Po třinácti letech končí manželství místopředsedy vlády Jana Hamáčka. Stal se tak po Jiřím Paroubkovi a Bohuslavu Sobotkovi třetím lídrem sociální demokracie, kterému se během šéfování ČSSD rozpadlo manželství. Ovšem sociální demokraté nejsou jediní, na jejichž manželství působí politika jako mor. Stačí vzpomenout na Petra Nečase, Mirka Topolánka nebo Martina Bursíka. A nejedná se jen o lokální problém Česka. Ve Švédsku dokonce přišli na to, že větší problém než muži mají s udržením manželství ve vysokých funkcích ženy.
Rozvodovostí lidí na top pozicích se zabývali na univerzitě ve Stockholmu. Závěry studie jsou jednoznačné: Když se žena dostane do vysoké politiky nebo na vysokou exekutivní pozici, je rozpad vztahu daleko pravděpodobnější než u jejích mužských kolegů. Profesorka Johanna Rickne, spoluautorka studie, která byla publikována v American Economic Journal, poukazuje na zajímavou věc: Ve Švédsku sice převládá obecný názor, že kariéru a rodinu lze organicky propojit, praxe ale ukazuje pravý opak.
Když žena na kariérním žebříčku vystoupá hodně rychle, nebo hodně vysoko, očekává podobný postup i od svého muže.
Výzkum porovnával životy více než stovky top manažerů obou pohlaví a potvrdil, že vdané ženy, jež se staly výkonnými ředitelkami, se do tří let rozváděly až dvakrát častěji než muži. Ve veřejném sektoru se starostkám a členkám parlamentu po zvolení šance na rozvod také zdvojnásobila.
Česko je věrné
Na české politické scéně je situace poněkud jiná. Většina političek buď rozvedená není, nebo se rozvedly již před zahájením politické kariéry. Není to ale tím, že by byly ve srovnání se švédskými ženami odolnější, jen jich u nás ve vrcholové politice není tolik. Švédsko v počtu žen v politice vede dokonce před celým světem, jejich parlament je ženami tvořen ze 43 % a ve vládě je jich dokonce většina, konkrétně 12 z 23 ministrů.
Není žádné překvapení, že lidé hledají potěšení u kolegů na podobných pozicích, u lidí, které vidí každý den v práci.
Proč se ale Švédky tolik rozvádějí? Výzkum naznačil, že když žena na kariérním žebříčku vystoupá hodně rychle, nebo hodně vysoko, očekává podobný postup i od svého muže. Když to nezvládne, tak sorry, kámo, jdeš... Když se však k moci dostane muž, považuje za přijatelné, že jeho žena zůstane doma s dětmi, nebo si zvolí nenáročnou kariéru. České političky jsou prostě možná shovívavější a svým mužům tolerují trochu víc než emancipované seveřanky.
Nevěry a zase nevěry
A z jakých důvodů se vlastně rozvádějí čeští politici? Každé ztroskotané manželství doprovází trochu jiný příběh. Jiří Paroubek stihl během politické kariéry vyměnit první manželku za mladší, se kterou se však po letech také rozvedl. Manželství Bohuslava Sobotky skončilo v roce 2018, tedy chvíli poté, co skončil ve funkci premiéra. Po letech zanedbávání rodiny měl čas dohnat, co zameškal, očividně to už ale bylo pozdě.
Politika zahýbala manželstvím i někdejšího šéfa ODS Mirka Topolánka, který se rozvedl a vzal si místopředsedkyni sněmovny Lucii Talmanovou. A nemanželský poměr Petra Nečase s šéfkou kabinetu Janou Nagyovou, kterou si po rozvodu vzal za ženu, netřeba asi ani připomínat.
Politika vztahům nesvědčí
Česká scéna v míře politických milostných afér nezaostává ani za světem, v Anglii procházejí manželství politiků podobnými problémy. Například současný britský premiér Boris Johnson se se svojí ženou Marinou Wheelerovou rozvedl po 25 letech, rok předtím, než se stal předsedou vlády. Podle deníku The Sun byla příčinou nevěra. Cestování, dlouhé pracovní hodiny, mediální pozornost, noci daleko od domova – kariéra politika prostě není kompatibilní se šťastným rodinným životem. Práce pod velkým stresem a nedostatek osobního života může způsobit, že se manželé sami sobě odcizí, případně podlehnou nevěře.
Lidem, kteří vstoupí do politiky, se také mohou změnit některé charakterové vlastnosti.
„Není žádné překvapení, že lidé hledají potěšení u kolegů na podobných pozicích, u lidí, které vidí každý den v práci,“ myslí si o problematice rozvodová právnička Marilyn Stoweová, která zastupovala mnoho britských politiků. Lidem, kteří vstoupí do politiky, se také mohou změnit některé charakterové vlastnosti. A ty umí zamávat i s důvěrou ve vztahu. „Přece jen nejde o nejmorálnější profesi, že? Jde o zaměstnání, kde se na pravdu moc nehraje,“ dodává Stoweová. Podle historika Henryho Adamce také mocní lidé, kterými politici často jsou, přicházejí o empatii.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: BBC