To, že je koronavirová situace v Česku aktuálně kritická, ví asi každý. Zdrojů informací a náhledů na nemoc je ovšem tolik, že je společnost zmatená. Část jí je vystrašená, jiná část zase nemoc ignoruje. Když se k tomu připočte nedůvěra k vládě Andreje Babiše a k jejím překotným rozhodnutím, vzniká jeden z problémů, se kterým se v Česku potýkáme: neochota dodržovat opatření. O tom, proč je to právě v těchto dnech tak důležité, jsme si povídali s předním českým virologem a ředitelem Biologického centra AV ČR, profesorem Liborem Grubhofferem.
Internetem koluje řada výzev vědců, kteří apelují na občany, aby se chovali zodpovědně. Připojil byste se k těmto apelům, a pokud ano, tak proč?
Zodpovědné chování každého z nás je teď naše nejnaléhavější povinnost. Bohužel stále narážíme na šíření nesmyslných mýtů o omezování svobody nařízenými opatřeními, která jsou naprosto nezbytná. Naléhavě proto apeluji na všechny spoluobčany, kteří ještě váhají s dodržováním "tří er", tedy s nošením roušky, častým mytím rukou a dodržováním rozestupů, aby se chovali zodpovědně.
Podlehli jsme sebeuspokojení, byli jsme nejlepší z nejlepších, jak nám rád opakoval premiér, a tak jsme se dostali na šikmou plochu.
Zopakujme si, že nový čínský koronavirus, tedy původce onemocnění covid-19, je silně nakažlivý virus šířený kapénkami. Rouškou chráníme sebe, abychom se nenakazili od infekčního jedince v nejbližším okolí, a současně chráníme své bližní v situaci, kdy je kdokoliv z nás již v bezpříznakové počáteční fázi onemocnění. Rouška je základ a nutná podmínka, kromě roušky nesmíme zanedbávat další hygienická doporučení, tedy dezinfekci a nejméně dvoumetrové rozestupy.
Dá se nějak jednoduše pro laiky vysvětlit, proč a v čem je u nás momentální situace tak kritická?
Reprodukční číslo je základní parametr, který popisuje dynamiku postupu epidemie či pandemie. Pokud je jeho hodnota větší než 1, znamená to, že jeden nakažený člověk infikuje více než jednoho dalšího člověka a každý další nově nakažený předá infekci dalším, tedy více než jednomu dalšímu člověku. Dochází tak k velmi rychlému mocninovému nárůstu počtu nakažených lidí a my se pak stáváme účastníky zdraví a životy ohrožující reality, která začíná připomínat hazardní hru letadlo.
Jak laik pozná, že je situace vážná? Tedy když si odmyslíme média, která chrlí jednu zprávu za druhou, což nás možná spíš už uchovává v apatii...
Průvodním projevem tohoto stavu v naší každodennosti je, že už každý z nás, pokud ještě neonemocněl sám či někdo z jeho blízkých, určitě zná celou řadu nakažených ve svém okolí. V tom je tato pandemická situace komunitního šíření jiná, než tomu bylo v naší zemi v první vlně pandemie na jaře. Tehdy jsme ji razantními opatřeními udrželi na uzdě, a její charakter byl proto epidemický s ohniskovým šířením nákazy. Většina z nás tehdy na jaře vlastně ani neznala nikoho nakaženého.
Ministr zdravotnictví Roman Prymula přirovnává řízení epidemie k řízení zaoceánského parníku. Když strhneme kormidlo tam či onam, projeví se to až za pár týdnů. Souhlasíte?
Přirovnání probíhající pandemie k zaoceánskému parníku, pokud jde o jejich řízení a manévrovací možnosti, je velmi případné. Společným jmenovatelem je opravdu dlouhá setrvačnost v kurzu jejich pohybu. V důslednosti nezbytných opatření tak nesmíme už zaváhat ani na okamžik. V opačném případě nás osud Titaniku nemine...
Podle výzvy multioborového panelu českých vědců současná čísla jasně ukazují, že zařízení během září nebyla dodržována tak, jak být měla. Proč se zrovna u nás nepovedlo lidi namotivovat a druhou vlnu včas zachytit?
Nový čínský koronavirus tady byl s námi i v létě v čase, kdy jsme díky nezodpovědnému přístupu našich politiků po velmi razantní celostátní karanténě, tedy lockdownu, podlehli sebeuspokojení, byli jsme nejlepší z nejlepších, jak nám rád opakoval premiér, a tak jsme se dostali na šikmou plochu. Virus si v tichosti připravoval pozice, vlastně si upevňoval pozici ohniskovým šířením pro úder ve druhé vlně. A ten skutečně přišel v míře šokující.
PROF. RNDR. LIBOR GRUBHOFFER, CSC., HON. DSC.
Vystudoval biochemii a mikrobiologii/virologii. Zabývá se klíšťaty a klíšťaty přenášenými patogeny. Je spoluzakladatelem a koordinátorem přeshraničního studijního programu Biologická chemie mezi Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích a Keplerovou univerzitou v rakouském Linci. Působí jako vedoucí Laboratoře molekulární ekologie vektorů a patogenů; emeritní rektor Jihočeské univerzity a děkan její Přírodovědecké fakulty, aktuálně je ředitelem Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích a členem Učené společnosti ČR.
Země našich sousedů díky kompetentním odborníkům a jim naslouchajícím politikům uvolnily přes léto opatření nouzového stavu jenom mírně. I ony se sice teď potýkají s druhou vlnou, ale zpravidla bez hrozícího kolapsu jejich zdravotnických systémů. Mám na mysli státy, jako je Německo nebo Rakousko.
Pokud vezmeme v potaz naše čísla, jaké představuje nebezpečí jeden nezodpovědný člověk, který nedodržuje nařízení a přitom může být nakažený? Může mít na svědomí desítky, stovky životů?
Stovky obětí asi ne, ale desítky už určitě. A k tomu stovky nemocných, z nichž minimálně jedna třetina bude nemocná s vážným průběhem.
Kdybyste měl vybrat jednu zásadní věc, která nám teď může pomoci to celé zvládnout, co by to bylo?
Byla by to spolehlivá vakcína, ta je ostatně již na dohled! Bude to však ještě minimálně půl roku trvat, než se k nám dostane. Jediné rychlé řešení by byla celostátní karanténa, tedy opětovný lockdown. Zastavení ekonomiky naší země podruhé se však jeví jako sebevražda.
Co se dá vzkázat lidem, aby dodržovali opatření a přitom nepropadali panice?
Lidé, zachovejte rozvahu, nenechte si vnucovat nejrůznější mýty a spiklenecké teorie, které nikoliv náhodou šíři ruské a čínské dezinformační zdroje, dodržujte 3R a všechna nezbytná opatření, můžete-li, pracujte z domova s maximálním využíváním elektronického spojení a omezujte setkávání s přáteli a kolegy. K tomu všemu neztrácejte naději a udržujte dobrou mysl. Dobrá nálada je polovina úspěchu.
Reklama
foto: Archiv a Profimedia, zdroj: Biologické centrum AV ČR
