Česko letos kvůli suchu a náhlé změně teplot zasypala nadílka žlutého pylu. Kromě aut, která se ale dají umýt, tím trpí především alergici. Pokud v tomto období máte neustále rýmu a myslíte si, že se jedná o běžné nachlazení, tak to bohužel nemusí být pravda. Možná jste se přidali k 40 % Evropanů, kteří mají podle odhadů alergii na pyl. U alergologů se ale léčí jen 15 % z nich. Ostatní o nemoci nevědí.
Až 70 % alergiků navíc dokládá, že je nemoc omezuje při každodenních činnostech. A čísla stále stoupají. Proto je dobré vědět, jak alergii poznat a jak ji dostat pod kontrolu. Podle alergologa Radka Klubala z Medicínského centra Praha se nemoc pod kontrolu dostat dá. A dá se jí i předcházet. Častým viníkem totiž bývá stres. Ten přetěžuje a zároveň oslabuje imunitní systém, čímž zvyšuje riziko propuknutí alergické rýmy a astmatu. Zvyšuje navíc i alergické příznaky.
Reklama
Podle Radka Klubala se rýma a alergie zpočátku často projevují stejně – mírně zvýšenou teplotou. Na rozdíl od alergie by ale běžné nachlazení mělo do týdne odeznít. Přetrvává-li, může se jednat o alergickou reakci. „Pokud je jaro a zároveň i začátek pylové sezony, pak lze uvažovat spíše o alergii než o nachlazení. Případně je možné vyzkoušet antihistaminika, léky na alergii. Pokud je berete tři dny a zdravotní stav se zlepšuje, pak se pravděpodobně opravdu jedná o alergii. Pokud by se jednalo o nachlazení, pak antihistaminika nepomáhají,“ konstatuje lékař. Pak by měl také člověk navštívit praktického lékaře, aby provedl potřebná vyšetření, jako jsou testy na bakteriologii, CRP z prstu a výtěry z krku a nosu.
Delší alergická sezóna
Sezóna, která alergiky trápí, je rok od roku delší. Proč? Odborníci mají jednoduchou odpověď: globální oteplování. A letošní překotný nástup léta je toho důkazem. Tím, že zima přechází místo jara rovnou do léta a to zase místo podzimu téměř přímo do zimy, trvá teplé období o poznání déle.
Skutečnost, že si dovážíme rostliny, které se u nás nikdy nevyskytovaly, je sama o sobě odpovědí na otázku, proč čím dál více lidí alergiemi trpí.
Suché, horké a slunečné počasí zvyšuje množství pylu ve vzduchu. Rostliny jeho vlivem rychleji rostou a pylová sezóna je silnější a agresivnější. A skutečnost, že si dovážíme rostliny, které se u nás nikdy nevyskytovaly, je sama o sobě odpovědí na otázku, proč čím dál více lidí alergiemi trpí. Třeba takový olivovník, který dnes řada z nás vesele pěstuje přímo doma na zahrádce, u nás nikdy předtím nerostl.
Oslabená sliznice
Velkou roli hraje i znečištěné ovzduší. Dráždí totiž nosní sliznici. A oslabené dýchací cesty tak mohou reagovat zvýšeně i na alergeny. „Nečistoty také mohou přilnout k pylovým zrnkům, tím způsobí změnu jejich trojrozměrné struktury a pyl se stane agresivnějším,“ doplňuje Radek Klubal.
Tím se navíc zvyšuje i pravděpodobnost, že pyl vyvolá zánět dýchacích cest. Záleží ale i na velikosti pylových zrnek. Čím menší jsou, tím hlouběji do dýchacích cest proniknou.
Jak utéct alergiím
Radek Klubal sestavil desatero, které by měl dodržovat nejen každý alergik, ale také nealergik, pokud se nechce stát alergikem.
1. Vyhněte se místům, kde se nachází kritické alergeny – pole, vysoká tráva, lesy i parky.
2. Když je teplota nejvyšší, zavírejte okna. Snažte se nevětrat v době největšího pylového výskytu.
3. Stejně tak se vyhýbejte namáhavé fyzické aktivitě venku.
4. Pokud jste alergičtí na pyl trav nebo plevelů, nesekejte trávník.
5. Prádlo nesušte venku, protože si pyl můžete přenést domů.
6. Vezměte si pokrývku hlavy, když jdete ven.
7. Vlasy si umyjte vždy po návratu domů.
8. Zapomeňte na látky, které dráždí průdušky, např. tabák, aerosoly, parfémy.
9. Pamatujte, že kontakt se zvířaty vám nemusí dělat dobře.
10. Vyhýbejte se nachlazeným.
foto: Profimedia, zdroj: Medicínské centrum Praha