Všichni to známe. První den v práci, která vám nesedne, se začnete nudit. A tak vymýšlíte, čím byste se zabavili. Jeden z členů ochranky v Centru Borise Jelcina se nudil tolik, že se rozhodl vylepšit obraz – nelíbilo se mu, že na něm jsou tři postavy bez tváří, a tak jim prostě domaloval obličeje.
Obraz Anny Leporské Tři postavy byl namalován v letech 1932–1934 a byl pojištěn na 75 milionů rublů (asi 21 milionů korun). Kurátorka výstavy Anna Rešetkinová řekla, že obraz byl "poničen propiskou s logem Jelcinova centra". Výkonný ředitel Alexandr Drozdov uvedl, že znuděný ochrankář byl na hodinu propuštěn. „Nevíme proč to udělal, zřejmě mu hráblo,“ řekla Rešetkinová.
„Naštěstí ten pitomec netlačil na propisku moc, a proto nebyl narušen reliéf barevných tahů.“
Poškození obrazu není naštěstí moc vážné: „Inkoust mírně pronikl do barevné vrstvy. Titanová běloba, kterou Leporská použila k vykreslení obličejů, není pokryta autorským lakem, i když se to v abstraktních malbách tehdy dělalo docela často,“ napsal Ivan Petrov v Uměleckých novinách, které zprávu přinesly. „Naštěstí ten pitomec netlačil na propisku moc, a proto nebyl narušen reliéf barevných tahů. Levá postava má poškozený obličej víc, tam tu barvu úplně rozdrtil.“
Málo významná škoda
Poškození si všimli dva návštěvníci, kteří na něj upozornili pracovníka galerie. Obraz byl z výstavy odstraněn a vrácen Treťjakovské galerii v Moskvě, odkud ho mělo Centrum Borise Jelcina zapůjčeno. Tamní restaurátoři odhadují, že náprava bude stát asi 80 000 korun. Proto také místní úřady nejprve nechtěly nikoho obvinit: považovaly totiž škodu za "málo významnou". Ruská média informovala, že ministerstvo kultury si později na nečinnost stěžovalo u generální prokuratury a minulý týden policie oznámila, že zahájila vyšetřování. Podezřelému hrozí pokuta a až tři měsíce vězení.
V Rusku se podobná věc nestala poprvé. Obraz Ivana Hrozného v Treťjakovské galerii v roce 2019 chtěl jeden muž rozmlátit tyčí. Tento obraz má podobné útoky snad vepsány v genech: už v roce 2013 na něj zaútočil šílenec a pořezal ho nožem.
Nepopulární prezident
Leporská byla žačkou slavného umělce Kazimíra Maleviče, který stál ve 20. letech 20. století u zrodu umělecké avantgardy. Proslavila se nejen jako malířka, ale také jako architektka a umělecká kurátorka. Její díla se nacházejí v různých muzeích po celém Rusku.
Jelcinovo centrum bylo pojmenováno po prvním ruském prezidentovi Borisi Jelcinovi, který vládl zemi v letech 1991–1999. Měl nelehký úkol provést Rusko transformací po rozpadu Sovětského svazu, a když z úřadu odcházel, spousta Rusů jej upřímně nenáviděla. Název muzea pak veřejné mínění značně rozdělil, proti pojmenování po něm se dokonce pořádaly demonstrace.
Reklama
foto: The Art Newspaper Russia, zdroj: Guardian