Zima ještě pořádně nezačala, ale i tak si na zimu stěžuje spousta lidí. Máme ji vlastně rádi jen kvůli adventu a Vánocům, jež máme díky Ladovým obrázkům zafixované jako období sněhu, který svět halí do kouzelné bílé pokrývky a dává všemu nádech malebnosti. Vše, co je předtím nebo potom, snad kromě lyžování, už bychom si přáli bez zimy.
Reklama
Třeskuté mrazy, teploty pod nulou, mokrý sníh a potom břečka. Člověk neví, jak se obléknout, jaké boty obout, a už vůbec se mu nechce ven. Tak to vnímá valná většina z nás. Kromě dvou typů lidí, které podle vědců chlad tolerují velmi dobře. Jedná se o původní arktické skupiny a muže. A čím více jsou vystavováni chladným teplotám, tím lépe se aklimatizují.
Jiná konstituce
Lidé žijící v polárním podnebí mají jinou tělesnou stavbu než ostatní. Vlivem staletí se jejich těla vyvíjela tak, aby byli schopni zvládat drsné podmínky související s extrémně nízkými teplotami. Jsou silnější, mají kratší končetiny, takže zaujímají celkově menší plochu, a je pro ně snazší udržet teplo.
Lidé v Jakutsku, kde se teploty obvykle pohybují kolem mínus 30 stupňů, mají vyšší rychlost bazálního metabolismu.
Podle některých pramenů mají také více „hnědého tuku“, který vytváří teplo. Studií seveřanů se zabýval například výzkumný tým složený z amerických antropologů a ruských vědců. Jeho vedoucí, profesor antropologie William Leonard, který působí na Severozápadní univerzitě, dospěl k závěru, že lidé v Jakutsku, kde se teploty obvykle pohybují kolem mínus 30 stupňů, mají vyšší rychlost bazálního metabolismu než lidé žijící v nižších zeměpisných šířkách.
Tolerance chladu
Bazální metabolismus je vlastně energie, kterou tělo spotřebuje jen na to, aby nás udrželo naživu. Čím vyšší metabolismus je, tím rychleji tělo energii spaluje a o to víc kalorií potřebuje pro svou výživu. Tým profesora Leonarda přišel na zajímavou věc – že s klesající teplotou se bazální metabolismus Sibiřanů zvyšuje.
Muži obecně na chlad reagují lépe než ženy. A to z toho důvodu, že mají přirozeně víc svalstva.
Profesor se domnívá, že účinek je konzistentní i u ostatních populací zvyklých na studené klima. S vyšším bazálním metabolismem souvisí i skutečnost, že muži obecně na chlad reagují lépe než ženy. A to z toho důvodu, že mají přirozeně více svalstva, které bazální metabolismus zrychluje, protože v něm probíhá většina životně důležitých funkcí.
Dá se natrénovat
Ani ženy s neseverským genem nemusejí při klesající teplotě klesat na duchu. Profesor Leonard se svým týmem totiž zjistil, že se odolnost na chlad dá natrénovat. Když s kolegy srovnával hodnoty běžných Rusů, kteří na Sibiři pobývali, ukázalo se, že po čase začal jejich metabolismus na chlad reagovat stejně, jako je tomu u rodilých Sibiřanů. Ačkoliv původní sibiřské kmeny vykazovaly stále vyšší hodnoty metabolismu, „běžní smrtelníci“ se jim přiblížili.
To dokazuje, že lepší snášenlivosti zimě se dá naučit. Stačí v ní víc pobývat. Je to ale skutečně tak jednoduché? „Při dlouhotrvajícím opakovaném vystavení chladu mají všichni lidé určitou schopnost zvýšit jejich aklimatizaci na chlad,“ říká profesor Leonard pro server The Atlantic. „Ale populace s hlubokou evoluční historií mají tuto adaptaci geneticky danou,“ dodává.
Funguje i psychika
Pokud jste žena a nemáte příležitost si každý den na půl hodiny „zatrénovat“ v mrazicím boxu, není ani tak vše ztraceno. Pokud nejde, aby si přivyklo tělo, navykne si hlava. Je k tomu potřeba 10 a více dní.
Nejvíc tepla v zimě uniká právě z hlavy.
Pokud vám tedy nechybí odhodlání a vůle, můžete začít klidně letos. Podle odhadů má být zima tuhá. Nemusíte to hned přehánět a chodit jako někteří šílenci v mínus pěti stupních v kraťasech. Zkuste si ale představit, jak žijí lidé, pro které je mínus 30 obvyklá denní teplota. A nezapomeňte přitom, že nejvíc tepla v zimě uniká právě z hlavy.
foto: Shutterstock, zdroj: The Atlantic
