Rčení "nejde mi pod nos" nebo "to mi nějak nevoní" získávají zcela nový rozměr. Náš čich totiž ovlivňuje velké množství záležitostí, a to včetně našich politických preferencí. Pokud v létě lépe zvládáme například pot našeho spolucestujícího v MHD, budeme u urny (volební, nikoli dotyčného spolucestujícího) spíše volit liberální strany.
Vztah mezi čichem a politickými preferencemi prokázal výzkum provedený na Stockholmské univerzitě. Účastníci výzkumu, kteří měli silně vyvinutý čich a byli nadmíru citliví zejména na tělesné pachy, jako je pot či moč, upřednostňovali autoritářské až despotické politické vůdce. Příčinou je podle vědců jejich hluboko zakořeněný instinkt, který jim pomáhá, aby se vyhnuli zákeřným infekčním chorobám.
Reklama
Znechucení tedy patří mezi základní reakce, které nám pomáhají přežít. Když jsme něčím znechuceni, pokrčíme nos a přimhouříme oči, čímž v podstatě snižujeme smyslové vnímání okolního světa. Jádrem této reakce je ochrana před věcmi, které mohou být potencionálně nebezpečné nebo infekční.
Příčiny xenofobie
Stockholmští vědci v této souvislosti představili odvážnou hypotézu, že existuje souvislost mezi pocity znechucení a tím, jak by člověk chtěl, aby byla společnost organizována a řízena. Předpokládali, že lidé s citlivým čichem, u nichž jsou reakce na nelibé pachy silné, budou upřednostňovat společnost, v níž nedochází k prolínání různých společenských skupin.
Autoritářské politické postoje jsou stejně jako citlivý čich na lidské pachy vrozené, takže jsou jen velmi obtížně ovlivnitelné.
„Chtěli jsme pochopit vztah mezi základní citovou reakcí na potenciální patogenní vjemy, jako jsou právě tělesné pachy, a ideologickými postoji, které mohou vést k agresivitě vůči cizím skupinám. To nám může přinést cenné informace, jež by v budoucnu zabránily sílícím tendencím etnocentrismu,“ popisuje cíle výzkumu jeden z jeho autorů Marco Tullio Liuzza z Univerzity Magna Graecia v Catanzaru v Itálii, který se zabývá psychologií a psychometrií.
Touha po diktátorech
Už samotné zkoumání muselo být zajímavé. Účastníci výzkumu totiž na podrobné škále hodnotili míru svého znechucení tělesnými pachy. Pak dostali dotazník, který měl odhalit jejich politické názory. Výzkumu se zúčastnili i dobrovolníci ze Spojených států, kteří navíc odpovídali na otázku, koho volili v posledních prezidentských volbách.
Mimo jiné se také ukázalo, že lidé se silnější reakcí na tělesné pachy hlasovali pro Donalda Trumpa.
„Prokázala se významná souvislost mezi intenzitou znechucení nelibými pachy a touhou po diktátorském vůdci, který dokáže ochránit hranice, potlačit protestní hnutí a zajistit, aby se jednotlivé skupiny obyvatel nepřemísťovaly. V takto řízené společnosti by byl snížen kontakt mezi různými národnostními i kulturními skupinami. S tím by se minimalizovalo potencionální riziko různých onemocnění,“ vysvětluje fungování instinktu psycholog Stockholmské univerzity Jonas Olofsson.
„Mimo jiné se také ukázalo, že lidé se silnější reakcí na tělesné pachy hlasovali pro Donalda Trumpa, což je velmi zajímavé i z opačného hlediska. Sám Donald Trump si svou kampaň postavil na útočné rétorice vůči přistěhovalcům, kteří jej prý znechucují a jsou zdrojem nemocí,“ dodává Olofsson. Studie podle něj navíc prokázala, že autoritářské politické postoje jsou stejně jako citlivý čich na lidské pachy vrozené, takže jsou jen velmi obtížně ovlivnitelné.
foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily