Sny jsou pro vědce v mnoha ohledech stále záhadou. Pokud se ale budeme bavit o vícejazyčném snění a možnosti učit se novou řeč během spánku, máme dostatek informací k tomu na tuto problematiku vrhnout alespoň trochu světla.
Vícejazyčné sny
Přesnou mechaniku a funkci vícejazyčných a ostatně i všech ostatních snů, je obtížné stanovit. Odborníci ale využívají dostupné znalosti z oboru, aby se odpovědím přinejmenším přiblížili. Dnes je například už dobře známo, jakým způsobem náš mozek jazyky zpracovává. Stejně tak jako fakt, že během spánku se můžeme učit nová slova.
Samozřejmě není překvapivé, že multilingvista může zažít sen, ve kterém přeskakuje z jednoho jazyka do dalších. Dokonce i lidé, kteří se nový jazyk učit teprve začali, mohou podobnou zkušenost ve spánku zažít. Jazyk, kterým mluvíme během dne, se chtě nechtě dříve nebo později do našich snů přenese. Studie z roku 2007 dokonce ukázala, že lidé, kteří ztratili sluch, komunikují ve snech stejným způsobem jako v bdělém stavu. Tedy znakovou řečí.
Za tímto jevem stojí hipokampus, což je část mozku, která během dne vstřebává a krátkodobě uchovává nové informace. A tím pádem samozřejmě i všechna nová slova. V noci pak tyto čerstvě nabyté vědomosti předává do dalších částí mozku, kde se uloží a propojí s dalšími znalostmi. Na základě těchto propojení máme pak v daných situacích schopnost rychle vybírat správná slova a skládat je do vět.
Celoživotní proces
Profesor psychologie Gareth Gaskell a vedoucí laboratoře pro spánek, jazyk a paměť na Univerzitě v Yorku tvrdí, že ačkoliv nejvíce nových slov se naučíme během prvních deseti let našeho života, tento proces neustále pokračuje. I když si toho vědomě nevšímáme.
Mozek měl během REM fáze spánku tendence potlačit jakoukoliv příchozí řeč. To by mohlo být způsobeno tím, že mozek se soustředí na vnitřní procesy a vypíná se před vjemy, které by mohly REM fázi narušit.
„Dokonce i v našem mateřském jazyce se neustále učíme nové slova, přibližně jedno slovo každé dva dny. Když se nový výraz naučíme, v mozku aktualizuje znalosti o něm až do chvíle, než ho pevně ovládáme. Někteří odborníci tvrdí, že v tomto konsolidačním procesu hraje určitou roli fáze spánku zvaná REM,“ uvádí Gaskell.
Postdoktorand na univerzitě v Liège v Belgii a spoluautor mnoha studií na téma spánku a poznávání Matthieu Koroma doplňuje následující: „V podstatě jde o to, že během spánku jste schopni se naučit slova v cizích jazycích, nebo dokonce i nové vymyšlené jazyky, které jste nikdy předtím neslyšeli. Ale děláte to zcela jiným způsobem, než když jste vzhůru.“
Koroma se svým týmem nejprve zjistili, že i během spánku máme schopnost rozlišit skutečný jazyk od jazyku falešného. Účastníkům studie pouštěli během spánku do jednoho ucha nahrávku skutečné řeči v jejich rodném jazyce a současně do druhého ucha jakousi pseudo mluvu, která nedávala žádný smysl. Během toho výzkumníci monitorovali mozkovou aktivitu subjektů pomocí EEG a došli k výsledku, že jejich mozky se soustředily pouze na skutečnou řeč, přičemž falešnou naprosto ignorovaly.
Lehký spánek vs. REM
Výjimku Koroma pozoroval během spánkové fáze REM, která je nejhlubší a během které se nám zdají sny. Mozek měl během této fáze tendence potlačit jakoukoliv příchozí řeč, ať už opravdovou nebo vymyšlenou. To by podle autorů studie mohlo být způsobeno tím, že mozek se soustředí na vnitřní procesy a vypíná se před vjemy, které by mohly REM fázi narušit.
V jedné z dalších studií Koromova týmu byla subjektům ve spánku přehrávána různá japonská slova společně se zvuky, které poukazovaly na jejich význam. Například slovo „inu“ (pes) bylo přehráváno společně se zvuky psího štěkotu. Slovo „kane“ (zvon) bylo pak přehráváno spolu se zvukem zvonů. Tato a další slyšeli účastníci výzkumu během lehkého spánku i fáze REM s intenzivní snovou aktivitou. Mozková aktivita byla opět zaznamenávána pomocí EEG.
Pravděpodobně nejlepší postup učení je studovat nový jazyk před spaním a poté si ve spánku přehrát některá ze slov, která jste se předtím naučili.
Ve fázi lehkého spánku zkoumaní jedinci opravdu dokázali po probuzení přiřadit slova k odpovídajícím obrázkům s větší přesností, než by byl náhodný výběr. Slova, která slyšeli během fáze REM, však přiřazovali s výsledkem, odpovídajícím náhodnému výběru. To potvrzuje tezi, že v REM fázi náš mozek odmítá přijímat jakékoliv informace z vnějšku. „Ani v jednom z případů, kdy jsme zkoumali spánek ve fázi REM, se nám nepodařilo najít pádný důkaz, že by docházelo k učení,“ dodává Koroma.
Jak se učit ve spánku
Pokud bychom si tedy celou noc pouštěli do uší lekce z japonštiny nebo jiného jazyka, budeme časem umět více slov a frází v bdělém stavu? Ne tak docela. Takto intenzivním „učením“ bychom si naopak mohli uškodit, protože mozek by celou noc nedostal šanci si odpočinout. Výsledky dalších studií poukazují na to, že nová slova se mnohem efektivněji učíme, když jsme vzhůru, a také že je s větší jistotou umíme používat.
„Bdělost je pro učení ideální. A spánek slouží spíše k přehrávání a opakování, ne k osvojování nových výrazů a jazyků,“ uvádí dále Koroma. „Je to interaktivní proces, který se navzájem doplňuje. To znamená, že se učíte během dne a posléze tyto informace během spánku třídíte a zasazujete do nových souvislostí. Pravděpodobně nejlepší postup učení je studovat nový jazyk před spaním a poté si ve spánku přehrát některá ze slov, která jste se předtím naučili,“ říká Koroma.
Dalším faktorem, na kterém záleží, je hlasitost přehrávání. Výsledky výzkumů ukázaly, že nižší hlasitost zvyšuje schopnost se ve spánku učit. Na druhou stranu, příliš hlasitá nahrávka tuto schopnost výrazně sníží. Zapomínat nesmíme ani na to, jak dlouho spíme. Jak už bylo zmíněno, mozku musíme k efektivnímu fungování dopřát dostatečný odpočinek, a to nejlépe právě ve formě pravidelného a dostatečně dlouhého spánku.
Má to smysl?
Ztráta kvalitního spánku výměnou za potenciální naučení se několika nových slov určitě není příliš rozumným řešením. A pokud se nebudete řídit některými zásadami, naděláte si více problémů, než získáte užitku. „Aktivita“ ve spánku ale nemusí nutně sloužit jen k učení se nových jazyků. Velký potenciál odborníci vidí v případě, že člověk potřebuje změnit nějaký zlozvyk, zbavit se fobie nebo se postavit posttraumatické stresové poruše.
Pamatujte však na to, že dopřát si pravidelný a zdravý spánek je samo o sobě nejlepší cestou k upevňování a rozvíjení znalosti na podvědomé úrovni.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: BBC