Ve všech koutech světa ženy přežívají muže, v některých zemích dokonce až o 10 let. Výzkumníci z Duke University analyzovali tři sta let staré historické záznamy a zjistili, že ženy lépe přežívají nejen v klidných obdobích, ale i v těch nejhorších podmínkách. Navíc se prokázalo, že podmíněnost k delšímu životu má u žen biologický základ – odolnější jsou dívky už v kojeneckém věku.
Reklama
Tým vedený Virginií Zarulli z univerzity v jižním Dánsku a Jamesem Vaupelem, profesorem na Duke University, zkoumal staré záznamy o úmrtnosti. Údaje se týkaly sedmi populací z různých míst světa, jejichž průměrná délka života byla zkrácena zhruba na 20 let, protože měli tu smůlu, že se narodili do období nedostatku jídla, nemocí, válek apod.
Zkoumaný vzorek
Do studie byly zahrnuty například údaje o úmrtnosti otroků v Trinidadu na počátku 18. století, obětech hladomoru ve Švédsku, Irsku a na Ukrajině v 18., 19. a 20. století a Islanďanech postižených epidemií spalniček v letech 1846 a 1882.
Vědci se přiklánějí k názoru, že výhoda žen pro přežití v době velkých krizí je z velké části způsobena biologickými faktory, jako jsou genetika a hormony.
Pozornosti vědců neunikla ani populace osvobozených amerických otroků, kteří se v roce 1800 přestěhovali do Libérie, kde je namísto očekávané svobody zastihla brutální míra úmrtnosti. Čtyřicet procent z nich nepřežilo první rok, a to pravděpodobně v důsledku tropických chorob, na něž neměli vytvořenou imunitu. Poslední zkoumanou skupinou byly oběti velkého irského hladomoru ze 40. let 19. století, který zapříčinila totální neúroda brambor v důsledku masivního rozšíření plísně. Tehdy se průměrná délka života této populace snížila o 15 let.
Chvála estrogenu
Ačkoli úmrtnost ve sledovaných obdobích krize byla u obou pohlaví nesmírně vysoká, ženy přežívaly muže až o čtyři roky. Když vědci začali analyzovat výsledky dle věkových skupin, došli k překvapivému zjištění, že rozdíl v úmrtnosti mezi pohlavími se objevoval již v kojeneckém věku. Holčičky měly ve srovnání s chlapci v průměru dvakrát vyšší pravděpodobnost, že těžké časy přežijí.
Výhoda žen pro přežití v době velkých krizí je z velké části způsobena biologickými faktory, jako jsou genetika a hormony. Značnou roli v tomto ohledu hraje estrogen.
Výsledky bádání tak jasně naznačují, že rozdíl v délce života mezi pohlavími nemůže být vysvětlen behaviorálními či sociálními faktory, na které byl dosud kladen velký důraz. Kratší délka života mužů byla totiž často vysvětlována faktory, jako je nezdravý životní styl, vyšší míra rizika a násilí v životě či vyšší pravděpodobnost, že se stanou oběťmi trestných činů, tedy proměnnými, které se kojenců nijak netýkají.
Namísto toho se nyní vědci přiklánějí k názoru, že výhoda žen pro přežití v době velkých krizí je z velké části způsobena biologickými faktory, jako jsou genetika a hormony. Značnou roli v tomto ohledu hraje estrogen, u nějž bylo prokázáno, že zvyšuje imunitní obranu těla proti infekčním nemocem.
foto: Pexels, zdroj: ScienceDaily