„Jako manželská poradkyně vídám hodně párů, které ke mně přichází se sexuálními problémy ve vztahu. Příběhy, které mi vyprávějí o svých sexuálních problémech, se liší, ale většina z nich vypadá přibližně takto: On chce víc sexu a ona ne,“ popisuje Esther.
Psychoterapeut Aaron Anderson jde ještě dál. „On říká, že potřebuje sex, aby cítil vzájemnou blízkost, a ona nechápe, proč mu její tulení se, mazlení a věci, které dělá kolem domácnosti, tento pocit nedávají. Ona říká, že nejdřív potřebuje pocit spřízněnosti, aby mohla mít sex, a on zase nechápe, proč jí sex nedává pocit spřízněnosti,“ popisuje vzorec dlouhodobých vztahů Aaron.
Je se mnou něco špatně?
Žena podle terapeutů obvykle nechápe, proč je pro muže sex tolik důležitý. Časem začne přemýšlet, jestli je s ní něco špatně, když sex nechce, anebo jestli je něco špatně s ním, že chce sex tak často. Muž přemýšlí nad tím samým. Oba jsou čím dál tím frustrovanější a vzdálenější sobě navzájem.
„Sex je jediná věc, která vás a vašeho partnera odlišuje od prostých spolubydlících. Pro manželství je životně důležitý,“ zdůrazňuje Anderson.
Problém moderních manželství
Lidé mají podle psychoterapeutů dvě kontradikční potřeby. Jednou z nich je touha po bezpečí, předvídatelnosti, ochraně, trvalosti. Stejně tak ale touží po dobrodružství, tajemství, riziku, po neznámém a nečekaném. Problém je, že oboje očekávají od manželství.
„Manželství bývalo ekonomickou institucí, ve které jste dostali celoživotní partnerství ve smyslu dětí a sociálního statusu. Nyní chceme, aby nám náš partner nejen pořád nabízel tyto jistoty, ale navíc toužíme po tom, aby byl naším nejlepším přítelem, důvěryhodným zpovědníkem a ještě ke všemu vášnivým milencem,“ upozorňuje Esther Perelová.
V několika posledních letech sama procestovala více než 20 států a všude pokládala jednu otázku: „Kdy se cítíte ke svému partnerovi nejvíce přitahováni?“ Nikoliv nezbytně sexuálně, spíše magneticky. Nezávisle na kultuře, náboženství a pohlaví se opakovaly tři odpovědi.
Když je partner pryč. V takovém okamžiku ožívá naše představivost a my máme příležitost opětovně se ponořit do samoty a toužení. Když vidíme partnera v jeho živlu, tedy když je partner sebevědomý a doslova září. A když se v manželství děje něco nového. To nastává v případě, kdy partner prezentuje části sebe sama, které ještě neznáme.
Kvalita je důležitější než kvantita
Sex slouží primárně k rození dětí. My více dětí nechceme, ale stejně chceme sex. Proč? Co nám přináší? „Páry, se kterými pracuji, říkají: Chceme více sexu. Obvykle ale chtějí lepší sex. A lepší sex znamená pracovat na kvalitě vašeho života, jeho pestrosti, obrody, vitality, erosu, energie, tedy na všem, co sex kdysi umožňoval, nebo, jak některé páry doufají, co jim sex ještě umožní,“ vysvětluje Perelová.
S tím souhlasí i Aaron Anderson. „Když se páry chodí poradit s jejich sexuálními problémy, jsou partneři občas překvapení, že se nesoustředím na techniku nebo počet aktů za týden. Jestli měli sex dvakrát nebo desetkrát je irelevantní.“
I v kvalitním dlouhodobém vztahu tedy platí, že musíme mít především rádi sami sebe, pak po nás bude toužit i partner.
Podle terapeutů doufáme, že nám mnoho sexu přinese lepší život, ale obvykle to funguje jinak. Lepší život nám přináší lepší sex. Důležitější otázky, než kolikrát týdně bychom se na „to měli vrhnout“, jsou pro každého z partnerů tyto: Kdy moje vášeň opadá? Kdy se uzavírám před požitky? „Lidé mi na to odpovídají: Uzavřu se, když se cítím mrtvý uvnitř, když nemám rád své tělo, když se cítím starý, když nemám čas sám na sebe, když se mi nedaří v práci…“ konstatuje Perelová.
Potom přichází na řadu opačná otázka: Vzruším se, když… Nikoli tedy, kdy mě vzrušuje ten druhý, ale kdy jsem sám sebe schopen vzrušit. Protože i kdyby nám partner připravil prostor pro to největší sexuální dobrodružství, pokud nejsme připraveni ho přijmout, stejně z něho nic nebude. I v kvalitním dlouhodobém vztahu tedy platí, že musíme mít především rádi sami sebe, pak po nás bude toužit i partner.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: FamilyShare