Avast poskytl největší dar v české historii. Co nás covid naučí? ptá se šéf firmy

Není úplně běžné, aby česká firma poskytla americké nadaci významný finanční příspěvek. Vlastně se to asi ještě nestalo. Na konci dubna ovšem český výrobce antivirových programů se sídlem na Pankráci, firma Avast, oznámila, že Nadaci Billa a Melindy Gatesových věnuje částku 12 milionů dolarů.

Gatesova nadace totiž sdružuje firmy a vědce z celého světa, kteří se snaží přijít s lékem a vakcínou na Covid-19. Dalších osm milionů dolarů dá Avast globální koalici CEPI, která má stejný cíl. A pět milionů dolarů rozdá Avast na různé projekty v České republice, které pomáhají překonat současnou krizi. Flowee se ptalo Ondřeje Vlčka, generálního ředitele Avastu, který je i osobně ve filantropii dlouhodobě činný, co jeho firmu vedlo k takovému kroku. Jednorázovou částku přesahující 600 milionů korun totiž ještě žádná česká korporace neposkytla.

Máte nějaký soukromý odhad, kdy by léky a vakcíny proti onemocnění Covid-19 mohly být k dispozici?

Ambicí CEPI, která je přední světovou organizací ve výzkumu a vývoji vakcín, je vyvinout bezpečnou, účinnou a celosvětově dostupnou vakcínu ve zrychleném časovém horizontu 12 až 18 měsíců. Vývoj běžných vakcín přitom typicky trvá nejméně pět až deset let, takže toto je opravdu velmi krátká lhůta.

Je jasné, že i kdyby taková látka "zlobila" třeba jen u jednoho procenta populace, mělo by to dalekosáhlé následky, potenciálně horší než virus samotný.

Můžu ale říct, že přístup, který CEPI pro vývoj vakcíny proti koronaviru zvolil, je opravdu unikátní. A pokud se podaří vyřešit financování, tento časový horizont se zdá reálný. U léků je to zpravidla trochu jednodušší, zejména z regulatorního pohledu, takže se dá předpokládat, že úspěchy by mohly být slaveny i výrazně dříve. 

Co je největší výzva či překážka v nalezení léku či vakcíny?  

Často tyhle věci opravdu hodně narážejí na finanční limity. Farmaceutické firmy, které se běžně vývojem léků a vakcín zabývají, jsou komerční instituce, které samozřejmě dělají svá rozhodnutí na základě byznysových modelů a finančních plánů, a snaží se přitom maximalizovat zisk. Z toho vyplývá, že prioritu mají vždy projekty, které mají potenciálně masové využití a u nichž se dá předpokládat, že jejich potřeba jen tak nezmizí. U Covid-19 nic z toho není ještě úplně jasné.

Druhou věcí je, že vývoj a schválení jakékoli vakcíny je vždy obří projekt, který klade nesmírné nároky zejména na klinické testování. Uvědomme si, že vakcína je látka, která by měla být plošně aplikována třeba miliardě lidí po celém světě tak, jak je to u běžných vakcín proti neštovicím, dětské obrně a podobně. A to samozřejmě lidí zdravých, včetně dětí. Je jasné, že i kdyby taková látka "zlobila" třeba jen u jednoho procenta populace, mělo by to dalekosáhlé následky, potenciálně horší než virus samotný.

Váš dar je na české poměry ohromný a zaslouží velkou pochvalu. Přesto dovolte tuto otázku: Nepřišla epidemie proto, aby nám něco o nás sdělila? Pokud "pouze" nalezneme lék a vakcínu a pojedeme jako civilizace dál jako předtím, nebude to podobné, jako když si člověk na nebezpečnou nemoc jen bere prášek, ale neléčí její příčinu?  

Z dlouhodobého hlediska není koronavirus asi nic neobvyklého. Většina generací před námi se po mnoho staletí s něčím podobným setkávala a je dost pravděpodobné, že příští generace se s něčím podobným nadále setkávat budou. Z mého pohledu spíš otázka stojí tak, co bychom se z této situace mohli naučit a jak ji co nejlépe využít do budoucna.

Myslím, že je to velká šance pro tvořivost a inovace. A to zejména v oborech, v nichž bylo ledacos zastaralého už před krizí. Mluvím třeba o příležitosti budovat modernější systémy zdravotnictví, školství a ochrany životního prostředí, aby třeba lépe využívaly digitalizaci a umělou inteligenci.

Reklama

foto: Archiv Ondřeje Vlčka, zdroj: Avast (Covid-19)