale pojďme cílit nikoli na stávající uživatele vaporizérů, ale primárně na normální kuřáky, kteří hledají alternativu.

Kolik je vlastně v Česku kuřáků?

Asi třetina lidí v produktivním věku kouří. Průměrně 12 cigaret denně.

Jaký je o elektronické cigarety zájem?

Elektronickou cigaretu jsme na trh uvedli v září, zatím se to rozjíždí. V porovnání s jednou miliardou krabiček, které se za rok v Česku prodají, je to zatím samozřejmě relativně malé číslo. Český trh je navíc velice specifický, třetina prodaných cigaret jde na vývoz.

Kolik peněz zaplatí tabákové společnosti na daních?

Téměř šedesát miliard za rok. Je to druhé nejvyšší číslo, na prvním místě jsou pohonné hmoty – tam je spotřební daň okolo devadesáti miliard. A teprve na třetím místě je alkohol, je ale hodně vzadu, do státní kasy přiteklo díky alkoholu okolo deseti miliard.

A to se ještě u tichého vína neplatí spotřební daň vůbec žádná. To mi přijde paradoxní, zvláště v kontextu prohlášení Ministerstva financí o ochraně zdraví občanů. Na druhé straně je to pochopitelné. Spotřební daň na víno by byla na jižní Moravě politická sebevražda a spotřební daň na pivo je politická sebevražda kdekoliv v České republice.

Ale z elektronických cigaret se daně zatím také neplatí, že?

Zatím ne, český daňový systém termín „elektronická cigareta“ nezná. Trh je tady tak malý, že by správa daní vyšla dráž, než by byly příjmy z toho výběru. Naopak zahřívaný tabák je zdaněný od dubna 2019. Samozřejmě ale počítáme s tím, že se daně z elektronických cigaret začnou v budoucnosti platit.

A doufáme, že se naši úředníci zachovají citlivě, protože když budou daně příliš vysoké, tak to dopadne jako v Maďarsku, kde lidé po zavedení vysoké daně přešli z devadesáti procent na černý trh, kde existuje daleko vyšší riziko zdravotních problémů. U elektronických cigaret je to riziko nižší, proto by měly mít i nižší daně.

Upřímně řečeno, argumentovat zdravotními benefity mi u jakéhokoliv kuřáckého produktu připadá poněkud absurdní…

Jaká je ekonomická definice spotřební daně? Je to kompenzace negativních externalit daného výrobku, takže by měla pokrývat náklady, které společnost s daným produktem má. Spaluješ benzín, vypouštíš CO², musíš zaplatit za obnovu životního prostředí. Kouříš tabák, zaplatíš vysokou spotřební daň. Kouříš bezpečnější elektronické cigarety, máš platit míň.

Na druhou stranu těch šedesát miliard, které od tabákových společností stát vybere, představuje nezanedbatelnou část státního rozpočtu a těžko očekávat, že bude stát chtít vybrat méně peněz. Je potřeba najít citlivou rovnováhu. A také je to o zodpovědném přístupu. My nepoužíváme nikdy slovo „zdravější“, protože to riziko tam je. Říkáme, že tady je o devadesát pět procent snížené riziko z užívání oproti konvenční cigaretě. Chceme, aby si lidé mohli informovaně vybrat.

Letos dojde ke zdražení cigaret, je to podle vás krok i k onomu „nižšímu riziku“, co se týče následků z kouření?

Průměrná krabička u nás stojí devadesát korun, to je o pět korun víc než v Polsku nebo Maďarsku. Teď u nás dojde ke zvýšení ceny cigaret řádově o dvanáct korun, takže ten rozdíl už nebude pět, ale sedmnáct korun. Lze takřka s jistotou očekávat masivní příliv legálních cigaret ze Slovenska, ale taky zvýšení nelegálního dovozu. Už teď je tady vlastně každá desátá cigareta načerno.

Navíc v Česku je velmi komplikovaný daňový systém, který po novele platné od roku 2020 motivuje spotřebitele k tomu, aby kupovali levnější cigarety, a tím pádem se snižuje výběr spotřební daně. Tak prudké zvýšení ceny je velmi nelogický návrh, zvlášť když si uvědomíme, že o podobnou částku se zvedla cena cigaret za posledních sedm let. A teď přichází to samé, ale skokově.

Vy jste před nástupem do Japan Tobacco International pracoval v Heinekenu. To vypadá, že jste specialista na krizové oblasti…

Pro člověka z korporátu neexistuje větší výzva než tabák. Ale neříkal bych tomu krizová oblast, osobně to považuju za věc svobody volby. V Česku pochází hlavní tlak od protitabákových aktivistů, někdy je to až extrémní svatá válka. Ta racionální regulace už proběhla, teď lítají vzduchem hodně iracionální argumenty. Přijde mi zvláštní lidem říkat, co smějí a co nesmějí, a ve jménu jejich dobra jim něco zakazovat. Každý ví, co dělá. Ukažte mi jediného člověka, který dnes nebude vědět, že cigarety jsou škodlivé.

Lidstvo odjakživa užívalo alkohol, kouřilo a používalo drogy. Lidé mají geneticky sklon k závislostem, a pokud jsme ochotni jim ponechat svobodnou vůli rozhodovat sami o sobě, jediným racionálním principem je snižování rizik. To znamená, že jim nabídneme, aby přešli z něčeho, co je hodně škodlivé, na něco, co je málo škodlivé. Nikotin není škodlivější než kofein, přitom kofein tady vesele všichni konzumujeme a regulovat jej nikoho ani nenapadne.

Která neřest je podle vás škodlivější, tabák nebo alkohol?

Alkoholismus má podle mého názoru daleko horší sociální dopad. Když jste pravidelný kuřák, můžete být stále úspěšný člověk, můžete pracovat a můžete být milující otec rodiny. Tady nemluvím o zdravotních rizicích, to je samozřejmě jiná věc. Ale pokud denně vypijete dvě lahve vodky, tak asi úplně funkční a společensky prospěšný nebudete.

Reklama

foto: Archiv Jiřího Hauptmanna, zdroj: Japan Tobacco International