I když se v posledních dnech ukazuje, že epidemie nemoci covid-19 v Česku alespoň stagnuje, pořád platí, že jsme na tom v porovnání s ostatními evropskými i celosvětovými státy s počty nakažených velice bídně. Máme přetížené nemocnice a první pacienti se začali převážet do zemí, které se uvolily nám pomoci. V čem je vlastně problém, co jsme zanedbali a proč jsme na tom tak špatně? Nejen na tyto otázky odpovídali profesor Libor Grubhoffer, virolog a ředitel Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích, doktor Jiří Černý, evoluční virolog z Fakulty tropického zemědělství ČZU v Praze, a docent Rastislav Maďar, epidemiolog a nově také děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě.
Podle počtu nakažených a lidí v nemocnicích je na tom Česko nejhůře od začátku pandemie. Co jsme podle vás zanedbali?
LG: Zanedbali jsem vývoj podzimní druhé vlny covidu-19 a protiepidemická opatření. Zahleděli jsme se do hry protiepidemických opatření, které se říkalo PES, a přehlédli, že se mezitím dějí zásadní věci s mutacemi původního divokého kmene čínského koronaviru. Britská varianta v té době razantně procházela britskými ostrovy, stačila se dostat na starý kontinent a podmaňovat si pandemickou situaci ve Francii, posléze ve Španělsku, a teprve když byla hlášena z Německa, napadlo naši hygienickou službu a ministerstvo zdravotnictví, že by možná mohla přijít i k nám.
Je spočítáno, že škoda takovým úplným lockdownem v délce tří týdnů je mnohem menší než ta, která vznikne následky nedostatečně přibrzděné pandemie.
Bylo před Vánocemi a naše vláda v čele s premiérem a superministrem chtěli dopřát našemu lidu pěkné svátky, a tak vyhlásili zpřísněná opatření, ve skutečnosti ale nijak zvláště přísnější, až 27. prosince loňského roku. To už na našem území byla asi tak měsíc virulentní rychlá britská varianta. Ještě jsme neměli patřičně zploštělou pandemickou křivku původní varianty a už nabíhala dramatickým exponenciálním způsobem pandemická křivka Brigity, britské varianty s názvem B.1.1.7.
JČ: Myslím, že jsme především zanedbali komunikaci s veřejností. Řada lidí nechápe, proč má dodržovat jakákoliv omezení, a ani je nezná. Je to chyba nejenom nás, odborníků, že dostatečně společnost nevzděláváme, ale i politiků, kteří nejsou schopni přijmout srozumitelnou a kontinuální strategii boje s pandemií. Do budoucna bude nutné se z toho poučit a v případě dalších pandemií jednat lépe.
RM: Hlavní důvody vidím tři. Do stoupající virové nálože s vysokým komunitním šířením se bez zásadnějších preventivních opatření otevřely v září školy, a tím se významně zvýšila mobilita populace. Následně se před Vánoci předčasně rozvolnilo a po Novém roce nebyla dostatečně častá sekvenace zachycených koronavirů, aby se včas objevila a geograficky izolovala britská koronavirová varianta. Ta už teď na našem území dominuje a je příčinou nižší účinnosti zavedených preventivních opatření. Kvůli ní končí ve vážném stavu v nemocnicích stále mladší ročníky, které obsazují intenzivní lůžka na delší dobu.
Měly by se podle vás v rámci lockdownu uzavřít i průmyslové firmy a fabriky?
LG: Ano, určitě měly, je spočítáno, že škoda takovým úplným lockdownem v délce tří týdnů je mnohem menší než ta, která vznikne následky nedostatečně přibrzděné pandemie. V kombinaci s nedostatečnými sociálními opatřeními, nedůsledným testováním a selhávajícím trasováním se průmyslové podniky ponechané v chodu stávají fatálními epidemickými ohnisky živícími pandemii, která divoce prochází naší zemí. Uvidíme, do jaké míry se v průmyslových závodech příznivě projeví plošné testování i ona známá "izolačka" coby finanční podpora, která má motivovat vytrasované lidi, aby šli do karantény.
JČ: Pevně doufám, že bude možné současný stav zvládnout intenzivním testováním ve firmách. Bude ale nutné toto provést správně a důsledně. Je nutné zajistit dostatek testů pro jednotlivé podniky, zajistit kontrolu toho, jak jsou testy prováděny, i přesné vyhodnocování statistik postavených na základě získaných dat a podobně.
RM: Byla by to nejrychlejší cesta, jak dostat situaci pod kontrolu a mít možnost opatrně rozvolňovat bez obav z další vlny. Aktuální povinná plošná testovací strategie může zafungovat, ale je otázkou, za jak dlouhou dobu a jestli ten efekt stávajících opatření bude dostatečný, aby bylo možné uvažovat o bezpečném uvolňování karanténních opatření. A pokud ne, to časové prodlení může být nakonec ještě nákladnějším řešením.
Důvěřujete vakcínám od ruských a čínských výrobců? Mělo by se je Česko pokusit sehnat i bez ověření Evropské lékové agentury?
LG: Nedůvěřuji, protože neprošly řádným schvalovacím řízením u Evropské agentury pro léčivé přípravky EMA a rozhodně varuji před snahou představitelů naší země je získat v situaci, kdy se už lze nadít plynulých dodávek z objednávek registrovaných vakcín od osvědčených západních farmaceutických firem.
JČ: K tomuto se nemůžu v současné době vyjádřit, protože nemám všechny informace ohledně kvality vakcín z Ruska a Číny. Určitě důvěřuji vědcům z Číny i Ruska, že jsou schopni vyvinout účinné vakcíny. Je ale nutné, aby před masivním používáním byly takové vakcíny řádně otestovány a schváleny zodpovědnými regulátory, aby se předešlo možným nečekaným vedlejším účinkům. Určitě by se neměly nasazovat v rámci nějaké politické nebo diplomatické kampaně. Výroba a distribuce vakcín je také velmi náročná a i zde je nutné kontrolovat, jestli při výrobě ve velkých objemech nedochází k nějakým nesrovnalostem.
RM: V zásadě je jedno, odkud vakcína pochází. U čínské i ruské vakcíny známe principy, na kterých fungují, a ty jsou věrohodné. K úspěšné registraci je však nezbytné znát všechny detaily kvůli přísnému posouzení jejich účinnosti a bezpečnosti dle standardně nastavených procesů, které mají chránit zdraví občanů EU. Drtivá většina lékařů by pacientovi žádný neregistrovaný produkt nikdy nepíchla, ať už pochází odkudkoliv.
Reklama
foto: Shutterstock