Mnozí tvrdí, že tato krize bude zlomem v novodobé lidské historii. Kolikrát jsme už slyšeli, případně četli frázi, že poté už nebude nic jako předtím? Já znám situaci, kdy se všechno mění, už osmnáct let, každý rok. Pokaždé, když jsem na ájurvédské pančakarmě, tak si dělám plány, co všechno budu dělat jinak, až se vrátím. Jak budu žít zdravěji a užívat si vědoměji každé minuty. A skutečně. Když se vrátím, celkem dlouho toto období vydrží... Do doby, než se všechno kolem mě vrátí do normálu.

Kde si beru právo srovnávat kůru pančakarmy s agonií koronaviru? Pravda, není to lehké, existuje plno aspektů pro a proti. Mě nejvíce oslovila páteční obhajoba hamburského soudního lékaře, profesora Klause Püschela. Nevěděla jsem, že v Německu se nekonají pitvy lidí, kteří mají jako příčinu úmrtí uveden koronavir.

Pančakarma není nic pro slabé nátury. Je to svobodné rozhodnutí vzdát se na určitou dobu všeho, co patří k našemu pomyslnému luxusu.

Z důvodu, aby se ani tímto způsobem nešířila infekce dále. Virolog profesor Hendrik Streeck přitom už dříve potvrdil, že riziko nákazy při pitvě je minimální. Doporučení je každopádně jasné a samozřejmě se v Německu dodržuje. Ne však v Hamburgu.

Zdravý neumře

Profesor Püschel provedl v posledních dnech padesát pitev lidí, kteří zemřeli na diagnózu koronaviru. Výsledek? Ani jeden nezemřel na koronu, ale s koronou. Podle jeho názoru se vesměs jedná o mortální případy u lidí, kteří trpěli nemocemi (ať už o nich věděli, nebo ne), s čímž logicky souvisí, že jsou převážně vyššího věku. „Zdravý člověk na koronu neumře,“ byl jasný závěr diskuse, ve které i profesor Streeck potvrdil, že by rád viděl výsledky pitvy u šestnáctileté dívčiny z Francie, jejíž smrt z důvodu korony proletěla světem.

Asi ani ten největší léčitelský skeptik nezpochybní, že i tisíce let stará ájurvéda pokládá imunizační prevenci těla a jeho orgánů před vnějšími faktory, jako jsou viry, bakterie a houby, za jedno z nejdůležitějších prevenčních opatření. Královskou disciplínou je pančakarma, která čistí tělo v pěti krocích, které se doplňují vhodnou stravou, bylinnými a minerálními preparáty a masážemi. Mnozí už o ní slyšeli, jen málokdo si však na ni troufá.

Proč zrovna pančakarma

Nedivím se, pančakarma není nic pro slabé nátury. Je to svobodné rozhodnutí vzdát se na určitou dobu všeho, co patří k našemu pomyslnému luxusu. Musíte vyloučit dobré jídlo, alkohol i sex. V rezortu daleko od lidí se nedá ani nakupovat, ale ani není třeba se hodit do gala. K tomu patří doporučení nepřemýšlet, nečíst, nepracovat, nesetkávat se, nedělat sport s výjimkou jógy. Ještě za to všechno musíme zaplatit. A ne málo. A i když vím, že třetí den přijde krize, kdy všechno bolí a někdy vidím po stěně lézt můry, dobrovolně se na tuto kůru pravidelně vydávám a těším. Právě proto, že pohled na život mám pak vyčištěný, srovnaný.

Zkusme se podívat na tuto krizi z pohledu očekávání, kdy se už konečně odpíchneme od toho pomyslného dna.

Mnozí teď mohou podotknout: Ale vždyť je aktuálně ohrožena moje existence! Ano, ale na tom jsme až na malé výjimky téměř všichni stejně. V Německu ministr hospodářství vyhlásil, že polovině firem hrozí insolvence. Přesně tak uvažuji po čas pančakarmy také. V tom nejhorším stavu přestávám věřit, že současný stav zvládnu. Každý i ten nejmenší problém se pro mě stává nepřekonatelnou veličinou. Poté, co jsem se však v pančakarmě dotkla dna, vracím se zpět do života plná energie, nápadů a jsem přesvědčená ještě víc než předtím, že životní výzvy zvládnu.

Zkusme se podívat na tuto krizi z pohledu očekávání, kdy se už konečně odpíchneme od toho pomyslného dna. Nečeká na nás ani konec globalizace, ani rozpad Evropy. Svět bude ekonomicky a politicky roztříštěný, ale možná právě tento chaos mu dá šanci věnovat se skutečně těm věcem, které jsou nyní zapotřebí.

Hodnoty přežijí

Mimo jiné aktivity jsem taky vydavatelkou magazínu pro Prahu a Berlín. Ze všech stran slyším zprávy, že printu teď definitivně odzvonilo. Například vydavatelství Gruner+Jahr vyhlásilo, že všechny svoje magazíny nabízí nyní bezplatně jako ePaper. Kdo se brání, je Axel Springer Verlag, jejich elektronické noviny a magazíny si dodnes musíte předplatit.

Zdůvodnění? „Chceme i nadále zaplatit své redaktory,“ vyhlásilo největší  digitální vydavatelství v Německu. Já věřím, že přežije nejen print, ale vše, co má svoji hodnotu, čeho se můžu dotknout, co je udržitelné, co je hmatatelné, co „voní“. Jako když napíšete někomu ručně psaný dopis inkoustovým perem. Věřte mi, ten si budou moci jednou přečíst i vaše vnoučata. E-maily dohledávat nebudou.

Související…

Konec romantiky v Kambodži? Otvírá se turistům i čínským investicím
Danuše Siering

zdroj: Magazín pro Prahu a Berlín