V dnešní době už nemusíte jezdit do přírody, příroda přijde za vámi. Kvalitní a stoprocentní „bio“ zvuky, jako jsou šum stromů, zpěv ptáků, bzučení much a občas nějaký zatoulaný houbař, můžete z pohodlí kanceláře nebo svého bytu poslouchat díky Slow Radiu, které přenáší přímý přenos z lesa „kdesi v jižních Čechách“. A zatím na ně všichni pějí jenom ódy.
Například muž (nebo žena) s tajemnou přezdívkou disqus_QZyh0wmsoA udělil projektu 11 bodů z 10. Při poslechu rádia pravděpodobně i spal, neboť v době udělení komentáře prý přenos poslouchal už týden v kuse. Vysílání některé posluchače ohromilo natolik, že ani nemohli uvěřit, že jde o přímý přenos. „Musím říci, že mě toto velmi zaujalo, ale nejsem si jista, zdali je to opravdu skutečný les a příroda. Není to nahrané?“ tázala se například posluchačka Lucie K.
„Píp“ rádio
Projekt byl spuštěn už v roce 2017 kreativním spolkem Žádná věda a nyní se pro velký úspěch (už v první sezóně rozhlas poslouchaly desítky tisíc lidí) podruhé vrací. Loni byla po zimní pauze navíc spuštěna i anglická verze; samozřejmě ne proto, že by zpěv ptáků potřeboval překlad. Lokalizováno bylo jen rozhraní s tím, že by rádio mohlo přilákat i posluchače ze zahraničí. Autoři šíření přenosu ani jinak neomezují. Stejně jako jakýkoli jiný zvuk přírody můžete i tento bez obav veřejně reprodukovat, například ve svém obchodě, čajovně, čekárně nebo na recepci vaší firmy.
Tvůrcům trvalo téměř rok, než našli vhodné místo bez zbytečných rušivých elementů. Nakonec na doporučení českých ornitologů vybrali lesnatý břeh rybníka kdesi na jihu Čech.
Jak už bylo řečeno, jedná se o přímý přenos, takže o tom, co uslyšíte, rozhodne v největší míře příroda (vysílání je tedy bez reklam). V rádiu to „žije“ skoro po celý den, jen během letních veder si kolem dvanácté dává většina ptačích zpěváků polední pauzu, a když se večer usadí ke spánku, vystřídá je kuňkání žab a štrachání nočních živočichů. Za deště pak nastalé ticho vyplní bubnování kapek.
S puškou na ptáčky
Technické provedení pro portál iDnes.cz více přiblížili dva ze čtveřice autorů projektu Jan Kužník a Václav Nývlt. „O snímání zvuku se starají dva mikrofony typu ‚krátká puška‘ Sennheiser MKE 600, upevněné v ochranných klecích (zeppelinech) Rycote Super-Shield SET s antivibračními držáky a umělou kožešinou,“ vysvětlují. Další důležitou součástí vybavení jsou předzesilovače, desítky metrů kabelů, router, záložní akumulátor a pak technika, která přenáší zvuky do digitální podoby.
Tvůrcům trvalo téměř rok, než našli vhodné místo bez zbytečných rušivých elementů. Nakonec na doporučení českých ornitologů vybrali lesnatý břeh rybníka kdesi na jihu Čech. I na toto utajené místo samozřejmě občas lidská noha vstoupí a vzhledem k tomu, že mikrofony jsou velmi citlivé, příležitostným zvukům motorů nebo hlasů zbloudilých turistů se vyhnout nedá.
Blahodárné účinky
Celý koncept vychází z takzvané Slow TV, která si oblibu získala zejména ve Skandinávii. Televize například umisťuje kamery na vlak a diváci tak mohou sledovat jeho průjezd krajinou. I v Česku ale podobný projekt funguje, na webových stránkách Mall TV můžete sledovat třeba průjezd tramvaje Mazačky Prahou, čapí hnízdo v Makově (neplést s Čapím hnízdem u Olbramovic), několik českých vlakových nádraží i 50 let staré termitiště, o které pečují vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Stejně jako „pomalé“ rádio i slow televize si své příznivce našla, v roce 2015 měla každý den asi 25 tisíc zhlédnutí.
Slow média nejsou úspěšná jen náhodou. I odborníci se totiž shodují, že zvuky přírody a pohled do zeleně působí na zdraví člověka blahodárně. Například vědci z University of Sussex ve svém výzkumu zjistili, že se při poslouchání zvuků lesa a zvěře v mozku aktivizuje centrum, které je zodpovědné za relaxaci a odpočinek. A naopak. Při poslechu zvuků umělých se mozek dostal do stádia podobného tomu, jako je zaznamenán při stavech úzkosti či deprese.
Přímý přenos z krbu
Podobně blahodárné účinky na člověka má také sledování ohně. Ve studii publikované v žurnálu Evoluční psychologie prohlásil biokulturní antropolog Christopher Lynn z University of Alabama, že relaxační účinky, které sledování plamenů člověku přináší, má původ už v době kamenné, kdy jeskynní lidé u ohně odpočívali, jedli a nacházeli „nová přátelství“.
Norové se nenechali odradit a k pátečnímu „celovečeráku“ jich usedl skoro milion, tedy zhruba pětina národa.
Těchto pozitivních účinků chtěli využít Norové už v roce 2013, kdy se veřejnoprávní kanál NRK rozhodl odvysílat osmihodinový přímý přenos plápolání ohně v krbu s odborným komentářem.
„Budeme hovořit o vědeckých tématech jako hoření, štípání dřeva a rovnání polen, ale také zařadíme kulturní vložky v podobě hudby a poezie,“ navnadil diváky producent programu Rune Möklebust před očekávanou relací. Přestože zahraniční média celkem pochopitelně hodnotila pořad jako málo akční, Norové se nenechali odradit a k pátečnímu „celovečeráku“ jich usedl skoro milion, tedy zhruba pětina národa.
Otázka umístění polen
Kromě plánovaného uklidňujícího efektu měl film další obrovskou výhodu, a to tu, že i když jste přišli v jeho polovině, nebo si museli odskočit na záchod, vždy jste při návratu věděli, oč běží. Plánovaná relaxace na Nory však evidentně nezafungovala, vysílání naopak odstartovalo už krátce po svém začátku vášnivou debatu. Televize prý obdržela asi 60 stížností nespokojených diváků. V nich lidé vytýkali především způsob, jakým byla polena v krbu umístěna, přičemž asi polovině z nich se nelíbilo, že jsou naskládána kúrou nahoru, zatímco zbytku vadilo, že kúra je dole. Zájem o film byl prý tak veliký, že během promítání diváci na sociální síti kameramance radili, kam má jaké poleno umístit.
Reklama
„Byla jsem tak vzrušená, že jsem ani nemohla jít do postele,“ napsala jedna z uživatelek na webu deníku Dagbladet a prý to myslela vážně. Snad tedy i českému Slow Radiu přízeň posluchačů vydrží a nezačnou si stěžovat třeba na to, že ptáci u rybníka zpívají moc nahlas nebo falešně.
foto: Shutterstock, zdroj: Slow radio