V roce 1996 byl šestnáctiletý Američan Dwayne Betts odsouzen k 9 letům vězení za ozbrojenou loupež. „Nedělám si žádné iluze, že ti vězení pomůže,“ řekl mu tehdy soudce. O téměř 20 let později se Betts živí jako právník zastupující mladé delikventy.
Betts byl úspěšný a chytrý žák a student. Jenomže přišel do puberty. „Mluvil jsem příliš mnoho a nikdy si nevytvořil vztah k učitelům,“ vzpomíná. Začal chodit za školu. Měl příležitosti krást. A jedné z nich využil. „Moc jsem nad tím nepřemýšlel, ale rozhodně jsem nebyl pod tlakem svých kamarádů. Nechci házet svoji vinu na druhé. Prostě jsem si myslel, že jsem jiný, že se dokážu vyhnout vězení.“
Reklama
Když uviděl opilého muže vyspávajícího v autě, půjčil si od kamaráda pistoli a auto ukradl. Zatkli ho hned druhý den, když se snažil zaplatit mužovou kreditkou v obchodě.
I přesto, že strávil 8 let ve vězení, dostal se později na prestižní univerzitu Yale. Dnes je z něj právník, ale také básník, spisovatel, učitel a aktivista, který se snaží pomoct mladým delikventům.
Každý český vězeň vyjde státní pokladnu na přibližně 1 300 korun denně. Do roka poté, co opustí svět za mřížemi, většina spáchá další zločin.
„Je užitečné mít po boku někoho, kdo zná obě strany,“ vysvětluje. „Právo představuje způsob, jak myslet a argumentovat, ale taky jak najít řešení. Přemýšlíme o lidech v systému, ale už nás nenapadne uvažovat, jak pomoci lidem, kterým systém šlape na krk.“
Chyba na celý život
Jeho mladistvá minulost Bettse pořád pronásleduje. Při žádosti o práci, o hypotéku, leasing… Vždycky je tu kolonka k zaškrtnutí o kriminální historii.
„Jak by se vám líbilo být po celý zbytek života odsuzován za chybu, kterou jste udělali, když vám bylo 16 let? Podívejte se do zrcadla. Řekněte mi, že jste žili bez chyb, bez morálních poklesků, bez zlotřilostí, při nichž jste nikdy nebyli přistiženi, ani za ně nebyli potrestáni. Řekněte mi to a já vám řeknu, že jste lhář,“ rozčiluje se advokát Josh Tepfer, který Bettse obhajuje před úřady.
„Chcete vědět, proč jste udělali tu hloupost? Inu, protože váš mozek ještě nebyl zcela dospělý. Teenageři dělají hloupé věci částečně i kvůli biologii. Jejich mozky jim neumožňují vnímat dopad jejich činů, obzvlášť pokud mluvíme o dopadech ukrytých v daleké budoucnosti,“ dodává Tepfer.
Ještě horší je, že vězení stejně nepřináší výsledky – alespoň pokud je smyslem věznic rehabilitace a prevence dalších zločinů. Čtvrtina propuštěných vězňů v Česku spáchá další zločin do jednoho roku od propuštění, v případě mladistvých dokonce 37 % z nich. A to se bavíme jenom o prokázaných zločinech v rámci jednoho roku. Časově neomezené statistiky ukazují více než 50% návrat ke zločinnosti, v České republice aktuálně dokonce 70%.
Abychom měli srovnání: představme si školu, v níž 70 % žáků neudělá maturitu. Pravidelně, rok co rok. Mysleli bychom si, že je to pořád ještě chyba studentů?
Vězení není jediná cesta
Co ale s mladými kriminálníky dělat? Sociolog Mark W. Lipsey analyzoval různé alternativní přístupy a jejich efektivitu. Nejúčinnější se ukázala být poradenská intervence (na úrovni jednotlivce, rodiny, skupiny atp.). Recidiva se snížila o 13 %. O 12 % ji snížily programy kombinující různé služby – dohled, mentoring a další. Stejně efektivní byly i programy na rozvoj dovedností (kognitivní, sociální, akademické i pracovní).
Nejhorší efekt měly naopak disciplinární programy (delikvent musí následovat přísně strukturovaný program) – v takových případech recidiva narostla o 8 %. A v případě odstrašující intervence (skrze dramatické zdůraznění negativních důsledků zločinu) narostla recidiva o 2 %.
Můžeme mít pocit, že hříšník by měl být za své zločiny potrestán. Ale takový přístup má jenom negativní důsledky. Každý český vězeň vyjde státní pokladnu na přibližně 1 300 korun denně. Sami přitom platí za den vězení pouhých 45 korun. Do roka poté, co opustí svět za mřížemi, většina spáchá další zločin. Kdybychom opustili ideu trestu a investovali peníze do jejich výchovy, sice bychom za zločin „odměňovali“, ale také bychom vychovávali zodpovědné členy společnosti, kteří v budoucnu přispějí k jejímu rozvoji. Takto si vlastně jen platíme za to, že vytváříme další zločince.
Dwayne Betts aktuálně vystupuje v pořadu Caught (Chycený), kde diskutuje s mladými delikventy z 90. let i současnosti. Společně sdílí své osudy a snaží se přijít na to, kde současný systém nefunguje. „Zákonodárci se na mě při rozhovoru podívají a řeknou, že jsem výjimka. No, v roce 2005, když mě pustili z vězení, jsem výjimkou nebyl, a chci bojovat právě za toho 16letého chlapce,“ uzavírá Betts.
foto: Profimedia a Shutterstock, zdroj: Fast Company