Na konci každého roku se kromě anket nejlepších sportovců, vědců či včelařů vedou diskuse o slově, jež by ten rok nejlépe charakterizovalo. Samozřejmě mě napadali zdánlivě jasní favorité jako Ukrajina, válka, plyn, energie nebo celé sousloví „idí na chuj“. Pak jsem si ale řekl, že tento rok je mrazivý či nervózní tím, že vlastně nekončí.
Ano, za pár dní se změní číslovka dvě na tři a začneme znova počítat. Ale nic z toho, co bylo v tomto roce zásadního začato, nebylo v něm ukončeno. Až na životní triumf Lionela Messiho a slzy CR7. Proto hledám výraz, který by vyjádřil onu nedokončenost všeho, trvání veškerých malérů, které ten končící rok přinesl, aniž by je ukončil.
Konec začátku v nedohlednu
Válka a napadení jedné země mnohem větším sousedem s jadernými zbraněmi je něco, co možná stále ještě zcela nechápeme. Je to nepochybně hlavní událost roku s důsledky, o kterých má smyl přemýšlet. Evropská dobrá vůle, výhodné obchody, předcházení si elit té kdysi mocné země, nic z toho jejímu vedení nezabránilo v brutálním a odporném pokusu zničit vůli Ukrajinců žít tak, jak sami chtějí.
Pak tu máme takové dílčí nedodělky, jakože Praha nemá zvoleného primátora a radní, Slávie nevede ligu, nesetkal jsem se se spoustou lidí, se kterými jsem chtěl a měl.
Ten útok trvá, i když rok, kdy atak začal, pomalu končí. A my, pomůžeme-li si Churchillovým výrokem, nejsme ani na konci, ani na začátku konce, ale ani jako on, když to říkal, na konci začátku.
Ceny nezastavíš
Ceny energií a u nás i potravin a dalšího zboží a služeb letí nahoru. Pro mnoho lidí je to více než nepříjemné. Pro firmy platí totéž. Není jasné, co bude dál. S koncem roku problémy neskončí a odhady expertů v televizních debatách za nás složenky nezaplatí.
Klimatická změna je skloňována stále více, ale její řešení či dosavadní návrhy na ně jsou předmětem diskusí, řekl bych, pouze elitních a korporátních, není to téma v hospodách či kadeřnictvích. Nůžky se v této otázce také rozevírají čím dál tím víc generačně. Je v tom mnoho ideologie, ještě více peněz a velmi málo odvahy a schopnosti tu otázku z vědeckých a politických konferencí přenést k lidem.
Ukazuje se, jak málo umíme přemýšlet horizontálně, skrze jednotlivé obory a lidské činnosti, jak jsme zaseklí ve svých rádoby expertních světech. Ale expertů na svět jako celek se nám nedostává. Takže ani zde s koncem roku nic nekončí.
Raději to dodělejme
A pak tu máme takové dílčí nedodělky, jakože Praha nemá zvoleného primátora a radní, Slávie nevede ligu, nesetkal jsem se se spoustou lidí, se kterými jsem chtěl a měl. Prostě rok bez končítka, jak by řekl jeden můj kamarád.
Ono by to ale nemělo vést ke smutku či beznaději. Spíš platí, že lidská snaha čas měřit a život organizovat je důležitá, ale vlastně marná. Naše vlastní deadliny jsou šidítka, kterými obalamutíme zase jen jinou kancelářskou krysu, ale svět tam venku ne.
Končící rok nám rozkopal bábovičky iluzí a poklidu a my se s tím nějak musíme srovnat. Není hanba to, co před nás postavil, nezvládnout za pár měsíců. Tu nedokončenou práci musí někdo udělat. Tentokrát nechtějme, aby to udělal někdo za nás. Ten by se nezakecal.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek