S Carrie Kirsten jsem se setkala v útulné kavárně La Bohème Café. Čekala jsem vyzývavou slečnu na jehlových podpatcích. Z křesla se na mě přitom usmívala křehká dívenka menšího vzrůstu s mikinou a v botaskách.
Reklama
Carrie či Carly, jak zní její občanské jméno, patří mezi přední influncery na české scéně sociálních sítí. Než mi stačila na úvod říct, co všechno stíhá dělat, měla jsem v sobě skoro celé kafe. Za svou kariéru na sociálních sítích získala několik cen, její YouTube kanál odebírá víc než 300 tisíc lidí.
Když něco děláš denně, tak už ti to, že bereš mobil do ruky, přijde tak automatický, že už si to ani neuvědomuješ.
Ti, kdo ji sledují, jistě vědí, že v roce 2016 vydala píseň Irreplaceable. Text si prý napsala sama, s hudbou to bylo zajímavější. Carrie totiž nikdy nehrála na žádný hudební nástroj. Melodii písně si ale zabroukala do záznamníku a pak už si to celé vzal do parády producent. A výsledek? Necelých 2,5 milionu zhlédnutí. A úspěšně jí prosperuje také Instagram.
Carrie se stala jednou z ambasadorek podzimního projektu magazínu Den offline. A právě od toho, co pro ni tento den znamenal, jsme odvíjely náš rozhovor.
Když ti přišla nabídka, aby ses projektu zúčastnila, váhala jsi, nebo jsi byla ihned rozhodnutá, že se zkusíš na den „odpojit“?
Popravdě jsem se trochu cukala. Jak jsem pak psala i do článku pro Flowee, čtyři roky jsem bez internetu nebyla ani den. Když něco děláš denně, tak už ti to, že bereš mobil do ruky, přijde tak automatický, že už si to ani neuvědomuješ.
Já po Instagramu a Facebooku nekoukám. Mám vypnutá i upozornění.
Přesto jsem si řekla, že bych to mohla zkusit. Nikdy jsem totiž neměla důvod být offline. Chtěla jsem vědět, jaké to je. Může to vypadat jako závislost či posedlost telefonem, v mém případě je to ale spíš přehnaná zodpovědnost. Pořád se bojím, že mi něco uteče, že mi někdo důležitý volal nebo zavolá. V tomto světě pak neexistuje žádné vysvětlování. Pokud něco neuděláš, jen se vymlouváš.
Jsi známá influencerka. Můžeš lidem předat hodně informací, ovlivňuješ je. Když ses najednou vypnula, vadilo to fanouškům?
Když jsem na Instagram přidala příspěvek s tím, že budu den offline, mělo to stejnou sledovanost jako jiné příspěvky. Lidi spíše sledují to, co dělám já, nikoli že by to hned napodobovali. Nezaznamenala jsem tedy žádné negativní reakce od fanoušků na to, že jsem byla den offline.
Jsi jedna z těch, co ráno vstanou a hned jdou zkontrolovat sociální sítě?
Vůbec. Já po Instagramu a Facebooku nekoukám. Mám vypnutá i upozornění. Nesleduju jiný lidi, takže nemám důvod se dívat na sociální sítě. To dělám, až když třeba něco přidám já. Ale ráno příspěvky nepřidávám. Na mobil koukám v průběhu dne a večer. V tu dobu většinou přidávám i fotky.
Čteš si komentáře svých fanoušků pod videi na YouTube či pod fotkami na Instagramu?
Ze začátku. Když přidám příspěvek, reakce čtu první dvě tři hodiny. Jakmile mám dost načteno a dost zpětné vazby, tak potom už komentáře nečtu.
Já mám youtubery v odběru z jednoho prostého důvodu – abych ve stejnou dobu nevydala video na totožné téma jako někdo jiný.
Neznamená to ale, že bych to nechtěla číst. Jsem dost zaneprázdněná. Kdybych měla číst úplně všechno, zešílím z toho.
Existuje konstruktivní kritika a pak hejty. Když při čtení komentářů narazíš na nějakou konstruktivní kritiku, odpovídáš?
Neřeším to. Ať už se jedná o fotku či video, udělala jsem to tak, jak jsem nejlépe uměla. I když mi přijdou stovky zpráv typu „měla sis otočit kameru takhle“, „dát mikrofon míň nahlas“, tak co už já s tím udělám? Už se stalo, video jsem vydala. Očividně jsem s tím spokojená, když jsem to dokázala poslat do světa.
Když jsme u YouTube, inspiruješ se u někoho?
Ne. Já mám youtubery v odběru z jednoho prostého důvodu – abych ve stejnou dobu nevydala video na totožné téma jako někdo jiný. Nechci pak číst ‚kdo koho kopíroval‘. Už se mi to jednou stalo a bylo to dost nepříjemné.
O co se jednalo?
Stalo se to asi před dvěma roky. Natočila jsem video ‚Tipy na dárky k Vánocům‘. Dva dny po mně natočila video na stejné téma ještě jiná youtuberka. Řekla tam úplně stejné věci jako já. První, co tě napadne, je kopírování tvého videa. Tvrdila ale, že video obsahovalo spolupráci a že to poslala na schválení už před týdnem. Natočily jsme to zhruba ve stejnou dobu, ale já to stihla vydat dřív...
Česká scéna YouTube mě tedy rozhodně neinspiruje. Není od koho se inspirovat, protože půlka scény – a to nechci být hnusná – je odpad. Myslím tím, že točí bulváry, nadávají na lidi, vymýšlejí sprostý a nechutný lži o ostatních lidech a honí si na tom sledovanost. Pak jsou tu videa, kdy si říkám: To někdo fakt sleduje? A holky většinou točí beauty, fashion – to se mě rozhodně netýká.
Do jaké žánrové skupiny se tedy řadíš ty?
Lifestyle a entertainment.
Přemýšlela jsi někdy nad tím, že bys YouTube dělala i v angličtině?
Některé české youtuberky už se snažily dostat na zahraniční scénu a točit videa anglicky. Buď smazaly všechna česká videa a začaly natáčet v angličtině, nebo si založily vedlejší kanál. Nikam to ale nevedlo. Spíš ztratily fanoušky a sledovanost, protože tady to každý bere tak, že „když jsi v Česku, tak mluv česky a necpi sem angličtinu, nikoho to nezajímá“.
Byla jsem na operaci v nemocnici, kde mi i měřili BMI, a řekli mi, že mám těžkou podváhu a že bych pro svoje tělo měla začít něco dělat.
Zahraničí, tedy hlavně Amerika a Anglie, má svoje youtubery, rodilé mluvčí, kteří mají milionovou sledovanost, milionové odběry. A zahraniční divák většinou nemá zájem o někoho z Česka, kdo nemluví tak skvěle anglicky. Navíc – když máš zadanou českou lokaci, tak tě YouTube nebude nabízet do světa. Kdyby se o to na české scéně nikdo už dřív nepokusil, možná bych o tom začala přemýšlet.
Jak vypadá takový všední den youtuberky a influencerky?
Nevstávám nikdy před devátou. Důležitý je pro mě dobře se vyspat. Když mě někdo probudí v pět ráno, jsem nevrlá a mám zkažený celý den. Poslední měsíc jsem třikrát týdně začala chodit do fitka. Byla jsem totiž na operaci v nemocnici, kde mi i měřili BMI, a řekli mi, že mám těžkou podváhu a že bych pro svoje tělo měla začít něco dělat, nebo budu ve čtyřiceti o holi, ohnutá do pravého úhlu… Pak mám většinou schůzky, vyřizuju maily, stříhám video, píšu článek na blog, upravuju fotky...
Strávím u toho dost času – hodně si hraju s barvami a světlem. Fotky upravuju v mobilu, v programu Lightroom nebo VSCO. Každý měsíc mám kampaň a s tím je spojena příprava postů, natáčení stories… Můj přítel je velice akční typ. Když přijde z práce, jdeme do kina, na dobré jídlo nebo jedeme na výlet. Někdy mi uvaří výborný jídlo, je skvělej kuchař. Vaří snad víc než já.
Zaznamenala jsem, že jsi s přítelem vydala i video.
Přesně tak. Jsme spolu rok. Ze začátku jsme přiznání, že jsme spolu, nechtěli vůbec dávat ven. Chtěli jsme soukromí. Lidi jsou rejpaví, a když se náhodou pár rozejde, hrozně se to rozmazává. Čeká se od tebe vysvětlení, proč jste se rozešli… Setkala jsem se například i s tím, že mi zhrzená holka, kterou můj současný přítel odmítl, do directu na Instagramu poslala zprávu, ať si na něj dám pozor.
Když se youtubeři vidí mezi sebou, jsou všichni největší kamarádi. Ve skutečnosti je to jedna velká konkurence.
Upřímně – mně je tohle opravdu jedno. Co dělal dřív, neřeším. Pak jsou tu klasický drby, kdy můj přítel dostává zprávy, jak ho kde s kým podvádím. Nejvtipnější je, že kolikrát lidi napíšou, že se to děje v tu dobu, kdy my zrovna sedíme s přítelem u televize nebo výletujeme. O to větší srandu z toho máme.Absolutně nejsem žárlivej typ a věřím mu.
Když sama sleduji českou YouTube scénu, tak mi přijde, že všichni jsou jedna velká rodina. Je tomu tak? Jak to vidíš ty?
Všechno je to na oko. Když se vidí mezi sebou, jsou všichni největší kamarádi a pak, když si každý odejde po svých, umí jen pomlouvat a zneužívat informací, které se dozvědí o druhých. To všechno jen kvůli sledovanosti svých videí. Dřív jsem se s youtubery hodně bavila, když jsem jezdívala na akce, jako byly například například 4FANS, CineTube, Utubering... Ale když jsem zjistila, jací jsou, rychle jsem se od tohoto světa odstřihla.
V mém okolí teď žádní youtubeři nejsou. Na akcích podobných Utuberingu mě taky extrémně vyčerpávalo pořád se usmívat, být na všechny milá. Jsem introvert. Čerpám svou energii ze sebe a lidi mi energii berou. A taky je šílený se pořád kontrolovat. Každý můj pohled a pohyb je extrémně sledovaný.
Ty jsi introvert? Moc se to neslučuje s tím, co děláš.
Když se bavím s kamerou, mluvím v podstatě sama se sebou, což je jednoduchý. Když mám na pódiu mluvit k většímu množství lidí, je to ještě dobrý. Ale kdybych se tady v kavárně měla s každým člověkem bavit jednotlivě, tak to by moc nešlo, neumím to.
Byla jsi jako youtuberka od začátku úspěšná? Nebo zažíváš i neúspěchy?
Začala bych mínusy. S natáčením videí jsem začala moc brzy. Bylo mi šestnáct. Neuvědomovala jsem si, co můžu a nemůžu zveřejňovat na internet. Točila jsem vlogy, jak v noci lítám po silnici na longboardu s Friskem v ruce a podobně. Dost jsem odhalovala svůj život. Lidi mě začali brát za kontroverzní youtuberku. Nikdy jsem nebyla ovce. Měla jsem svůj originální názor – a to se některým lidem taky nelíbilo. A největší nálož, kterou jsem kdy od lidí dostala? Určitě za moje auto. Osmnáctiletá holka s řidičákem měsíc v ruce má novýho bavoráka! Udělala se z toho taková kauza.
Na mém předchozím Instagramu bylo víc neaktivních uživatelů. A taky aktivních hejtrů.
Teď už bych si třikrát rozmyslela, jestli vůbec něco takového zveřejním. Za úspěch naopak považuju to, že jsem to všechno ustála. Už se přes tyto věci přenáším. Myslím, že někteří lidi měli za cíl mě zničit – přáli si, abych se na YouTube nevrátila. Čím víc se jim to nedařilo, o to víc se snažili. Mě to ale posílilo a posouvalo dál. Moc mě potěšilo, když minulý rok časopis Forbes označil můj Instagram za dvanáctý nejvlivnější v Česku. Vážím si toho, kolik mám odběratelů či zhlédnutí mých videí. V roce 2016 jsem na Czech Blog Awards získala 3. místo v kategorii Video-bloggerka roku…
Když jsme u tvého Instagramu. Měly jsme se sejít už v červenci, ale v tu dobu ti smazali účet, tak jsme rozhovor odložily…
Ano, to je pravda. Když tak nad tím přemýšlím, tak ten starý Instagram byl dvanáctý nejoblíbenější. Ale teď mám Instagram na lepších číslech. Na mém předchozím Instagramu bylo víc neaktivních uživatelů. A taky aktivních hejtrů. V současnosti mám u fotek víc lajků. Když se mi to s Instagramem stalo, byla jsem z toho nešťastná. Ve výsledku jsem na tom ale „vydělala“. Nový instagramový profil jsem propagovala jen jednou, když jsem si ho založila, pak už to nebylo potřeba.
Stalo se ti tohle někdy předtím?
Nestalo, ale stalo se mi to pravě s novým Instagramem krátce po založení. Ještě v jednu ráno jsem tam byla a ve dvě hodiny ráno mi mamka volala ze služby, že chtěla něco najít na mém Instagramu, a účet nikde. Můj Instagram byl prý smazán, protože porušoval podmínky. Byla jsem fakt naštvaná. Poslala jsem asi pět odvolání, co to má znamenat. Zanedlouho mi pak přišla odpověď, že se jednalo o chybu a že mi Instagram vracejí zpátky v původním stavu.
Co bys dělala, kdyby ses nevěnovala YouTubu a sociálním sítím?
Určitě bych se věnovala marketingu. Už od základky mi rodiče říkali: „Ty by ses hodila na marketing.“ Já jim na to odpovídala záporně, ale časem jsem přišla na to, že mě to fakt baví. Přestoupila jsem z gymplu na školu, kde se marketing studuje. Teď učím firmy, jak zacházet s Instagramem – upravování a přidávání fotek a podobně. A má to poměrně úspěšný výsledek. I když, byla toho řada, co jsem chtěla dělat. Třeba plastiku, patologii, soudního lékaře, zásahovou jednotku u policie… Já chtěla vlastně dělat všechno.
Neexistuje vzorový příklad toho, jak by měl člověk vypadat. Důležité je, jestli se člověk líbí sám sobě.
Jediný, co mě nebere, jsou holčičí věci – například mít vlastní salon nebo si navrhovat svoje vlastní šaty. Vychovával mě táta. Chtěl kluka, takže i tak trochu vypadala moje výchova. Ještě v šestnácti jsem moc módu neřešila. Ani kluky. Zlomilo se to zhruba před rokem, kdy jsem si uvědomila, že bych měla „začít být holka“ – vyměnit tenisky za podpatky a začít se zajímat o protějšek. Do té doby jsem neměla vážný vztah. Až teď s Nikosem, se kterým jsem se seznámila během rozhovoru na rádiu Spin. Přítel mě už poznal „po holčičí proměně“. Změna přišla z videa na video. Začala jsem se malovat, nosit výstřihy… Lidi to ještě do teď moc nepobírají.
Co je podle tebe ideál krásy?
Podle mě spokojenost. Neexistuje vzorový příklad toho, jak by měl člověk vypadat. Každému se líbí něco jiného. A důležité je, jestli se člověk líbí sám sobě.
Co chceš primárně lidem dál sdělovat skrze své sociální sítě?
Mám dvě role – hereckou roli Carrie Kirsten, která na internetu baví lidi, a pak jsem tu já jako Carly Kirsten, reálná osoba, která tu teď s tebou sedí, má kamarády a tak. Pod svým jménem spolupracuju s Honzou Mühlfeitem. Zabýváme se tématem osobního rozvoje. Na přednáškách mluvím například o třech principech, které jsem pochopila a kterých je dobré se držet, aby byl člověk úspěšný. O tom právě píšu i svou knihu, která by měla vyjít v příštím roce.
Ze začátku jsem sdílela s fanoušky mnohem víc – třeba i kolem osmdesáti procent toho, co dělám.
Vždycky jsem tak trochu byla pro lidi psycholog, snažila jsem se jim pomoct. Myslím, že mám od Boha dar, a to je pochopení. I ve vztahu. Dokonce jsem svým rodičům dělala soudce, když měli menší krizi. Chápala jsem jak jednoho, tak druhého a snažila jsem se je dát zas dohromady, vysvětlit jim, kde je problém a jak ho odstranit. Musím říct, že to docela pomohlo. Vztahového poradce jsem dělala i kamarádům…
Kolik procent tvého osobního života vidí teď lidé na sociálních sítích?
Tak třicet až čtyřicet. Ze začátku jsem sdílela s fanoušky mnohem víc – třeba i kolem osmdesáti procent toho, co dělám. Nevážila jsem si svého soukromí. Časem jsem si to uvědomila a poměrně jsem se stáhla. Teď mám dny, kdy vydám jednu instastory za den, ale mám i dny, kdy naopak přidám každou blbost.
Co tě momentálně víc naplňuje? YouTube, nebo Instagram?
Stoprocentně Instagram! YouTube… Už je to dlouho, už je to pro mě ohrané. S rolí Carrie, kterou tam mám, se už tolik neztotožňuji. Je pro mě těžší něco vymýšlet. Na Instagram ať přidám cokoliv, tak to bude vždycky dobrý. A baví mě i víc upravovat fotky než stříhat videa.
foto: Michaela Cásková, zdroj: Carrie Kirsten