Japonci mají se seznamováním problém obecně. Zřejmě to bude tím, že jsou stydliví a vyznají se víc v mikročipech než v lidech. Každopádně se to projevuje v neustále klesající porodnosti. A právě její růst si berou za cíl úřady, které hodlají financovat online dohazovací služby na bázi umělé inteligence. Japonci tedy budou nově hledat své vysněné protějšky za finanční asistence vlády. Od příštího roku začnou místní samosprávné orgány dotovat stávající nebo nové projekty, které budou k párování lidí využívat umělou inteligenci.
V roce 2019 klesl počet nově narozených dětí v Japonsku pod 865 000, což je historické minimum. Počet obyvatel Japonska je přitom podle posledních sčítání ani ne 130 milionů. Hrubá míra porodnosti, která vyjadřuje počet nově narozených dětí na 1 000 obyvatel v daném roce, tedy v Japonsku loni činila necelých 7. To i v Česku, které na tom s porodností také není nejlépe, se na tisíc lidí loni narodilo 10,7 dítěte. K zajištění prosté reprodukce s průměrnou délkou života 70 let je přitom potřeba, aby se ročně narodilo alespoň 15 dětí na 1 000 obyvatel. Takže by Japonci měli přidat více než dvojnásobně.
Pusťte na ně technologie
Jedním z nejnovějších plánů Japonska v boji za vyšší porodnost je podpora využití technologií umělé inteligence. Vláda plánuje v příštím roce přidělit místním úřadům dvě miliardy jenů (tedy přibližně 19 milionů dolarů) na zvýšení porodnosti pomocí chytrých technologií. To, že jde o vážný problém, dokazují demografické předpovědi, podle kterých má být Japonců v roce 2100 méně než polovina. Co za neschopností najít si partnera a mít děti stojí? Japonci příliš pracují, klesá počet žen v plodném věku a navíc je podle japonských tradic vůbec problém někoho oslovit. Každá pomoc při seznamování je tedy žádoucí.
Toho, kdo bude za pár desetiletí vydělávat na naše důchody, bychom se mimochodem měli začít reálně obávat i my v Česku.
Japonské úřady už běžně provozují služby s lidskými dohazovači (což my známe maximálně z Mrazíka, kde se to úplně nepovedlo) a některé navíc zavedly systémy postavené na umělé inteligenci v naději, že technologie provedou "sofistikovanější analýzu standardizovaných formulářů", kde lidé lačnící po seznámení zadávají své preference. Některé ze stávajících systémů se omezují na posuzování kritérií, jako je příjem a věk, přičemž potenciální pár vyjde pouze v případě přesné shody. Místní média tvrdí, že cílem financování seznamek běžících na umělé inteligenci je umožnit úřadům využívat nákladnější vyspělé systémy, které zohledňují i další faktory, jako jsou koníčky a životní hodnoty.
Polovina Japonců
Japonské úřady si od umělé inteligence slibují zvýšení porodnosti a investovaných peněz nelitují. Nemají jinou možnost, jelikož projekce počtu Japonců v budoucnosti jsou více než alarmující. Předpokládá se, že japonská populace poklesne ze 128 milionů v roce 2017 na méně než 53 milionů do konce století. Tvůrci opatření na zvýšení porodnosti chtějí zajistit to, aby v budoucnu pracovní síla v zemi dokázala pokrýt rostoucí náklady na sociální zabezpečení.
Toho, kdo bude za pár desetiletí vydělávat na naše důchody, bychom se mimochodem měli začít reálně obávat i my v Česku. Češi sice, jak už víme, vykazují vyšší porodnost než Japonci, ale pro udržení stávající populace, nebo dokonce její růst je to i tak málo. Česká vláda zatím s podporou porodnosti formou dotací na umělou inteligenci v seznamkách pravděpodobně nepočítá. Podle toho, jak nesmyslně vyprazdňuje státní kasu, to ale vypadá, že nepočítá už ani s budoucími důchody. Možná s porodností zamává PES, eRouška, Semafor a další neméně sofistikované systémy, které do Česka přinesl koronavirus. Umravnit pandemii se těmto systémům každopádně moc nedaří.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: BBC