Rozhovor: I veganské dítě se může rozhodnout, že veganem být nechce

Vegetariánů a veganů stále přibývá, takže už se nad jejich jídelníčkem moc lidí nepozastavuje. Jedna oblast, která se jich týká, ale stále vzbuzuje silné emoce. Je jí veganské stravování dětí. Ohrožují vegani zdraví a vývoj svých potomků? Dávají jim zbytečně umělé doplňky stravy? A proč nenechají volbu ohledně jídla raději na dětech samotných? Na tyto a další otázky jsem se zeptala zdravotnice Dagmar Štruncové, která je 15 let vegetariánkou a pět let vegankou, přičemž k veganství vede i svého dnes 2,5letého syna.

Nevím, jak její syn, ale když jsem Dagmar viděla poprvé, hned mě napadlo, že minimálně ona zdravotně rozhodně nestrádá. Husté dlouhé vlasy, bezchybná pleť téměř bez vrásek, žena usměvavá a plná energie. A tak mi v čajovně U Džoudyho, ještě než jsme se dostaly na téma dětí, začala vyprávět, jak se ke stravě bez živočišných produktů vlastně dostala.

Kromě B12ky jsme u syna ještě ze začátku suplementovali také vitamin D, což je ale běžné u všech malých dětí, které se neopalují.

„Na vysoké škole nám jedna paní profesorka vyprávěla, jak někdo snědl psa. Všichni se nad tím pohoršovali a mně to přišlo zvláštní, když běžně jíme prase nebo krávu. Tak jsem postupně začala maso omezovat. Časem jsem se dozvěděla více i o mléčném průmyslu a došlo mi, že je pro zvířata mnohdy ještě horší než ten masný, tak jsem přešla na veganství. Ze začátku byly moje důvody hlavně etické, ale vzhledem k tomu, že jsem cítila, jak mi ta strava přináší i velké zdravotní výhody, začala jsem se o veganství víc zajímat i ze zdravotního hlediska, o ekologickém dopadu nemluvě.“

Pět let veganství už je docela dlouhá doba. Jak jste řešila těhotenství a kojení?

V těhotenství jsem cítila velkou potřebu energie, hodně jsem jedla ořechová másla a dávala si pozor, abych měla dostatek bílkovin a energie. Suplementovala jsem B12, také kyselinu listovou pro těhotné a jód v prvním trimestru. Během dalších měsíců už jsem kromě B12 nic jiného nebrala. Jedla jsem například konopná semínka a lněný olej kvůli omega-3 mastným kyselinám, také luštěniny, obiloviny, prostě pestrou stravu.

Myslím, že veganští rodiče si informace o výživě shání opravdu hodně, protože jim ani nic jiného nezbývá.

A během kojení to bylo asi stejné, zvýšila jsem přísun tučných jídel. Navíc stále kojím, takže část živin syn pořád bere z mateřského mléka. Kromě B12ky jsme u syna ještě ze začátku suplementovali také vitamin D, což je ale běžné u všech malých dětí, které se neopalují. Každopádně syn podle paní doktorky prospívá úplně normálně. I krevní testy vychází dobře.

Co říkáte na názor některých českých odborníků, že pro dětský vývoj jsou živočišné bílkoviny nezbytné?

Tento názor se v České republice sice stále ještě drží, ale zahraniční organizace, například Akademie výživy a dietetiky nebo i třeba Kanadská pediatrická společnost už doporučení změnily. Uvádí v nich, že veganství je vhodné pro všechny věkové kategorie i pro těhotné a kojící ženy. A nemají s ním problém ani u dětí. Ale samozřejmě doporučují, aby rodiče dbali zvýšené opatrnosti, aby děti měly dostatek bílkovin a energie, důležité je také suplementovat vitamin B12. Vhodná je také konzultace s výživovým poradcem nebo nutričním terapeutem.

A jak moc si rodiče ty informace opravdu shání?

Myslím, že veganští rodiče si informace o výživě shání opravdu hodně, protože jim ani nic jiného nezbývá. Problém je ten, že na internetu se vyskytuje plno informací, které mohou být zavádějící nebo nepravdivé, a může být složité se v nich vyznat. My se s Českou veganskou společností snažíme dělat osvětu u rodičů, pořádáme například přednášky, ale snažíme se komunikovat i s lékaři, aby měli povědomí o tom, co veganství obnáší a na co se u dětí, které jsou takto stravovány, zaměřit.

Mohla byste jmenovat nějaké spolehlivé zdroje?

Třeba právě stránky České veganské společnosti, kde je ke stažení i brožura Veganská strava pro děti a těhotné a kojící ženy. Informace čerpáme většinou z vědeckých zahraničních zdrojů. Dobrá je také kniha Becoming vegan, zatím bohužel pouze v angličtině.  

Slyšela jsem, že kvůli odmítavému postoji lékařů rodiče často tají, že jsou jejich děti na veganské stravě...

Ano, v tom vidíme velký problém, a proto se právě snažíme o osvětu. Podle našeho průzkumu to čtvrtina oslovených rodičů před lékařem opravdu tají, protože měli špatnou zkušenost. Ale myslím, že chyba v komunikaci je na obou stranách.

Každé čtvrté dítě ve věku sedmi let trpí nadváhou a každé sedmé obezitou, takže zdravotní problémy způsobené stravou se mohou vyskytnout u všech dětí.

Když lékař netuší, že dítě je vegan, samozřejmě při nějakých zdravotních problémech nemůže vědět, že by mohly být způsobeny špatně zvolenou stravou. Na druhou stranu je třeba, aby se rodiče ze strany lékařů nesetkávali s odmítavým postojem. Pokud lékař neví, co rodičům poradit, měl by je odkázat například na nějakého odborníka na výživu.

Jen pro představu, máte nějaké výzkumy, kolik vegetariánů nebo veganů žije teď v Čechách? A kolik dětí?

Výzkumy na toto téma zatím nemáme, ale odhady udávají tři až čtyři procenta veganů.

Vegani se chtějí chovat eticky, ale tím, že takhle stravují své děti, je vlastně vystavují vyšším zdravotním rizikům. To je etické?

Já si naopak myslím, že veganství je zdravotně výhodnější, takže ani jako matka-veganka tenhle pocit nemám. Samozřejmě se strava musí hlídat, ale přijde mi, že ji musí hlídat i běžně se stravující rodič nebo běžně se stravující dítě, protože nabídka produktů, které jsou pro děti nezdravé a lákavé, je veliká.

Podle výzkumu z roku 2017 v Česku snad každé čtvrté dítě trpí nadváhou a každé sedmé obezitou, takže zdravotní problémy způsobené stravou se mohou vyskytnout u všech dětí.

Není nepřirozené, aby dítě od malička muselo dostávat nějaké tabletky, tedy tu B12ku?

Přiznám se, že jsem s tím měla z počátku po přechodu na veganství také problém. Nechápala jsem, proč by něco tak přirozeného jako rostlinná strava mělo být doplňováno tabletou. Pak jsem si četla jeden moc pěkný článek o B12 a pochopila jsem, že nedostatek B12ky, která tvoří bakterie, je problém civilizace a přehnané hygieny a ne veganství. I zvířata dostávají B12ku uměle v krmivu, takže i lidé, kteří jedí maso, jej vlastně nepřímo přes zvířata suplementují.

Říkáte, že veganská strava je zdravotně prospěšnější. To je dokázané?

Co se týká dospělých, už se ví, že rostlinná strava oproti běžné působí preventivně třeba z hlediska rozvoje cukrovky II. typu, vysokého krevního tlaku, některých typů rakoviny a dalších nemocí. Akorát studie neukazují, jak by to vypadalo, kdyby člověk jedl maso jen výjimečně. Každopádně rostlinná strava má určitě zdravotní přínosy.

Existují už také nějaké dlouhodobé výzkumy, jak se vegansky stravované děti vyvíjí oproti běžným?

Studií na veganských dětech zatím není mnoho a většinou jsou to smíšené studie na vegetariánských a veganských dětech. Ve většině z nich ale vyšlo, že se děti na správně složené veganské stravě vyvíjí normálně. Občas bývá problém právě onen vitamin B12, pokud si to rodiče nepohlídají. Ten je vždycky nutné přidávat. Většina zahraničních výživových společností také doporučuje, aby rodiče veganskou stravu svých dětí konzultovali s nutričním terapeutem.

Nebylo by lepší děti nechat, aby se samy rozhodly, jak se budou stravovat?

Za dítě do určitého věku vždy v některých věcech rozhoduje rodič. Když jsme byli malí, rodiče za nás také rozhodli, že budeme jíst maso. Neřekli nám hned, že ta zvířátka, která si hladíme nebo obdivujeme v knížkách, pak máme na talíři. A myslím, že když je dítě větší, samo se vždycky rozhodne, zda ve veganství bude pokračovat nebo ne.

Reklama

Určitě je ale důležité, aby děti věděly, proč se maso v rodině nejí. Protože pokud to budou mít jen jako holý zákaz bez vysvětlení, nemá to smysl. Děti jsou velice citlivé a vnímavé bytosti a láska ke zvířatům je pro ně přirozená.

foto: Michaela Cásková, zdroj: Česká veganská společnost