Bankomaty jsou jako mobily. Fungují naprosto samozřejmě a spolehlivě. Už si ani nedovedeme představit, že jsme dřív žili bez nich. Vlákny finančních transakcí jsou navzájem propojené po celém světě, takže můžeme naše koruny a dolary vybírat kdykoliv a kdekoliv. Je to nesmírně složitý mechanismus. Takže je taky poruchový.
Je to už tak dávno. Léta Páně 2008. Tehdy globální bankovní systém zmrzl. Bylo to jako klinická smrt. Veřejnost o panice na Wall Street věděla, ale málokdo si dovedl představit, jak špatné to je. A dnes je celá událost bohužel již pozapomenutá. V českých médiích se deset let poté mluvilo o konjunktuře, o tom, jak ekonomika šlape. To Financial Times, nejlepší ekonomické noviny na světě, už tehdy byly o poznání opatrnější. Už v roce 2018 informovaly, že největší hedgeový fond na světě předpokládá konec konjunktury a možný příchod krize. Jak studená ta současná ekonomická zima může být? To neví ani Financial Times, ani nikdo jiný. Každopádně stojí za to si připomenout, co se tehdy před deseti lety událo. Byl by to dobrý thriller. Kdyby to nebyla realita.
Senátor Richard Burr se svěřil tisku, jak volal manželce, aby z bankomatu vybrala všechny peníze, které jí denní limit umožní
„Cítili jste ten strach a paniku. Protože nikdo na světě, kdo řídil nějakou firmu, nemohl vědět, jestli právě neztrácí schopnost fungovat,“ řekl někdejší americký ministr financí Timothy Geithner o situaci v létě 2008. Washingtonskému zpravodaji britského Daily Telegraphu se svěřil, že na vrcholu krize to byla otázka hodin, kdy by bankomaty v USA přestaly vydávat peníze. Což by znamenalo globální finanční blackout.
Když padají pilíře
V září 2008 bylo úředníkovi amerického ministerstva financí Neelu Kashkarimu teprve 35 let a jeho jméno mimo úřad nikdo neznal. Nicméně měl v tu chvíli možná nejdůležitější job na světě. Dostal za úkol vést záchranný program, ve kterém americký stát napumpoval během pár dní do amerických bank 700 miliard dolarů. Na konci srpna 2008 totiž vyšlo najevo, že prasklá bublina amerického realitního trhu způsobila krizi likvidity a z bank zmizelo několik set miliard dolarů.
|
Rádce pro časy krize Tento text vyšel v knize Jana Müllera Průvodce budoucností aneb Jak si užít globální krizi. Kniha z roku 2018 popisuje, jak může dojít k náhlé globální ekonomické krizi a jak jí čelit. Dovíte se |
„Kdybychom to neudělali, bankomaty by přestaly fungovat,“ řekl Kashkari při slyšení před Kongresem v roce 2009. Tehdy ho kongresmani grilovali nepříjemnými otázkami, protože měli dojem, že pomoc bankám byla až příliš štědrá. Kashkari byl evidentně rozladěný z toho, že politici nechápou, jak blízko byly v srpnu 2008 americké banky od zástavy srdce. A s nimi samozřejmě celá globální ekonomika.
Janet Yellenová, pozdější šéfka americké centrální banky, na to horké léto vzpomínala: „Když jeden z pilířů Wall Street banka Lehman Brothers zkolabovala, celý systém se zhroutil. Finanční trh, na kterém si banky a firmy půjčují na svůj každodenní chod, zmrzl. Hodnota investic v držení finančních institucí padala, jak se všichni snažili prodat, cokoliv šlo, aby získali hotovost. I ty nejsolidnější firmy se bály o svou existenci.“
Vyber všechno!
Naprostá většina lidí si tehdy nebyla a dodnes není vědoma, jak blízko jsme byli konce jedné éry kapitalismu. Ale ti, kdo něco věděli, byli strachy bez sebe. Šéf senátního výboru Richard Burr měl potřebu se svěřit tisku, jak volal manželce, aby z bankomatu vybrala všechny peníze, které jí denní limit umožní, a dělala to tak každý den. „Vážně skvělý zástupce svých voličů,“ komentoval to Huffington Post, „veřejně o hrozbě kolapsu bank nic neřekl, ale sám si snažil zachránit holý zadek.“
Magazín Fortune citoval šéfa obřího fondu Pimco Mohameda el-Eriana, který také instruoval manželku, aby vybrala z bankomatu „všechno, co jí dá“, protože si nebyl jistý, jestli po pádu Lehman Brothers banky otevřou.
Jedna z největších hvězd Wall Streetu Ken Griffin tehdejší situaci přirovnal k podmořskému zemětřesení, které na hladině ještě není vidět. „Mluvilo se o tom, že zkolabují Morgan Stanley a Goldman Sachs. Připravoval jsem se na nejhorší.“
Kongresman Paul Kanjorski podal v televizi C-SPAN detailní svědectví o vrcholu finanční krize v týdnu od pondělí 15. září 2008. „Ve čtvrtek nám ministerstvo financí sdělilo, že z trhu zmizelo během hodin 550 miliard dolarů. Byl to elektronický hon na banky,“ řekl tehdejší šéf komise Kongresu pro dohled nad kapitálovými trhy. „Odhadovali, že pokud nedojde k masivnímu zásahu státu, do dvou odpoledne zmizí z bank 5,5 bilionu dolarů. To by byl konec.“ Kanjorski tak vládu obhajoval před rozzuřenými diváky, kterým vadilo, že americká vláda ve zmíněném týdnu nalila do bank několik set miliard dolarů (podobně se samozřejmě chovaly centrální banky v Evropě).
Na 99 %
K vlně krachů bank v roce 2008 nakonec nedošlo, americká vláda situaci zvládla – za cenu obrovského zadlužení ekonomiky, které se nezmenšilo dodnes (naopak se dále zvyšuje).
A co se dělo o dekádu později? Když v seriálu Game of Thrones strážci Zdi varovali, že „winter is coming“, hodně diváků mělo pocit, že mluví přímo k nim. Všeobecný neklid z toho, co může přijít, byl cítit z každého zpravodajství. Zároveň se ale vlády, banky, firmy a většina lidí chovaly, jako by globální byznys měl šlapat dál „as usuall“. Je to zajímavý protiklad: na jedné straně obavy z toho, co se může stát. Na druhé straně chování, jako by se nic stát nemohlo.
Ve čtvrtek nám ministerstvo financí sdělilo, že z trhu zmizelo během hodin 550 miliard dolarů. Byl to elektronický hon na banky...
Autor ekonomických bestsellerů James Rickards na vlivném americkém serveru pro investory Money Morning deset let po krizi prohlásil, že může dojít ke kolapsu, který bude výrazně větší než ten minulý. Přednesl argumenty o tom, že nová krize bude znamenat: 1. konec liberálního kapitalismu. 2. nástup vlády tvrdé ruky. 3. ožebračení střední třídy. 4. oslabení role dolaru a dalších měn. 5. nástup nové světové měny, výhodné jen pro ekonomické elity.
Rickardse a spol. se už tehdy vyplatilo sledovat. Když agentura Bloomberg vybírala tři nejdůležitější knihy o investicích do drahých kovů, zařadila tam také Rickardsovu The New Case for Gold. Bloomberg napsal, že i optimisté by měli vědět, čeho se lidé Rickardsova formátu bojí. Rickards, právník z Connecticuttu, je veterán Wall Streetu, pracoval už pro Ronalda Reagana, jako konzultanta si ho najímala CIA a dělal také v jednom zajímavém výzkumném centru. Jmenuje se Los Alamos National Laboratory a ve čtyřicátých letech tu vyvinuli první atomovou bombu. Dnes se vědci v Los Alamos věnují předvídání hrozeb pro národní bezpečnost. James Rickards shrnul jejich predikci lapidárně: „Laboratoř v Los Alamos předpovídá příchod další finanční krize s pravděpodobností 99 procent.“ To bylo ovšem před dvěma lety. Dneska už asi přibylo i to jedno procento.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Business Today