Na rozdíl od svého moderního elektronického ekvivalentu však tato prastará síť sociálních vazeb používala mnohem prozaičtější médium. Spoléhalo se na sdílení a obchodování s korálky vyrobenými ze skořápek pštrosích vajec, jednu z nejstarších forem osobních ozdob lidí.
Výzkum německých vědců zahrnoval studium více než 1 500 těchto korálků, které byly archeology vykopány na více než 30 místech v jižní a východní Africe. Pečlivá analýza korálků naznačuje, že lidé, kteří je vyrobili a dodnes vyrábějí, si je vyměňovali na obrovské vzdálenosti, čímž pomáhali sdílet symbolická poselství a upevňovat spojenectví.
Komunity pravěkých lidí dělily obrovské vzdálenosti, což naznačuje existenci dálkové sociální sítě, která spojovala lidi v odlehlých oblastech.
„Korálky jsou vodítka, rozptýlená v čase a prostoru, a jen čekají, až si jich všimnete,“ prohlásila autorka studie Jennifer Millerová z Institutu Maxe Plancka pro vědu o historii lidstva.
Korálky jako měna i jako pošta
Studie, jež byla publikovaná v časopisu Nature, porovnávala korálky nalezené na 31 místech v jižní a východní Africe na územích vzdálených skoro 3 000 kilometrů. Porovnáním vnějšího průměru skořápek, průměru otvorů v nich a tloušťky stěn skořápek vědci zjistili, že asi před 50 000 lety začali lidé ve východní a jižní Africe vyrábět téměř identické korálky z pštrosích vajec.
Jde o nejstarší standardizovanou formu šperků, kterou archeologie zná.
Komunity pravěkých lidí dělily obrovské vzdálenosti, což naznačuje existenci dálkové sociální sítě, která spojovala lidi v odlehlých oblastech. Korálky ze skořápek pštrosích vajec patří mezi nejstarší formy zdobení lidí, jež jsou zdokumentované v archeologických záznamech. Korálky nebyly ovšem prvním zdobením, které lidský druh homo sapiens přijal. Vědci se domnívají, že se lidé už dříve mazali okrovým barvivem, a to asi před 200 000 lety. Korálky prý začali nosit „až“ před 75 000 lety.
Nicméně „zdobící průmysl“ se doopravdy rozběhl asi před 50 000 lety v Africe, a to právě s výrobou prvních korálků ze skořápek pštrosích vajec. Jde o nejstarší standardizovanou formu šperků, kterou archeologie zná. Korálky vyjadřovaly identitu lidí a vztahy mezi nimi. Podle archeologů mohou drobné korálky odhalit velké příběhy z naší minulosti.
Kdo, komu a proč?
Archeoložka Michelle Langleyová z Griffith University v australském Queenslandu potvrzuje, že tyto šperky jsou pro vědce velmi cenné. Poskytují informace o člověku, který je nosil, a pokud se shromáždí data z více nalezišť, dají se vypozorovat i interakce mezi lidmi, kteří si je vyměňovali nebo s nimi obchodovali. Archeologové tak vlastně zjistí, kdo s kým byl v kontaktu.
Klíčovým faktorem šperků ze skořápek pštrosích vajec je, že místo spoléhání se na přirozenou velikost nebo tvar předmětu začali lidé skořápky tvarovat, a vyvinulo se tak více variací stylů. Výsledné vzory poskytly vědcům způsob, díky němuž mohli vysledovat kulturní spojení mezi komunitami. Není jasné, zda korálky ze skořápek pštrosích vajec studované archeoložkou Jennifer Millerovou byly mezi lidmi přímo směňovány, nebo zda došlo jen k výměně znalostí o jejich výrobě. Většina důkazů ukazuje, že pravděpodobnější je druhá možnost.
První „sociální síť“ na světě každopádně nevydržela. Asi před 33 000 lety se vzorec nošení korálků náhle změnil, zmizely z jižní Afriky a ve východní Africe se používaly dál. Archeologové naznačují, že to byly klimatické změny, které ukončily nejstarší sociální síť planety, a to po neuvěřitelných 17 000 letech.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian