Minecraft začal jako menší nezávislý projekt před 14 lety, dnes je nejprodávanější hrou na světě. Je to tzv. sandboxová hra – má jen málo definovaných questů a žádný skutečný konec. Hlavním questem je vymyslet strategii, jak porazit obří příšeru – „enderdraka“, která žije v minecraftovém podsvětí, „endu“. To je však jen střípek všeho, co se v Minecraftu dá podnikat: hráči prozkoumávají otevřený svět bez hranic, spolupracují nebo bojují s ostatními a staví obří komplikované stavby nebo rovnou celé galaxie.
Podívejme se tomu na zoubek
Herní zážitek si děti tvoří samy, což má oproti dnešním nejoblíbenějším hrám, jako jsou Fortnite nebo Roblox, řadu výhod, z nichž největší je ta, že jim to „negumuje“ mozek. Naopak, při hraní Minecraftu musí přemýšlet, soustředit se, plánovat, být trpěliví a řešit celou řadu problémů najednou – nejen bezmyšlenkovitě klikat, vraždit a skákat přes překážky.
Minecraft má dva způsoby nastavení – survival a kreativ. V obou se dá stavět a bojovat s nepřáteli, ale survival klade větší důraz na plnění questů, na přežití – je napínavý. Hráči začínají od nuly – k přežití si všechno musí obstarat sami a postupně se vyvíjejí. Zasloužit a obstarat si musí každý zdroj. Z nasbíraných zdrojů, jako je dřevo, železo, jablka, emeraldy a hlína, si různými kombinacemi vyrábí („kraftí“ v pařmenském žargonu) další materiály, předměty a zbraně. Hráči si také musí zajistit bezpečný úkryt před nepřáteli. Příšerky v Minecraftu (nejoblíbenější z nich je „Creeper“), před kterými se děti musí bránit, jsou roztomilé. Proces jejich zabíjení je hravý, půvabný a ani trochu morbidní nebo agresivní. Stejně jako v kreativu si v survivalu děti postaví svůj vlastní dům, do kterého mohou integrovat spoustu funkcí, ale v survivalu je to mnohem náročnější, vyžaduje to železnou vůli, trpělivost a plánování – v herním světě jsou v těchto ohledech děti často mnohem lepší než dospělí.
Motivací k dokončení komplikovaných architektonických skvostů není jen radost ze hry, ale i uznání vrstevníků: pokud se svým kamarádům chtějí děti pochlubit s něčím opravdu speciálním, jsou schopné tomu věnovat neuvěřitelné úsilí.
V kreativu je na tvoření klid, hráči nemusí neustále řešit, jak zůstat naživu. Kreativ funguje jenom jako obří komplikovaná stavebnice, ve které máte k dispozici všechny zdroje najednou. Děti si můžou vybrat z nepřeberného množství druhů materiálů, rostlin a zvířat, nebo taky ohně a tekoucí vody. Stejně i v kreativu je zde možná spolupráce s ostatními hráči. Můžou si spolu postavit virtuální domeček pro panenky, nebo se svými postavičkami odehrávat různé scénáře. Je to jako hraní si s panenkami, jenže mnohonásobně lepší.
Nestaví se ale jen domečky: hráči budují celá města s desetipatrovými paneláky se schodištěm a výtahem, květinové zahrady se skleníky, včelími úly a poletujícími motýly, interaktivní padací mosty, které fungují na tlačítko, tobogány s tekoucí vodou, nebo taky obřího golema, v jehož duté hlavě je pohodlný obývák. Čím větší stavba, tím déle je nutno se jí věnovat a pracovat krok za krokem. Dokončení některých projektů může trvat hodiny nebo dny.
Není to jen bezduchá zábava
V Minecraftu spolu děti zdravě soutěží. Motivací k dokončení těchto komplikovaných architektonických skvostů není jen radost ze hry, ale i uznání vrstevníků: pokud se svým kamarádům chtějí pochlubit s něčím opravdu speciálním, jsou schopné tomu věnovat neuvěřitelné úsilí. Některé pak své výtvory prezentují na internetu a ti nejúspěšnější si tím dokonce vydělávají.
Pokročilí hráči si procvičují základy architektury, geometrie, elektrické a počítačové inženýrství a programování.
Minecraft dětem zabávnou formou přibližuje exaktní vědy. Pokročilí hráči si procvičují základy architektury, geometrie, elektrické a počítačové inženýrství a programování. Když pak mají za sebou dostatek zkušeností, mohou hru ozvláštnit tzv. mody – díky nim se ve hře objeví třeba speciální nábytek, nebo je v ní reálnější fyzika vody, lepší grafika atd. Mody někdy děti programují samy – je neuvěřitelné, co některé ve dvanácti dokážou.
V neposlední řadě může Minecraft dětem pomoci naučit se anglicky. A pokud si dítě najde mezi ostatními hráči kamarády, trénuje tak sociální fungování, protože se spolu musí domluvit, co a jak budou hrát.
Druhá strana mince
Minecraft má spoustu plusů, ale na některé věci je potřeba si dávat pozor. Děti by samozřejmě neměly trávit u hry čas na úkor pohybu venku a zobat přitom klasické gamerské pochutiny, jako je cola, popcorn a brambůrky. Největším rizikem Minecraftu je ale závislost jako u každé hry. Závislost na počítačových hrách definovala světová zdravotnická organizace jako gaming disorder.
Malým hráčům je proto potřeba nastavit hranice v podobě časového limitu, například hodinu denně ve všední den, hodinu a půl o víkendu. Když potom půjdou s rodiči na procházku a udělují si úkoly, nikdo nemusí mít žádné výčitky svědomí.
Reklama
zdroj: Autorský článek