Podle studie zveřejněné v únoru 2021 v časopise Science Advances vyvinuli vědci z japonské Kjótské univerzity a z Univerzity ve Fukui léčbu monoklonálními protilátkami, která podle všeho v těle spouští růst nových zubů. Pokud se nadcházející experimenty setkají s úspěchem, mohly by v budoucnu lidem umožnit znovu vypěstovat zuby, které ztratili v dospělosti, nebo i takové, které jim chybí již od dětství. A to všechno přirozeným způsobem.

Jenže to není jen tak. I pro vědce se jedná o výzvu, která je poměrně ošemetná. Geny ovlivňující růst zubů mají totiž dalekosáhlé dopady na vývoj v celém těle a pravdou je, že některé z prvních aplikací léčby u laboratorních myší způsobily u jejich potomků vznik několika vrozených vad.

Naším dalším plánem je testování léčby monoklonálními protilátkami na dalších zvířatech, jako jsou prasata a psi.

Tým výzkumníků ale nakonec záhadě přišel na kloub, když odhalil, že blokování genu zvaného USAG-1 vedlo ke zvýšené aktivitě kostního morfogenetického proteinu (BMP). To je molekula, která určuje, kolik prvních zubů vyroste. U dospělých myší to nakonec způsobilo, že jim dorostly všechny zuby, které jim chyběly.

Fretky mají zuby skoro jako lidé

Kromě myší při výzkumu vědci využívají i fretky, jejichž zuby se mnohem více podobají lidskému chrupu, což ve zprávě zdůrazňuje Katsu Takahashi, profesor z Kjótské univerzity a vedoucí celé studie. „Naším dalším plánem je testování léčby monoklonálními protilátkami na dalších zvířatech, jako jsou prasata a psi,“ dodává.

Než se japonští vědci dostanou k testování nové léčby na lidech, uplyne nepochybně ještě dlouhá cesta. Pokračující úspěch v testech na zvířatech ale zatím vypadá jako slibné znamení rodící se klinické léčby, která by lidem umožnila přirozeně vypěstovat chybějící zuby.

Související…

Náhradní zuby už nebudeme potřebovat. Bude je možné vypěstovat
Milada Kadeřábková

foto: Shutterstock, zdroj: Futurism