Jsou období, ve kterých je dětská imunita zranitelnější. Například malé děti v době po ukončení kojení ztrácí ochranu protilátek z mateřského mléka a jsou poprvé výrazně vystaveny virům a bakteriím. Tím spíše, pokud mají staršího sourozence, který už tráví čas ve větším kolektivu – v období nástupu do školky či školy dostává imunita dětí také zabrat. Ve škole se navíc přidává další rizikový faktor – psychická zátěž či stres ze zvládání vyšších nároků.
Velmi častým problémem dětí jsou zvláště v chladnějším období infekce dýchacích cest. Až 25 % dětí postihují tyto potíže opakovaně a jsou příčinou až 50 % návštěv u pediatra. Jak ale říká pediatr a primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice v Ostravě MUDr. Jan Boženský: „Nemoc patří k vývoji imunitního systému dítěte. Nežijeme ve sterilním prostředí. Máme kolem sebe bakterie a viry a je normální, že jsou děti nemocné. Imunita se s věkem vyvíjí, je jen třeba ji podporovat, aby dělala, co má.“
Imunita potřebuje podpořit
Pro podporu zdraví dětí je velice důležitý vhodný denní režim s dostatkem spánku. Klíčový je také pohyb – správně zvolená fyzická aktivita přispívá k imunitě dětí. Pokud je pohyb navíc venku na čerstvém vzduchu, tak tím lépe. Naopak imunitě nepomáhá přílišná čistota nebo naopak velké množství nečistot v prostředí, kde dítě žije a tráví čas. Důležitá je rovnováha a nic nepřehánět.
U starších dětí místo ovoce a zeleniny zaujímají sladkosti, včetně slazených nápojů, a také nezdravé slané pochutiny.
Samostatnou a zásadní kapitolou je bezesporu zdravá strava – co do složení i pravidelnosti. K tomu MUDr. Jan Boženský dodává: „Problém je, že dětskou stravu řešíme nejvíce do roka jeho věku. Do té doby bývá vyvážená, obsahuje množství ovoce a zeleniny, ale měli bychom si všímat jejího složení i nadále, protože deficity některých látek mohou mít vliv na budoucnost – třeba i dospělý věk.“
U starších dětí místo ovoce a zeleniny zaujímají sladkosti, včetně slazených nápojů, a také nezdravé slané pochutiny, tedy převážně průmyslově zpracované potraviny s nedostatkem vitaminů a minerálů. „Rodičům radím, aby u dětí omezili nezdravé potraviny a zkusili s nimi usmlouvat alespoň tři porce zeleniny nebo ovoce denně,“ říká Jan Boženský. Ovšem, jak se asi shodnou všichni rodiče, požadované množství ovoce a zeleniny se jen stěží dodrží denně. Potom je určitě dobré zařadit doplňky stravy. Nejlépe ty zaměřené na konkrétní věk dětí, případně s extra látkami pro riziková období, kdy je imunitě opravdu třeba pomoci.
Do obchodu i do lékárny
Jak už bylo řečeno, pestrou a vyrovnanou stravu nelze ničím nahradit. Vitaminové doplňky stravy by tak měly sloužit opravdu jen jako doplněk a v žádném případě nenahrazovat ovoce, zeleninu a další zdravé potraviny. Přesto právě vitaminy pro děti mohou vyvážený poměr aktivních látek, které dětský organismus v daný moment potřebuje, vhodně doplnit. Jejich nespornou výhodou potom je, že dětem většinou chutnají a nemají tak s jejich pravidelnou konzumací problém. Při výběru se zaměřte na složení. Ideálně by měly být uzpůsobené konkrétnímu věku dítěte či období nemoci, v jakém se dítě právě nachází. Například ve formě akutní pomoci, která podpoří imunitu, pokud nemoc právě propuká.
A které látky můžou dětem v době zvýšených nároků na imunitu obzvláště pomoci? Jsou to například betaglukany. Přirozeně se vyskytují v kvasinkách (Saccharomyces cerevisiae) a v současné době jsou v centru pozornosti vědců. Jejich podávání má prokázané terapeutické a preventivní účinky při řešení a prevenci opakovaných infekcí respiračního traktu u dětí. Mají silný imunomodulační účinek, který výrazně podporuje imunitu a zároveň působí antioxidačně.
Co je třeba doplnit
Další látkou, kterou je v zimním období dětem potřeba zajistit, jsou prebiotika. Jde o zvláštní typ vlákniny, která projde trávicím traktem nepozměněna (nestrávená) až do tlustého střeva, kde ji využijí určité druhy bakterií jako svůj zdroj potravy a energie. Stále více klinických studií potvrzuje pozitivní vliv vyvážené střevní mikroflóry na kardiovaskulární systém, imunitu, zdraví kostí, mentální zdraví, obezitu.
Skvělý účinek má i černý bez, který podporuje obranyschopnost, má pozitivní efekt na dýchací cesty a umí ulevit od příznaků chřipky. Vhodnou složkou je také výtažek z šípku, který má silný antioxidační a protizánětlivý účinek. A samozřejmě v době chřipek je dobré doplňovat také vitamin C.
Reklama
Pokud prevence selhala, je pro první dny nemoci dobré zařadit také meduňku lékařskou, kterou lze nazvat antimikrobiálním agentem. A také zinek, který se vyskytuje v sekretech sliznice dýchacích cest i na povrchu plic. Má antimikrobiální účinek, který pomáhá zabíjet inhalační bakterie a viry. Spolu s vitaminem C má zinek vysokou úroveň antioxidačního účinku, který je třeba při boji s infekcí, nachlazením či chřipkou, a zkracuje tak průběh těchto zimních nemocí.
zdroj: Marťánci