Den se někdy zdá moc krátký na to, aby člověk stihl všechno, co potřebuje. Jako nejjednodušší řešení se pak jeví ubrat z něčeho, čeho máme beztak dostatek (nebo si to alespoň myslíme). Řeč je o spánku.
Potřebujete dodělat něco v práci, upéct dort na rodinnou oslavu, chceme si dočíst knížku nebo si jít brzy ráno zaběhat. To všechno byste prostě neměli šanci zvládnout, kdybyste si nepřivstali. Nebo (až na ten ranní běh) kdybyste nešli spát až hodně po půlnoci. Prostě si uberete pár hodin spánku. Jednou, podruhé, potřetí…
Možným řešením pro ty, kteří trpí úzkostmi a depresemi, by mohly být efektivně vedené spánkové programy.
Docela to vychází, a tak to čas od času zopakujete. Jenže si začínáte všímat, že jste nějak více podráždění, skoupí na slovo, že vás všichni dohánějí k šílenství. To se ke slovu hlásí spánkový deficit. Tělo prostě ochudit o spánek jen tak nemůžete. To potvrzuje i Meredith Colesová, profesorka psychologie na Binghamtonské univerzitě.
Nepořádek v hlavě
Meredith Colesová se svým týmem přišla se zajímavým zjištěním. Podle jejích zkušeností se spánek kratší než osm hodin pojí s rušivými a opakujícími se myšlenkami, které se podobají těm, jež vyvolávají úzkostné poruchy a deprese. Pokud čas od času spánek zanedbáte, nemusíte se zřejmě o své duševní zdraví strachovat. Popisovaný případ se týká situace, kdy dotyčný spánek narušuje pravidelně.
Pokud máte pocit úzkosti, můžete mít potíže s usínáním nebo spánkem, protože mozek se zaobírá negativními myšlenkami.
Důsledkem takového jednání se potom zmatená mysl plní negativními myšlenkami, které „nespavce“ vzdalují od reality. Člověk pak upadá hlouběji do vlastních fantasmagorií a bludných představ. Na jedné straně děsivé zjištění, na druhé straně se pro úzkostné a depresivní jedince rozsvěcuje světélko naděje. Colesová se totiž domnívá, že možným řešením pro ty, kteří trpí úzkostmi a depresemi, by mohly být efektivně vedené spánkové programy, které by jim pomohly obnovit přirozený spánkový cyklus a zbavit je temných myšlenek produkujících stavy duševní rozkolísanosti a rozháranosti.
Úzkost a nespavost
Na myšlenky psycholožky Meredith Colesové navazuje Rita Aouadová, psychiatrička, která se specializuje na medicínu spánku na Wexner Medical Center státní univerzity v Ohiu. Ta je o přímé souvislosti mezi úzkostnými stavy a spánkovými problémy přesvědčena. Dokonce tvrdí, že se mohou navzájem zhoršovat. „Pokud máte pocit úzkosti, můžete mít potíže s usínáním nebo spánkem, protože mozek se zaobírá negativními myšlenkami,“ vysvětluje na serveru Prevention.com.
Není-li mozku dopřán dostatek času, nemůže „hlavu vyčistit“.
„Důsledkem přerušovaného spánku pak zase jsou negativní myšlenky spouštějící stavy úzkosti a deprese,“ navazuje dále na studii Colesové. Absolutní minimum nezbytné pro dobrý stav těla i mysli je podle ní 7 hodin spánku. Přerušení spánku nebo nedostatek této doporučené „dávky“ pak může snížit dobu, po kterou pobýváte ve stěžejní fázi spánku zvané REM.
Jedná se o hluboký spánek, v němž mozek dělá „revizi“ – věnuje se konsolidaci paměti a odstraňování zbytečných myšlenek. A není-li mu k tomu dopřán dostatek času, nemůže „hlavu vyčistit“. Z toho potom plynou popisované problémy. Zbloudilé myšlenky se toulají hlavou, produkují negativní emoce a působí potíže v osobním i profesním životě. Přitom by stačilo tak málo, aby se tohle všechno nedělo. Spát.
Spánková hygiena
Pokud jste se už dostali do začarovaného kruhu „úzkost – neschopnost usnout – přerušovaný spánek – negativní myšlenky – zase úzkost – deprese“, může být náprava situace nadmíru složitá. Rozhodně ale ne bezvýchodná. Aouadová nabízí řešení v podobě spánkové hygieny. Připravte se ale na to, že se v první řadě budete muset, alespoň na večer a na noc, rozloučit se svými elektronickými miláčky – chytrými telefony a tablety. Televizi nebo počítač také bude nutné vyměnit za knihu. Rada Rity Aouadové totiž začíná doporučením vystříhat se minimálně hodinu před ulehnutím do postele kontaktu s veškerou elektronikou.
Dobrou taktikou je stanovit si pravidelnou dobu usínání a probouzení, a to i o víkendech.
Modré světlo, které přístroje vydávají, totiž může brzdit produkci melatoninu. Hormonu, který je nezbytný pro kvalitní spánek. Dobrou taktikou je rovněž stanovit si pravidelnou dobu usínání a probouzení, a to i o víkendech. Podle Aouadové může takové počínání vytvořit ve vašem mozku a těle zvyk a časem vést k obnovení konzistentního spánku. Pokud jste i po zavedení takových opatření i po několika týdnech či měsících atakováni proudem negativních myšlenek, které vám znemožňují pohodlné fungování v každodenním životě, měli byste se podle psychiatričky obrátit na odborníka.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Prevention.com