V tichosti šťasten být a víc než oni... Shakespeare ticho opěvoval i ve svých dílech a nebyl rozhodně jediný, kdo si „zvuk ničeho“ zamiloval. Také spisovatel a komik Jirka Charvát v nedávném rozhovoru přiznal, že z kanceláře odešel pracovat domů, protože tam má větší prostor soustředit se na hlubokou práci.
Reklama
Nemůžu jinak než souhlasit. A i když se říká, že my ženy dokážeme dělat víc věcí najednou, pro mě je naprosto nemyslitelné pracovat a do toho konverzovat s kolegy, nebo se v tramvaji soustředit na knížku a zároveň „vypnout“ ten cvrkot kolem. Pokud se jednoduše chceme dostat do „flow“, v tichu a klidu to jde mnohem lépe.
Když denně strávíte několik minut v tichu, zmizí problémy se spánkem.
Neustálý šum kolem nás způsobuje vnitřní neklid, naopak ticho ulevuje od stresu, zvyšuje kreativitu, ale umožňuje nám také o věcech do hloubky přemýšlet, lépe poznat sama sebe. V našem těle však způsobuje i fyziologické změny, a to zejména v mozku. Jeho vliv na naše fyzické i psychické zdraví vědci studovali několik desetiletí a několik výzkumů bylo opravdu zásadních.
Lepší paměť
Studie z roku 2013 publikovaná v žurnálu Brain, Structure and Function zkoumala myši pod vlivem hluku a ticha. Ticho bylo původně pouze kontrolní podmínkou, která měla minimalizovat účinky nezávislých proměnných ve studii. Překvapivě se však u myší pobývajících v tichu dvě hodiny denně vyvinul zajímavý vedlejší efekt – v hipokampu, což je oblast mozku spojená se soustředěním a schopností se učit, jim začaly růst nové buňky.
Pomoc při nespavosti
Když denně strávíte několik minut v tichu, zmizí problémy se spánkem. Alespoň to naznačuje studie z roku 2015 publikovaná v JAMA Internal Medicine, která byla původně zaměřena na techniku mindfulness, tedy tiché pozorování vlastních myšlenek. Účastníci, kteří se jí denně věnovali, přestali trpět nespavostí a jejich noci byly klidnější.
Zklidnění
Dokonce i pouhé dvě minuty ticha dokážou uvolnit napětí v mozku a těle. Potvrdili to vědci v roce 2006, kteří navíc zjistili, že pobyt v tichém prostředí uklidní víc než poslech „uklidňující“ hudby. Také několik dalších výzkumů, které měřily změny srdeční frekvence, respirační rychlost, hladinu oxidu uhličitého a další fyzické změny, prokázalo, že krátký pobyt v tichu mění způsob, jakým naše tělo reaguje na vnější události.
Další studie dokonce naznačují, že ticho může pomoci překonat trauma z dětství, posttraumatický syndrom a další náročné stavy, protože aktivuje uvolňování oxytocinu, receptoru GABA a serotoninu, tedy všech hormonů, které snižují stres.
Citlivost a empatie
V mozku je mnoho oblastí, které jsou spojeny s emoční citlivostí a empatií. Jednou z těch hlavních je takzvaný supramarginální gyrus. Pokud tato oblast mozku správně nefunguje, tak se obzvláště při rychlém rozhodování dramaticky snižuje naše schopnost soucítit s druhými.
Ticho nás učí na lidi i zkušenosti reagovat novým způsobem, protože dává nadhled.
Když ale trávíme čas v tichu, tato zóna spolu s dalšími, jež s empatií souvisí, má možnost regenerovat tak, aby později mohla reagovat citlivěji. To ostatně prokázalo také 22 studií, které zjistily, že meditace v tichu u lidí rozvíjí soucit k sobě i druhým.
Zpracování informací
Studie z roku 2001 definovala takzvaný „výchozí režim“ funkce mozku a ukázala, že i v režimu klidu byl mozek aktivní a neustále integroval a vyhodnocoval přijaté informace. Tento „výchozí režim“ je podle neurologa pracujícího pro americkou armádu Josepha M. Morana používán například během takzvané sebereflexe, kdy zhodnocujeme vlastní osobnost a vlastnosti: „Když mozek odpočívá, je schopen integrovat informace z vnějšku i vnitřku do vědomého pracovního prostoru,“ tvrdí neurolog.
Jinými slovy, než abychom jen naučeně odpovídali na vnější stimuly, což by běžně vedlo k méně uvědomělému chování, ticho nás učí na lidi i zkušenosti reagovat novým způsobem, protože dává nadhled.
foto: Shutterstock, zdroj: The Mindunleashed