Současné příručky na štěstí a dosažení cílů jsou plné rad o pozitivním myšlení. Většina z nás však ví, že jen málokdy tyto návody opravdu fungují. V náročných situacích, kdy si příliš nevěříme, je prostě příliš těžké si nalhávat, jak jsme úžasní, schopní apod. Existuje tedy nějaká lepší cesta?
Když v roce 2015 vyhrála stárnoucí Roberta Vinciová nad hvězdou Serenou Williamsovou semifinálový turnaj na U. S. Open, přiznala se, že ve svůj úspěch nikdy nedoufala. V rozhovoru, který po zápase poskytla, však prozradila zajímavou věc, a to, že na výhru sice ani nepomyslela, během zápasu však zahodila všechny obavy a soustředila se jen na odpal: „V duchu jsem si stále opakovala, dej bod a na nic jiného nemysli. Zapomeň, že na druhé straně je Serena. Prostě odpal a běž. A pak jsem vyhrála,“ svěřila se.
Přístup Roberty je značně odlišný od toho, který nám doporučuje většina současných odborníků na úspěch. Jestliže máte pocit, že je něco nemožné a váš cíl je v nedohlednu, řeknou vám, že nejste dost pozitivní, a že když si nebudete věřit, vaše šance jsou mizivé. Zvítězila tedy Vinci pouhou náhodou, nebo tkví její úspěch ještě v něčem jiném?
Zaměření na proces, ne na cíl
Pozitivní myšlení někdy opravdu funguje, jestliže je ale vaše víra v úspěch malá jako zrnko písku, pak urputná snaha přesvědčit sebe sama o opaku pravděpodobně vaši úzkost ještě zvýší a vše vám znesnadní.
Někdy je tedy nejlepší cestou k dosažení cíle jednoduše zahodit veškeré představy a pouze se soustředit na danou činnost, krok za krokem. Ostatně to doporučuje i Timothy Gallwey ve své knize o psychologii sportu Vnitřní hra tenisu: „Když budete na výsledku své práce příliš lpět, bude vás to jen znervózňovat. Vy však svou snahu můžete kontrolovat a dělat to nejlepší, co dovedete, a to v každý okamžik.“
Urputná snaha škodí
Sarra L. Bengtsson z University of East Anglia ve svém článku uvádí, že čím větší je motivace k dosažení cíle, tím silnější jsou reakce mozku na chyby. Pokud tedy na úspěchu lpíte, každé vaše pochybení bude posilovat aktivitu v oblasti mozku, která je zodpovědná za pozornost a emoce. A právě to vás může zbytečně vyrušovat.
Naopak zaměření na danou činnost spíše než na cíl vám pomůže udržet mysl pod kontrolou. I zde tedy platí stokrát opakované pravidlo, že nejlepší je „žít přítomností“. Váš cíl je kdesi v budoucnosti. Tak na něj zapomeňte, jen udeřte do míčku a běžte.
foto: Profimedia, zdroj: Psychology Today