Problémy v hlavě, myšlenky, co všechno jsem dneska zapomněl a co všechno musím zítra udělat. Většina lidí se v posteli převaluje a nemůže několik hodin usnout. Nedostatek spánku se v posledních letech stává celosvětovou epidemií. A trpí při něm naše fyzické i psychické zdraví.
Podle výzkumu amerického Centra pro kontrolu nemocí a prevenci (CDC) si až třetina amerického obyvatelstva dopřává méně spánku, než je doporučených 7 až 9 hodin. V globálním kontextu je pak smutným faktem, že dnešní dospělí spí v průměru o hodinu a půl méně než jejich předkové před 100 lety.
Dnešní dospělí spí v průměru o hodinu a půl méně než jejich předkové před 100 lety.
To potvrzují i slova doktorky Yeleny Pyatkevichové z centra pro poruchy spánku Medical Center v Bostonu. "Takové spánkové deficity mohou na našem těle i duši opravdu napáchat nenapravitelné škody." Pojďme se podívat, jaké.
Zpomalený mozek
Špatný nebo nedostatečný spánek negativně ovlivňuje kognitivní schopnosti a paměť. Spánek je totiž nedílnou součástí konsolidace paměti a schopnosti učit se. Obojí je narušeno, jakmile se nám tohoto odpočinku nedostává. Ačkoliv se po několika probdělých nocích výkonnost mozku po zařazení klasického režimu vrátí k normálu, opakované vystavování takové situaci může postupem času přinést trvalé následky.
Podle doktorky Pyatkevichové se 24 hodin bez spánku rovná stavu opilosti, kdy se v krvi nachází 0,1 % alkoholu. Ve světle tohoto zjištění nás může zneklidnit skutečnost, že služba řady doktorů trvá právě 24 hodin, někdy i déle. Podle studie z ledna 2016 publikované v žurnálu Medical Decision Making pediatři, jejichž služba se pohybovala mezi 24–36 hodinami, učinili v kognitivních testech "riskantnější klinická rozhodnutí", pokud si v rámci této doby ani na hodinu nezdřímli.
Špatná nálada
Dlouhodobý nedostatek spánku také vede ke vzniku úzkosti a depresí. Nebezpečné přitom je, že nedostatečný noční spánek nevyvolá tento stav okamžitě, ale pomalu a postupně. V několika prvních dnech může dokonce i zlepšit náladu. Pokud se pořádně nevyspíte, tělo je nuceno vyloučit některé neurotransmitery a další hormony, jejichž úkolem je udržet vás vzhůru. Díky tomu tedy můžete mít i dobrou náladu. Tato uměle vyvolaná euforie však trvá pouze krátkodobě.
Nedostatek spánku výrazně snižuje schopnost rozlišit, co je důležité a co naopak ne.
Výzkum provedený v roce 2016 na univerzitě v Tel Avivu a publikovaný v časopise Neuroscience navíc upřesnil, že nedostatek spánku výrazně snižuje schopnost rozlišit, co je důležité a co naopak ne. Profesorka na Tel Avivské univerzitě Talma Hendlerová tvrdí, že spánkový deficit nese přímou odpovědnost za ztrátu neutrality: „Schopnost mozku určit, co je důležité, je ohrožena. Je to, jako kdyby bylo najednou důležité úplně všechno.“ Což částečně odpovídá na otázku, proč jsme jako nevyspalí tak podráždění a dokáže nás rozrušit každá maličkost, která nás jinak nechává zcela chladnými.
Kruhy a hlad
Estée Lauderová, zakladatelka známé kosmetické značky, financovala v roce 2013 studii, která byla provedena ve Fakultní nemocnici v Clevelandu. Její výsledky ukázaly, že existuje korelace mezi deprivací spánku a stárnutím pokožky. Augelliová navíc upozorňuje, že nedostatek spánku může v dlouhodobém horizontu zhoršit i některé kožní poruchy, jako je třeba atopický ekzém nebo psoriáza. Toto zjištění není tolik překvapivé, vzpomeneme-li si, jak se na stavu naší pleti projeví i pouze jedna probdělá noc – tmavé kruhy pod očima rozhodně nejsou ničím estetickým ani příjemným.
Při nedostatku spánku se objevují i chutě na slaná a tučná jídla. Tedy ideálně třeba na pořádnou porci mastných hranolků.
Je také známým faktem, že jakmile je organismus vyčerpaný, dožaduje se zvýšeného přísunu energie. Tu mu můžeme dopřát prostřednictvím jídla a pití. A jelikož jsou naše těla velmi chytrá, žádají si takové pochutiny, které jim ztracenou sílu dodají okamžitě. Z toho důvodu se uchylujeme ke zvýšené konzumaci cukru, což se dříve či později projeví na naší figuře. Doktorka Pyatkevichová navíc tvrdí, že při nedostatku spánku se objevují i chutě na slaná a tučná jídla. Tedy ideálně třeba na pořádnou porci mastných hranolků.
Diane Augelliová dodává, že nedostatek spánku nebezpečně zvyšuje hladinu ghrelinu. Jedná se o hormon zpravující mozek o pocitu hladu. Nejhorší na tom je, že ten zase snižuje hladinu hormonu leptinu, který podává zprávu o nasycení. „Tedy nejenže mozek dostává signály, abychom jedli, kromě toho nepoznáme, že jste již plní. To znamená, že budeme jíst dál a dál. Až do pocitu maximálního přejedení.“
Špatný výkon metabolismu
Kromě toho, že k nárůstu hmotnosti přispěje zvýšená chuť k jídlu a snížení schopnosti poznat, kdy máme dost, se nedostatek spánku dříve či později projeví i na schopnosti našeho metabolismu spalovat energii z přijaté stravy. Rychlost těchto procesů se začne rapidně snižovat.
Nedostatek spánku časem naruší schopnost těla uchovávat glukózu, což může vést ke vzniku cukrovky.
Metabolismus těla se dlouhodobě mění, protože nedostává potravu stejným způsobem. To vede k inzulínové rezistenci, která může organismus přivést do nebezpečného pre-diabetického stavu. Podle odborníků nedostatek spánku časem naruší schopnost těla uchovávat glukózu, což může vést ke vzniku cukrovky. Z toho důvodu považuje dostatek spánku za součást veškerých snah o úbytek či udržení si optimální tělesné hmotnosti.
Pozor na srdce
Ve spánku tělo regeneruje. Krevní tlak a srdeční frekvence poklesnou, aby se organismus mohl vzpamatovat z uplynulého dne a připravit se na další. Je-li tato klidová doba zkrácena či narušena, znamená to, že tyto nutné procesy nemohou probíhat tak, jak by měly.
„To může časem vyústit k celkovému zhoršení kardiovaskulárního stavu, zejména co se zvýšení tlaku týče,“ říká Pyatkevichová. Tělo totiž ve zvýšené míře produkuje stresový hormon kortizol, což postupem času způsobuje kornatění krevních cév v blízkosti srdce. S tím souvisí i zvýšení rizika infarktu či mrtvice. Kromě toho nedostatek spánku podněcuje organismus i k produkci adrenalinu, který může ve vysokých dávkách naše srdce doslova položit na lopatky.
„Váš imunitní systém je ohrožen, když se pořádně nevyspíte. A to dokonce již po jedné jediné probdělé noci,“ říká Dianne Augelliová z lékařské fakulty Weill Cornellovy Univerzity. I doktorka Pyatkevichová je přesvědčena o přímé souvislosti nedostatku spánku se sníženou schopností bojovat s běžným nachlazením a se zvýšenou pravděpodobností vývoje pneumonií z virových infekcí. To všechno bohužel znamená, že nedostatek spánku je pak neoddělitelně spjatý s vyšší mírou úmrtnosti.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Self