Zvířata si umí najít léky v přírodě, člověk by je tam měl hledat taky

Pokud si do vyhledávače zadáte jméno Jiří Pantůček, zjistíte, že jde o veterináře, který zběhl k přírodní kosmetice. Původně vystudoval Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brně se specializací na velká zvířata. Už tehdy si začal uvědomovat, že příroda nabízí léky na spoustu neduhů. Pozoroval, jakým způsobem se zvíře samo léčí, když mu není dobře. Jakou kůru okusuje, jaké byliny vyhledává na pastvě. Pak přišla nabídka, aby se zapojil do podniku svých prarodičů. Nezaváhal a z veterináře se stal výrobcem přírodní kosmetiky.

Reklama

Při vstupu do výroby člověka uvítají neidentifikovatelné vůně. Je jich tu tolik, že od sebe nejdou ani rozlišit. Fytoterapeut Jiří Pantůček je ale rozezná. „To bude asi eukalyptus, ale já už to moc necítím. Jsem asi imunní.“ Kromě vůně nás hned u dveří přivítají dvě fenky rhodéského ridgebacka. Hned je vidět, že veterinář na zvířata nezanevřel.

Jak jste se dostal z veteriny k výrobě kosmetiky? Má to něco společného s testováním kosmetiky na zvířatech?

Ne, s tím to žádnou souvislost nemá. Nakonec, ani jeden z našich výrobků není na zvířatech testovaný. Zpočátku jsme je ale testovali na sobě, teď už se to dělá v laboratoři.

Recepturu jsem schopný vymyslet během pár dní. Pak ale nastává práce v laboratoři, která se může protáhnout i na půl roku.

Ten důvod byl jiný. V 90. letech si moje babička se strýcem založili výrobu přírodních mastí a extraktů. Tehdy jsem se bylinkám na základě pozorování zvířat věnoval už intenzivně. Věděl jsem, co hledají a co na jaké neduhy či zranění funguje. A nebyl zásadní důvod, aby bylinky nefungovaly i na člověka. Takže cesta do výroby přírodní kosmetiky byla vlastně přirozená. Dnes je naše firma stále rodinný podnik. Pracují zde mí rodiče, děti i sestra.

Vaše firma vyrábí vlastní kosmetiku, ale i pro privátní značky. Chápu to dobře, že vyrábíte i pro konkurenci?

Ano, je to tak. A nevadí mi to. Kdyby ano, nedělám to. Důležité je, že vyrábíme a že je o nás zájem.

Kde berete receptury?

Nejdříve jsem je vymýšlel pouze já. Teď už mi s tím pomáhají další odborníci. Stojí za tím mnoho času stráveného nad knihami a starými herbáři. Mým velkým vzorem je guru botanické medicíny James Duke. Pak pročítám různé studie, například od Světové zdravotnické organizace. Člověk se musí neustále vzdělávat.

Jak to probíhá, když vymýšlíte nový produkt?

Důležité je, jak reagují jednotlivé byliny mezi sebou. Nikdy si nevystačíte jen s jednou bylinkou. Některé se navzájem podporují, jiné vylučují. Je to složitý proces. Někdy se naše výrobky skládají klidně i z deseti a více látek. Důležitá je pak samotná kvalita suroviny. Bylinky dovážíme z celého světa ve formě extraktů. Jedině tak lze docílit toho, že je tělo vstřebá.

Zdá se neuvěřitelné, že za vlády královny Alžběty byli trestáni zemědělci, kteří na svých polích konopí nepěstovali.

Nejsme přežvýkavci, a tak mnoho účinných látek neumí naše tělo z bylinek dostat. Recepturu jsem schopný vymyslet během pár dní. Pak ale nastává práce v laboratoři, která se může protáhnout i na půl roku.

S jakými bylinkami nejčastěji pracujete? Které nejvíc pomáhají?

Bylinek je neskutečné množství. Tak například lichořeřišnice pomáhá především při problémech s dýchacími a močovými cestami, navíc je to vynikající přírodní antibiotikum, které si poradí i se zlatým stafylokokem. Rovněž se doporučuje brát jako doplněk společně s antibiotiky, jelikož zvyšuje a urychluje jejich účinek. Šikovná je také řimbaba, kterou možná máme mnozí na zahrádkách. Obsahuje řadu léčivých látek, které zmírňují bolest hlavy, migrény, ale i menstruační bolesti. A třeba takové konopí je prověřené staletími. V nedávné minulosti démonizovaná rostlina, kterou po staletí lidé využívali pro výrobu plátna, ale i k léčbě mnoha neduhů.

Zásadní problém je, že více než polovina farmaceutických přípravků používá stejné byliny jako výrobci doplňků stravy. Doplňky stravy se však prodávají pouze za zlomek ceny.

Zdá se neuvěřitelné, že za vlády královny Alžběty byli trestáni zemědělci, kteří na svých polích konopí nepěstovali. A z čeho byly první džíny? Přece z konopí. Dnes k této rostlině upírají pozornost vědci a je prokázané, že pro pozitivní účinky přípravků z konopí je naprosto zásadní správný způsob zpracování a užití. Za ojedinělou účinností konopí na pleť stojí především nenasycená kyselina gamalinolenová.

Kromě kosmetiky vyrábíte i doplňky stravy. Musíte splňovat stejná kritéria jako farmaceutické společnosti?

Ne, legislativa je pro doplňky stravy zásadně jednodušší. Já osobně bych legislativu ještě zpřísnil. Zejména to, jaké části a jaké množství byliny je nutné použít, aby bylo možné hovořit o účincích byliny. Zabránilo by se tím nejrůznějším podvodníkům, kteří dodávají na trh nekvalitní produkty. Tihle podvodníci poškozují poctivé firmy. Naopak bych na druhou stranu očekával, že o účincích bylin bude možné hovořit. Legislativa zakazuje slova jako prevence nebo terapie, přestože jsou tyto účinky o bylinách známy již tisíce let před naším letopočtem. Jejich účinnost byla tedy prokázána věkem.

Máte pocit, že zákony nějakým způsobem omezují firmy, které se věnují bylinkám, ve prospěch farmaceutického průmyslu?

Bohužel jsem jednoznačně přesvědčený, že to tak je. Těch důvodů je víc, ale vše se točí kolem ekonomických zájmů. Farmaceutické firmy jsou součástí nejbohatšího průmyslu světa. Zásadní problém je, že více než polovina farmaceutických přípravků používá stejné byliny jako výrobci doplňků stravy. Doplňky stravy se však prodávají pouze za zlomek ceny. A tato konkurence je pro farmaceutický průmysl velký problém. Já jsem si jistý, že primárním zájmem většiny výrobců léků, stejně jako výrobců doplňků stravy, je pomoci lidem řešit jejich zdravotní problémy. Doufám, že nastane doba, kdy zvítězí zdravý rozum nad arogancí a hloupostí. Že nastane doba, kdy vedle sebe budou zcela přirozeně existovat léky společně s rostlinnými přípravky.

foto: TOPVET, zdroj: TOPVET