Pamatujete si, kdy vás naposledy někdo pochválil? A kdy vám bylo něco vytčeno? Lépe jste se rozhodně cítili v prvním případě, což je zcela přirozené. Jedná se o mechanismus přežití člověka, který se kritiky bojí podobně (nebo stejně) jako čert kříže, protože ho zdánlivě ohrožuje. Je jasné, že nechceme být vnímáni jako někdo, kdo selhal. A tak bychom raději sklopili uši a s ocasem mezi nohama se jako zpráskaný pes odebrali někam, kde to nebudeme muset poslouchat. Brian Lee, komunikační kouč, který přispívá na úspěšný server Lifehack, ale připomíná, že kritika není pro jejího "příjemce" jen negativní.
Reklama
Kritika v dlouhodobém horizontu opravdu neznamená pouze selhání. To jen my lidé máme sklon ji spojovat čistě s negativitou. „Vnímejme kritiku spíše jako hodnocení, které se nám někdy líbí a někdy ne,“ radí Brian Lee. Nepřijímání kritiky nám podle něj opravdu nepomůže. Způsobí jediné – že se propadneme do šedi a průměrnosti. Bez negativní zpětné vazby a kritiky od ostatních se totiž nemůžeme rozvíjet a nemáme k tomu de facto ani žádné příležitosti.
Neúspěch Microsoft KIN
Skvělým příkladem, že nedostatečná kritika vede k selhání, je třeba Microsoft KIN. Tento smartphone byl na trh uveden v roce 2010 a navzdory vývojovým a marketingovým nákladům ve výši až jedné miliardy dolarů pohořel. Než tedy pohořel, tak se na výsluní vyhříval pouhých 48 dní. Společnost Microsoft totiž nedokázala provést komplexní testování smartphonu cílovou skupinou.
Zdravá konstruktivní kritika je upřímná zpětná vazba, která rozvíjí.
Teprve poté, co se začal smartphone prodávat, bylo zřejmé, že většina lidí ve věku mezi 15 a 30 lety bude před Microsoft KIN stále upřednostňovat Androidy, BlackBerry a iPhony. Kdyby se ale v cílové skupině objevila kritika a zpětná vazba ještě v době, kdy byl telefon ve vývoji, mohl se Microsoft vyhnout nejen obrovským rozpakům, ale také finančním ztrátám, k nimž došlo. I podle tohoto příkladu je tedy včasná kritika nezbytným faktorem pro budoucí úspěch.
Jako zdravá strava
Brian Lee tedy věří, že kritika je lepší než komplimenty. K vysvětlení užívá metaforu, kde kritiku přirovnává ke "zdravému stravování". Tělu prospívá jen tehdy, když zdravou stravu přijímá v přiměřených a postupných dávkách. Když je zdravého jídla moc, přiberete podobně, jako kdybyste byli stálým návštěvníkem fastfoodových občerstvení (no dobře, možná ne tak rychle, ale stejně). Totéž platí i pro pitný režim. Když pijete moc (čehokoli), zbytečně zatěžujete ledviny.
Kritici se často učí mnohé od těch, které hodnotí, protože v nich nacházejí kousky sebe sama.
A stejné je to s kritikou. Když jí není moc a je dávkována postupně, je vlastně docela zdravá. Podobně i komplimenty – když je jich moc, jsme přesyceni a nemáme už sílu se kamkoliv dál posouvat. A navíc si myslíme, že se už posouvat ani nemusíme. Když se učíte nový sport, nechcete přece od trenéra slyšet jen chválu, ale potřebujete ukázat i to, co děláte špatně, abyste se mohli zlepšovat.
Musí být konstruktivní
Pokud si myslíte, že máte ve všem pravdu, ale nedostanete od jiných zpětnou vazbu, kde vlastně berete jistotu, že se nemýlíte? Zdravá konstruktivní kritika je upřímná zpětná vazba, která rozvíjí. Vyslechnutí a přijímání poctivých a dobře míněných názorů přesně řekne, co děláte dobře a co můžete dělat lépe. Donutí vás vyhodnotit jednání a způsob, jakým pracujete a žijete. Použijete-li konstruktivní kritiku moudře, může vás zbavit špatných zvyků a stereotypů.
Přijímat zpětnou vazbu od ostatních není snadné, lehké ale není ani takovou zpětnou vazbu dávat. Dělá-li se to správně, pak roste nejen kritizovaný, ale i kritik. Jedná se tedy o činnost oboustranně prospěšnou. Kritici se totiž často učí mnohé od těch, které hodnotí, protože v nich nacházejí kousky sebe sama.
Brian Lee zformuloval několik zásad vedení i přijímání konstruktivní kritiky, které zde nekriticky nabízíme: Pokládejte dobře mířené konkrétní otázky, abyste získali okamžitou zpětnou vazbu. Pozor však, aby neodhalovaly nedůvěru ve vaše vlastní schopnosti. Buďte trpěliví, a než vynesete hodnocení, snažte se získat co nejvíce pohledů a názorů, abyste si mohli vytvořit úplný obraz. Naslouchejte a vnímejte, co se druhý snaží sdělit. Neurážejte a neútočte, ale zpracujte nejprve to, co druhý říká. Až potom reagujte. A to i v případě, kdy jste kritizující či kritizovaný.
foto: Shutterstock, zdroj: Lifehack